Tajemná čaga roste vysoko na kmenech stromů. Houba má mnoho léčivých účinků
Dřevokazná houba, které se říká sibiřská čaga, se správně jmenuje rezavec šikmý a roste na listnatých stromech. Nejčastěji ji objevíte na bříze. První zprávy o léčivých účincích čagy pocházejí již ze 16. a 17. století, především z Ruska, Finska a Polska, kde se využívala ve formě čaje jako lék na rakovinu či tuberkulózu.
Čaga sibiřská, rezavec šikmý (Inonotus obliquus)
Abyste viděli čagu, musíte se vydat do listnatého nebo smíšeného lesa, protože tahle zvláštní houba roste jedině na listnáčích. Nejčastěji ji najdete na bříze a právě čaze z břízy se přisuzují ty nejlepší léčebné účinky.
Vyskytuje se v celé severní Evropě, v Pobaltí, v Rusku, v Severní Americe i v Asii, především v Číně, vždy v místech s nižšími teplotami. Sklízí se nejčastěji od července do prosince, ale její sběr není úplně jednoduchý, protože často roste vysoko na stromě, někdy až v osmi metrech nad zemí.
Zralé plodnice jsou až černé, velmi tvrdé a vypadají jako nádor na kmeni stromu. Mladé plodnice jsou světlé, rezavé. Čaga dorůstá do velikosti až 50 cm v průměru a její váha se pohybuje až okolo 3 kg. Plodnice se začínají tvořit na odumírajících stromech a jejich podhoubí je ve velké části kmene. Plodnice vyrůstají pod kůrou stromu a způsobují její odpadávání.
V kuchyni nemá čaga žádné využití, je to houba nejedlá.
Využití čagy v medicíně i v léčitelství
Z čagy se nejčastěji připravují čaje. Plodnice se nastrouhá na jemný prášek a z něho se připravuje v lidovém léčitelství nápoj podobný kávě nebo čaji. V medicíně se využívají vysoce koncentrované extrakty.
Účinky čagy na naše tělo
- Čaga se využívá v prevenci i jako podpora při léčbě mnoha chorob
- Chrání a regeneruje orgány
- Harmonizuje imunitní systém
- Zpomaluje stárnutí
- Má antioxidační, protirakovinové účinky
- Působí antibakteriálně i antivirálně
- Prokazuje protizánětlivé účinky