reklama

Český brutalismus je výjimečný. Některé budovy ale už zanikly, jiné jsou ohrožené

Matouš Hartman
23. července 2020
Občas vypadají jako sloni v porcelánu. Brutalistní budovy jsou objemné a mnohdy stojí v historických centrech, kde zdánlivě nemají co dělat. Veřejnost je nemá ráda a stavby ve stylu brutalismu vyhrávají ankety o nejošklivější domy. Přesto se jedná o výjimečné budovy, které odkazují na svobodné období 60. let, kdy se architektura zbavila ideologie a držela krok se Západem.
reklama

Brutalismus se začal vyvíjet v poválečné Anglii a Francii. Zatímco ve východním bloku se stavěly domy ve stylu socialistického realismu, západní architekti začali experimentovat s různými povrchy a materiály. V architektonických studiích se objevily první návrhy robustních staveb, kde prim hrál beton. Ostatně název brutalismu odkazuje na francouzské slovní spojení béton brut, tedy drsný beton.

Během padesátých let se brutalismus rozšířil po celém západním světě a později zabrousil do Asie, Latinské Ameriky a dorazil i do Československa. Pomohla mu uvolněná šedesátá léta, která poodhrnula železnou oponu. Věra Machoninová, jedna z předních českých architektek, vzpomínala, že českoslovenští architekti tehdy moc dobře věděli, co se děje na Západě. Ideologií prošpikovaný socialistický realismus byl pryč, architekti mohli svobodně tvořit a dohánět zbytek Evropy.

Brutalismus po česku

Jak ale upozorňuje historička architektury Helena Doudová z Národní galerie v Praze, u nás se neprojevil typický betonový hrubý brutalismus. Čeští tvůrci si našli cestičku, aby stavěli subtilnější budovy, které do prostředí českých měst zapadly lépe. Doudová dodává, že typický brutalismus můžeme vidět třeba na strahovském stadionu.

Pusťte si celý rozhovor s Helenou Doudovou:

Brutalistní budovy jsou opravdoví solitéři, jsou dominantní a mnohým lidem se prostě nelíbí. Možná právě proto jsme si jich ještě nenaučili vážit. V roce 2016 šel k zemi hotel Praha v Dejvicích. Představoval perfektní ukázku brutalistní architektury a zároveň nabízel luxusní prostředí s výhledem na Pražský hrad. V roce 2019 zmizela z pražských Vinohrad budova Transgasu a brzy padle i věž Ústřední telekomunikační budovana Žižkově, které se říká Mordor. Sama přezdívka vypovídá o tom, jak nepopulární tahle stavba mezi mnohými obyvateli Prahy je. Na jejím místě mají vyrůst obytné mrakodrapy od Evy Jiřičné.

Rekonstrukce stavby ohrožují

Některé brutalistní stavby prošly nebo projdou rekonstrukcemi, které mnohdy odstraní jejich původní vzhled, jako to hrozí u rekonstrukce interiérů hotelu Thermal v Karlových Varech. Stavby ve stylu brutalismu totiž vesměs nemají památkovou ochranu, významnou výjimkou je obchodní dům Kotva na pražském náměstí Republiky. Unikátní nákupní centrum navrhli manželé Machoninovi a postavila ho švédská firma. Obchodní dům je dodnes využíván. Národní galerie dokonce připravila výstavu, která se věnuje brutalismu na území hlavního města. Ukazuje jak postavené budovy, tak ty zbořené a také ty, co se vůbec nerealizovaly. Výstava se jmenuje Nebourat! a odkazuje tak na stav ohrožení, do kterého se mnohé brutalistní skvosty dostávají.

Významné brutalistní stavby v Česku

OD Kotva

Nákupní centrum na náměstí Republiky v centru Prahy postavila švédská firma podle návrhu manželů Machoninových v letech 1970 až 1975. Nadčasová budova dodnes slouží původnímu účelu a byla prohlášena za kulturní památku. Stojí na půdorysu, který tvoří několik šestiúhelníků, na střeše je terasa s výhledem na historické centrum.

DBK

Další významnou stavbou Věry Machoninové na území Prahy je DBK, Dům bytové kultury, u stanice metra Budějovická. Byl vystavěn mezi lety 1971 a 1981, výrazný je díky červené barvě v interiéru a osmi mezipatrům propojeným eskalátory. Po revoluci v něm sídlila první česká pobočka IKEA.

Hotel Thermal

Asi nejznámějším dílem manželů Machoninových je hotel Thermal v Karlových Varech. Stavěl se mezi lety 1967 a 1976. Musela mu ustoupit asi třicítka secesních domů. Stal se základnou karlovarského festivalu a dnes je obdivovanou ukázkou brutalismu v Čechách. Kontroverze vzbudila jeho rekonstrukce, která má z pokojů odstranit původní interiérové prvky navržené Machoninovými.

Federální shromáždění

Architekt Karel Prager doplnil původní prvorepublikovou budovu pražské burzy vedle Národního muzea o brutalistní přístavbu, která posloužila československému parlamentu. Stavělo se v letech 1966 až 1973 a budova měla být spíše dočasným řešením, takže Prager projektoval stavbu jako víceúčelovou. To se pak hodilo, protože tu po revoluci sídlilo rádio Svobodná Evropa. Dnes stavba slouží Národnímu muzeu.

Hotel InterContinental

Luxusní hotel v Pařížské ulici postavila trojice architektů Karel Filsak, Karel Bubeníček a Jaroslav Švec v letech 1968 až 1974. Beton tu doplňují skleněné plochy a keramické obklady. Je tu i restaurace s výhledem na historické centrum.

Hotel Praha

Už zaniklý hotel ve stylu pozdního brutalismu fungoval od roku 1981. V roce 2014 šel k zemi. Praha tak přišla o jeden z architektonicky cenných hotelů, který za komunismu sloužil pohlavárům strany a měl výhled na Pražský hrad. V interiéru bylo mnoho cenných prvků a dekorací.

Transgas

Vinohradský Transgas musel ustoupit nové výstavbě a jeho demolice vyvolala protesty. Původní dispečink tranzitního plynovodu stavěli čtyři architekti včetně známého Václava Aulického v letech 1972 až 1978. Jednalo se o unikátní komplex budov s obložením z dlažebních kostek a prvky hi-tech architektury.

Ústřední telekomunikační budova

Smutný osud čeká i tzv. Štrougalovu věž nebo Mordor na pražském Žižkově od Františka Cubra. Komplex vyrostl mezi roky 1972 a 1979 a údajně musí být zbořen kvůli azbestu, který se použil při stavbě. V tomto případě by brutalistní architekturu měl nahradit projekt slavné české architektky Evy Jiřičné, které zde postaví několik obytných mrakodrapů.

Další články o české architektuře:

Sílejte článek
Zobrazit komentáře ke článku
reklama