Hrách setý: Jak správně pěstovat hrášek na zahradě i na balkoně

Šťavnatý hrášek je u nás jednou z nejoblíbenějších jarních zelenin. Pěstovat můžeme buď hrách setý dřeňový, nebo cukrový. Hrách je poměrně nenáročný, daří se mu nejen na záhonku v zahradě, ale i na balkoně v květináči. Jak správně hrášek pěstovat a co s úrodou dělat v kuchyni?

Na našich zahrádkách a balkonech běžně pěstujeme hrách setý (Pisum sativum) dřeňový a cukrový. Jak se od sebe liší?

Dřeňový má pevnou slupku a velká šťavnatá zrna, která se z hrachových lusků vybírají nezralá a většinou je hned sníme.
Hrách cukrový má lusky bez vnitřní tuhé slupky ( tzv. pergamenu), jsou výrazně sladké, dužnaté a křehké. Mají vyšší obsah cukrů, nezralé a křehké ploché lusky se konzumují celé.

Na našich zahrádkách běžně pěstujeme hrách setý dřeňový (vlevo) a cukrový (vpravo). Zdroj: Jan Prášil

Jaký je rozdíl mezi hrachem a hráškem

Rozdíl mezi hráškem a hrachem je ve zralosti. Zelenému, nezralému se říká hrášek a používá se jako šťavnatá zelenina. Později hrášek dozrává a sušenému říká hrách. Nejvýživnější je ovšem čerstvý a dalším zpracováním se obsah výživných látek snižuje.

Zelený hrášek účinky

Čerstvý zelený hrášek obsahuje vitaminy C, B1, B2, B3, B6, E, kyselinu listovou, provitamin A, z minerálních látek hodně hořčíku a draslíku, dále vápník, fosfor, železo, měď a molybden. Obsahuje také v rostlinné říši nezvykle vysoký podíl bílkovin, kterými mohou vegetariáni částečně nahradit příjem masa.

Hrášek podporuje činnost slinivky břišní, mírně snižuje krevní tlak a cholesterol, zlepšuje stav ledvin a neměl by chybět v jídelníčku lidí s jakýmkoli srdečním onemocněním. Nejhodnotnější je čerstvý, za ním následuje mražený a na posledním místě konzervovaný.

20 rad a tipů, jak úspěšně pěstovat hrách

Dřeňový i cukrový hrách nejčastěji vyséváme od konce března do konce jara na záhon nebo do nádob.
Hrách setý má poměrně nízké nároky na teplotu, klíčí už při 1 °C, roste od 4 °C a nespálí ho ani jarní přízemní mrazíky. Optimální teplota je 14 až 18 °C.
Při teplotách nad 30 °C špatně probíhá opylení, hrách nenasazuje lusky, předčasně dozrává a zasychá.
Hrách setý není příliš náročný na půdu, dobře prospívá v nevyhnojené, lehké hlinité půdě.
Záhon na výsev hrachu setého pečlivě uhrabeme a pomocí lopatky nebo motyčky uděláme řádek o hloubce 5–7 cm.
Vzdálenost řádků se pohybuje s ohledem na vybranou odrůdu od 15 do 40 cm
Hrách vyséváme do řádku po jednotlivých zrnech 4–6 cm od sebe (poléhavé odrůdy) nebo do hnízd po 3–4 semenech, vzdálenost by měla být 10–15 cm (pnoucí odrůdy). Spotřeba osiva je 200–250 g na 10 m².
Proti virovým a houbovým chorobám je nejlepší semena před výsadbou namořit v heřmánkovém nebo česnekovém nálevu: 2 lžičky sušených květů nebo 2 stroužky česneku zalijeme 200 ml vroucí vody, necháme vyluhovat asi půl hodiny, scedíme a necháme vychladnout. Semínka do nálevu namočíme na 6 až 8 hodin nejlépe přes noc. Zrnka necháme oschnout a vysejeme.
Vysetá zrnka hrachu musíme co nejpečlivěji zahrnout zeminou. Jestli to odflákneme, ptáci z širokého okolí se okamžitě dozvědí, že je zde pro ně připraveno krmení a semínka vyzobají.
Hrách potřebuje k růstu oporu. Na čerstvě vysetou plochu nebo ještě před setím se vyplatí natáhnout například králičí pletivo nebo síťku, lze použít i větve, tyče, klacíky nebo provázky.
Jakmile hrách vzklíčí, naveďte ho na oporu, tím zvýšíte kvalitu plodů i bohatost úrody. Pokud je to možné, zasejte hrách u plotu, po němž se může pnout.
Hrách výborně prospívá ve společnosti okurek, mrkve a hlávkového salátu.
Před škůdci hrách ochráníme, když budeme v jeho bezprostřední blízkosti pěstovat saturejku a lichořeřišnici.
Naopak se hrách nemá dávat na záhon s fazolemi, protože mají stejné nároky na půdu a napadají je i stejní škůdci a nemoci.
Nesvědčí mu ani společnost cibule, česneku, brambor a rajčat.
Hrách setý potřebuje od výsevu do sklizně 56 až 80 dní. Vysévat ho můžeme postupně až do konce jara, pro podzimní sklizeň se rané odrůdy vysévají od poloviny července.
Zelený hrášek sklízíme zhruba od poloviny června až do poloviny července podle ranosti vysetých odrůd.
Abychom dosáhli prodloužení sklizně až o měsíc, vysejeme najednou několik odrůd s odlišnou vegetační dobou, tedy velmi raných s ranými, polopozdními a pozdními.
Máme-li pouze jednu odrůdu, využijeme postupný výsev po 1–3 týdnech.
Záhon s hráškem pravidelně odplevelujeme a mírně kypříme půdu, při suchém počasí zavlažujeme.

Co děláme špatně, když nám hrášek chřadne

Semena nevyklíčí

Zrnka hrachu jsou vyhledávanou pochoutkou pro ptáky. Proto se dávají nejméně 5 cm hluboko a musíme dobře zahrnout zeminou. Výsev můžeme přikrýt netkanou textilií, kterou odstraníme, když vyrostou rostlinky. Ale panika není na místě, semena vysejeme znovu a tentokrát správně.

Na hrášku máme mšice

Ze škůdců hrách rády napadají mšice, zlikvidujeme je postřikem z rebarbory nebo pelyňku. Asi 150 g čerstvě utržené byliny nasekáme a přelijeme 250 ml vroucí vody. Necháme vyluhovat asi 4 hodiny nebo dokud nálev nevychladne. Pak scedíme do rozprašovače. Preventivní postřik je třeba provést už při výskytu několika jedinců, protože mšice škodí nejen přímo, ale také přenášejí virové nemoci.

Hrách vadne

Přirozenou obranou proti kořenovým nemocem (Fusarium) způsobujícím vadnutí hrachu je střídání plodin, konkrétně to znamená, že na stejné místo můžeme hrách (nebo i fazole) vysít nejdříve po 3 letech, ale ještě lépe až po 4–5 letech.

Přirozenou obranou proti kořenovým nemocem (Fusarium) způsobujícím vadnutí hrachu je střídání plodin, konkrétně to znamená, že na stejné místo můžeme hrách (nebo i fazole) vysít nejdříve po 3 letech, ale ještě lépe až po 45 letech. Zdroj: Jan Prášil

Hrášek v kuchyni

Zelený hrášek je bezpochyby nejlepší sníst čerstvý, ovšem výborný je i tepelně upravený a je součástí mnoha pokrmů.

Z dřeňového hrášku se připravují krémové polévky, rizota, saláty, placky, kaše, pomazánky či přílohy k masu.
Celé lusky hrachu cukrového se skvěle uplatní v teplé kuchyni, je možné je osmahnout na másle, dusit, vařit, zapékat a tak dále. Hodí se na výrobu kaší a krémů, do omáček, do salátů a zeleninových směsí nebo jako příloha k masu. Dají se také zavařit podobně jako okurky.
Někde se hrách setý pěstuje takzvaně na listy jako bylinka v květináči. Možná by hrachové lístky stály za ochutnání.

Doporučené odrůdy dřeňového hrášku

Velmi raný hrách setý dřeňový Oskar: Jedná se o odrůdu s dlouhými asi 10cm lusky, v nichž najdeme 10 až 12 velkých šťavnatých zrn. Porost dosahuje výšky 60 až 80 cm, rostliny jsou silné, bohatě olistěné, se světle zelenými listy. Hodí se pro pěstování v naprosto rozdílných klimatických podmínkách.
Pozdní odrůda dřeňového hrachu Alderman: Tato odrůda je určena především pro pěstování s oporou, dosahuje výšky 140–160 cm, tvoří lusky velikosti 10–12 cm s 9–10 zrny středně zelené barvy. Tuto odrůdu lze pěstovat i bez opory, kdy rostliny volně polehávají.
Netradiční odrůda dřeňového hrachu Désirée: Hrách s modrofialovou barvou lusků. Semena jsou zelená, středně velká, sladká. Vysévá se v březnu až květnu do sponu 20 x 5 cm.

Doporučené odrůdy cukrového hrachu

Středně raný cukrový hrách Ambrosia: Jedná se o klasickou odrůdu s bílými květy a plochými, křehkými lusky, které se konzumují celé, hodí se na vaření i k nakládání.
Polopozdní cukrový hrách Sweet Salome: Tahle odrůda dorůstá do výšky 150–200 cm, k jídlu se používají celé velké ploché lusky o délce 10–12 cm a šířce 3–3,5 cm s nedozrálými semeny buď syrové, nebo vařené jako příloha. Nejvhodnější oporou je síť.
Raná odrůda cukrového hrachu s fialovými květy Carouby: Odrůda má velké, světle zelené lusky. Odrůda je vhodná ke konzumu celých lusků, nakládání i vaření.

Zdroje: cs.wikipedia.org, šlechtitel a pěstitel Jan Prášil, Zelenina na zahrádce (Antonín Dolejší)