reklama

Dnes je čtvrtá z šesti postních nedělí Laetare, lidově Družebná. Co se tento den dělávalo?

Lenka Valjentová
27. března 2022
Postní doba se přehoupla do druhé poloviny. Dnes (27. března) si připomínáme čtvrtou z šesti postních nedělí zvanou Laetare, lidově Družebnou, po staročesku Družbadlnou či Družbadlnicí. Tento den se obvykle plánovaly námluvy, při nich nichž hrál družba významnou roli. A taky se scházela mládež, aby se poveselila. Znáte nejčasnější tradice a zvyky, které naši předkové dodržovali o Družebné neděli?
reklama

Církevní název čtvrté postní neděle Laetare (Laetare Jerusalem – Raduj se, Jeruzaléme) vyjadřuje radost a postní fialová barva ornátů se jen pro tento den mění na optimistickou růžovou. Změna liturgické barvy se odvozuje od zlaté růže, kterou od 10. století používal papež při bohoslužbách a později ji po požehnání poslal některé významné osobnosti jako ocenění křesťanského úsilí. V kostelích je dovoleno vyzdobit oltáře květinami.

Co je Družebná neděle

Nejznámější je lidové pojmenování čtvrté postní neděle Družebná, po staročesku Družbadlná či Družbadlnice. Je to název velmi starý, nejpravděpodobněji souvisí s tím, že tuto se neděli ženich s družbou navštěvovali rodinu vyhlédnuté nevěsty, plánovali námluvy, při nichž hrál družba významnou roli. Nebo se také může jmenovat podle toho, že mládenci a panny, jež při svatbách byli za družby a družičky, dávali na oltář k svěcení první jarní květiny. „Další možností je, že jde o reminiscenci na starodávnou slavnost mládeže, která se mohla společně tuto neděli scházet, popíjet a zpívat. Tento výklad je však diskutabilní, neboť mládež až do nástupu baroka rozhodně postní předpisy nedodržovala a určitě nečekala, až jim bude zábava o neděli Laetare povolena,“ míní PhDr. Alena Vondrušková v knize Český lidový a církevní rok.

Středopostní, Růžová i Liščí

Čtvrté postní neděli se říká také Středopostní (proto, že je pomyslným středem celého čtyřicetidenního půstu) anebo Růžová (podle růžových rouch v kostele). Někde taky Liščí podle zvyku rozdávání preclíků dětem (matky preclíky poschovávaly venku a dětem vyprávěly o lišce, která je poztrácela), který se většinou držel o první postní neděli, někde ale až o čtvrté.

Lidové zvyky čtvrté postní neděle Laetare

Pučálka = zkouška ženicha

V některých krajích se jedla pučálka každou postní neděli, někde až o Družební neděli.  Pučálka se obyčejně předkládala ženichovi, který ten den přišel s družbou na námluvy za svou vyvolenou. Matka potencionální nevěsty podala ženichovi pučálku s vidličkou. Tou však nesměl jíst a měl čekat na lžíci. Pokud se do jídla pustil vidličkou, stal se terčem posměchu. Co se ženichem, který ani neví, jak se jí pučálka...

Variant pučálky je hodně, ale základem sladké družební je napučený, tedy jeden až několik dní namočený hrách. Nabobtnaný hrách se upekl či opražil na másle a dochutil – někde se pokapal jen medem, jinde se přidávaly rozinkami a různé cukrovinky.

Spouštědlo a družbance

Chlapci a děvčata se scházeli ke společnému posezení, každý přinesl nějaké jídlo, které společně snědli. Oblíbené byly kynuté koláče družbance s více náplněmi, hruškovými či švestkovými povidly a tvarohovou, jablkovou nebo makovou náplní, které se na Družebnou neděli často pekly. Na Chodsku končívaly Družebnou neděli přástky, a to veselou zábavou zvanou spouštědlo. Děvčata na ni zajistila rosolku (sladký likér z lesních plodů), pečivo a pálenec (nasucho upečený hrách, posypaný cukrem a pepřem), chlapci se zase museli postarat o to, aby bylo dost piva.

Kdy bude čtvrtá postní neděle Laetare, lidově Družebná v dalších letech?

rok den
2023 19. března
2024 10. března
2025 30. března
2026 15. března
2027 7. března
2028 26. března
2029 11. března
2030 31. března

Zdroje: strompoznani.com, Český lidový a církevní rok (Alena Vondrušková), Lidové obyčeje a nápady pro šikovné ruce Jaro (Martin Bestajovský), Tradinář (Monika Kindlová, Martina Boledovičová)

Sílejte článek
Štítky: VelikonoceJeruzalémpostní nedělepučálkahrách setýDružebná neděleneděle LaetarePostní doba
reklama