Družebná neděle: Jaké tradice a zvyky naši předkové dodržovali?

Církevní název čtvrté postní neděle Laetare (Laetare Jerusalem – Raduj se, Jeruzaléme) vyjadřuje radost a postní fialová barva ornátů se jen pro tento den mění na optimistickou růžovou. Změna liturgické barvy se odvozuje od zlaté růže, kterou od 10. století používal papež při bohoslužbách a později ji po požehnání poslal některým významným osobnostem jako ocenění křesťanského úsilí. V kostelích je dovoleno vyzdobit oltáře květinami.

Nenechte si ujít: Smrtná neděle je i přes temný název veselá. Vynáší se smrt a vítá jaro

Proč je čtvrtá postní neděle Družebná?

Nejznámější je lidové pojmenování čtvrté postní neděle Družebná, po staročesku Družbadlná či Družbadlnice. Je to název velmi starý, nejpravděpodobněji souvisí s tím, že se tuto neděli ženich s družbou navštěvovali rodinu vyhlédnuté nevěsty, plánovali námluvy, při nichž hrál družba významnou roli.

Nebo se také může jmenovat podle toho, že mládenci a panny, jež při svatbách byli družby a družičky, dávali na oltář k svěcení první jarní květiny.

• „Další možností je, že jde o reminiscenci na starodávnou slavnost mládeže, která se mohla společně tuto neděli scházet, popíjet a zpívat. Tento výklad je však diskutabilní, neboť mládež až do nástupu baroka rozhodně postní předpisy nedodržovala a určitě nečekala, až jim bude zábava o neděli Laetare povolena,“ míní PhDr. Alena Vondrušková v knize Český lidový a církevní rok.

Nepřehlédněte: Květnou nedělí začínají Velikonoce. Proč se světí kočičky a musíme mít nové šaty?

Velikonoce

Objevte staré lidové velikonoční tradice: Od Květné neděle po Červené pondělí

Středopostní, Růžová i Liščí

Čtvrté postní neděli se říká také Středopostní (proto, že je pomyslným středem celého čtyřicetidenního půstu) anebo Růžová (podle růžových rouch v kostele).

A taky Liščí podle zvyku rozdávání preclíků dětem. Matky preclíky poschovávaly venku a dětem vyprávěly o lišce, která je poztrácela. Tento zvyk se ale většinou držel o první postní neděli, mnohde ale až o čtvrté.

V některých krajích se jedla pučálka každou postní neděli, někde až o Družební neděli. Variant pučálky je hodně, ale základem sladké družební je napučený, tedy jeden až několik dní namočený hrách. Zdroj: iStock

V některých krajích se jedla pučálka každou postní neděli, někde až o Družební neděli. Variant pučálky je hodně, ale základem sladké družební je napučený, tedy jeden až několik dní namočený hrách. Zdroj: iStock

Lidové zvyky čtvrté postní neděle

Naši předkové věřili, že tento den je nejlepší pro vykonání obřadů spojených s plodností a štěstím. Dívky pletly věnce z jarních květin a potom je darovaly svým vyvoleným, aby jim daly najevo svou náklonnost. Muži zase nosili ženám drobné dárky, čímž dali najevo svou přízeň.

Inspirujte se: Velikonoční menu: recepty na nejlepší jídla, která ctí tradice

Pučálka jako zkouška pro ženicha

V některých krajích se jedla pučálka každou postní neděli, někde až o Družební neděli. Pučálka se obyčejně předkládala ženichovi, který ten den přišel s družbou na námluvy za svou vyvolenou. Matka potenciální nevěsty podala ženichovi pučálku s vidličkou. Tou však nesměl jíst a měl čekat na lžíci. Pokud se do jídla pustil vidličkou, stal se terčem posměchu. Co se ženichem, který ani neví, jak se jí pučálka...

• Co je pučálka? Variant pučálky je hodně, ale základem sladké družební je napučený, tedy jeden až několik dní namočený hrách. Nabobtnaný hrách se upekl či opražil na másle a dochutil – někde se pokapal jen medem, jinde se přidávaly rozinky a různé cukrovinky.

Jak na to

Upečte si chodské koláče. Božsky chutnají a je radost na ně pohledět

Družbance

Dalším zvykem bylo, že chlapci a děvčata se scházeli ke společnému posezení, každý přinesl nějaké jídlo, které společně snědli. Oblíbené na jaře byly i kynuté koláče družbance s hruškovými či švestkovými povidly a tvarohovými, jablkovými nebo makovými náplněmi, které se na Družebnou neděli často pekly.

Spouštědlo

Na Chodsku končívaly Družebnou neděli přástky, a to veselou zábavou zvanou spouštědlo. Děvčata na ni zajistila rosolku (sladký likér z lesních plodů), pečivo a pálenec (nasucho upečený hrách, posypaný cukrem a pepřem), chlapci se zase museli postarat o to, aby bylo dost piva.

Vyplatí se vědět: Škaredá středa připomíná Jidášovu zradu. Celý den se usmívejte a večer upečte velikonoční jidáše.

Kdy bude čtvrtá postní neděle Laetare, lidově Družebná v dalších letech?

Zdroje: strompoznani.com, Český lidový a církevní rok (Alena Vondrušková), Lidové obyčeje a nápady pro šikovné ruce Jaro (Martin Bestajovský), Tradinář (Monika Kindlová, Martina Boledovičová)