Odvrácená tvář olympiády: Hry po sobě zanechávají města duchů a opuštěná sportoviště

Domy, ve kterých nikdo nebydlí, bazény se zkaženou vodou, dráhy, po kterých nikdo roky nejel. Pořádání olympiády vyžaduje obrovské úsilní a také finanční prostředky. Ve výsledku ale městům může zbýt jen hromada drolícího se betonu.

Ne vždy se městům podaří využít stadiony a olympijské vesničky i po skončení her. Zatímco vBarceloně se zolympijského areálu stala turistická atrakce a vdomech, kde bydleli sportovci, dnes žijí Barceloňané, Rio de Janeiro proslulo opuštěnými zničenými sportovišti a korupčními skandály.

Praha má olympijský hotel

Pořádat olympiádu je risk. Některým městům největší sportovní svátek pomohl, pro jiné je noční můrou. Prestiž je ovšem lákavá, dokonce i Praha se vminulosti o pořádání her ucházela. Zbyl nám ztoho hotel Olympik vKarlíně, který město vybudovalo pro případ, že by hry hostilo vroce 1980. Praha nakonec olympiádu nepořádala a ten rok se hry konaly vMoskvě.

Pohnutá historie olympijských stadionů

Hlavní město Ruska je jedním ztěch, kde se nepodařilo plně využít olympijská sportoviště. Podobnému problému čelí ale třeba i americká Atlanta nebo řecké Atény. Oblíbeným místem, kam se vydávají fotografové zachytit sportoviště, která pomalu pohlcuje příroda, je olympijský areál vSarajevu, kde se hry konaly vroce 1984. Ikonická je rozpadající se bobová dráha nebo opuštěný hotel. Sportoviště navíc poškodily boje během války vdevadesátých letech.

Zajímavou historii má i berlínská olympijská vesnička zroku 1936. Olympiáda měla být důkazem síly nacistického Německa a na západě Berlína vznikly ukázkové ubytovací kapacity pro čtyři tisíce sportovců. Krátce po skončení her se vesnička proměnila na kasárna pro německé vojáky. Po válce je vystřídali rudoarmějci. Sovětská armáda areál využívala až do roku 1992, kdy se zNěmecka musela stáhnout.

Další zajímavé články:


Přečtěte si také