Webové stránky skupiny Prima používají cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti. Používáním tohoto webu souhlasíte s užitím cookies v rámci webů skupiny Prima. Více informací
Souhlasím
návrat zpět

Vyhledávání

Co hledáte?
Smazat
Reklama

Látky od něj kupoval i Christian Dior: Jak se Čech Zika Ascher stal ikonou módního světa?

Úspěch zažil v Praze i v Londýně. Textilní podnikatel českého původu Zika Ascher nejprve látky jen prodával, později je sám začal vyrábět. Když se mu podařilo přesvědčit Christiana Diora, aby jeho divoké květované hedvábí použil na své modely, začalo nejslavnější období firmy, která spolupracovala i s umělci Pablem Picassem nebo Henri Matissem.
Vydáno: 16.06.2019
Zika Ascher a Lída Ascherová
Autor: UPM/koláž FTV Prima Zika Ascher a Lída Ascherová
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Zika Ascher je v Česku jen málo známou osobností, ale v Británii nebo Francii patří k ikonám poválečné módy. Dodával látky významným módním domům jako Balenciaga nebo Balmain, založil několik firem a do smrti nepřestal pracovat. Až do půlky září můžete navštívit výstavu o jeho životě a práci v Uměleckoprůmyslovém muzeu v Praze (UPM).

Šílený hedvábník na cestě za úspěchem

Zika Ascher se narodil v Praze roku 1910 do židovské rodiny a ve dvaceti třech letech otevřel se svým bratrem Josefem obchod, který nabízel látky z dovozu. Zika zároveň jezdil závodně na lyžích a od československého tisku si tehdy vysloužil přezdívku Šílený hedvábník kvůli své rychlé jízdě. V roce 1936 se dokonce dostal na olympiádu v Německu, ale Československo nakonec nereprezentoval, protože se zranil při tréninku.

Zika Ascher závodil na lyžích
Autor: UPM Zika Ascher závodil na lyžích

Podnik bratří Ascherových měl úspěch, ale blížila se druhá světová válka, která Ziku donutila k emigraci. V roce 1939 se Zika Ascher oženil s Lídou Tydlitátovou, dívkou z katolické rodiny. Zejména její matka s manželstvím nesouhlasila a v den svatby údajně shodila Lídu ze schodů, aby nevěsta na obřad nemohla dorazit.

Ke svatbě nakonec došlo. Pár dní po ní novomanželé odjeli na svatební cestu do Norska. Odtud pokračovali do Londýna, kde zůstali. Lída své rodiče už nikdy neviděla. Začala druhá světová válka a Ascherovi museli žít ve skromných podmínkách v britském hlavním městě. Nicméně už za války se Zikovi podařilo rozjet obchod s látkami. Uvědomil si ale, že nelze tkaniny jen prodávat, jako to dělával v Praze. Začal nabízet originální látky, jejichž vzory navrhovala Lída.

Lída a Zika Ascherovi
Autor: UPM Lída a Zika Ascherovi

Šátek od Picassa

Ukázalo se, že má Lída talent, byť nikdy design nestudovala. Navrhovala látky s drobnými kvítky i abstraktními vzory. Zika zároveň oslovil významné umělce té doby, aby vytvořili náměty pro šátky ze série Ascher Squares. Už od meziválečných dob, kdy francouzská společnost Hermès přišla s barevnými potisky, se ze šátků stal fenomén. V době války to byl navíc vítaný doplněk, který oživil oblečení. Zároveň se na něj nespotřebovalo tolik cenné látky.

Zika Ascher si získal přízeň malíře Henriho Matisse, jehož výrazně barevné obrazy definovaly umělecký směr fauvismus. Kromě Matisse šátky navrhli třeba sochař Henry Moore a po značném přemlouvání i Pablo Picasso. Ascherovi dávali umělcům volnost, vznikly tak úžasné návrhy blížící se výtvarným dílům. Picassův šátek se například vyrobil pouze v omezené edici sta kusů.

Christian Dior a Zika Ascher

Po válce se Zikovi podařilo přemluvit vycházející hvězdu módního světa Christiana Diora, aby své šaty ušil z Ascherových látek. Začalo období vzestupu společnosti, kdy si u Ascherových objednávali materiály významní módní návrháři.

Ascherovi zároveň dokázali potisknout i nylon určený pro výrobu padáků. Z válečných skladů ho uvolnila britská vláda, aby uspokojila potřebu po materiálech pro výrobu oblečení (jedny nylonové šaty z látky od Ascherových najdete i na výstavě v UPM).

Šaty z nylonu určeného pro výrobu padáků
Autor: UPM Šaty z nylonu určeného pro výrobu padáků

Dvojice založila také společnost Bourec, která nabízela bavlněné látky s potiskem pro masovou výrobu (z bavlněných tkanin šil pyžama Calvin Klein). Ascherovi se tak neomezovali jen na výrobu luxusních materiálů pro světoznámé návrháře. Dokázali uspokojit i poptávku firem produkujících oblečení ve velkém množství.

Sukně z látky z kolekce Bourec
Autor: UPM Sukně z látky z kolekce Bourec

Konec společnosti

V šedesátých letech se Ascherovým podařilo vrátit slávu krajce, kterou se nebáli potisknout. Objevila se třeba na modelech španělského návrháře Cristóbala Balenciagy. Se začátkem sedmdesátých let ale přišel konec společnosti. Ačkoli se Ascherovi pokusili nasednout na vlnu hippie a nabídli výrazně barevné látky, nedokázali zvládnout celosvětovou změnu společnosti. Individualita se dostala na první místo a módní pravidla se rozmělnila. Firma neuměla nabídnout to, co svět požadoval, a pozvolna začala upadat.

Balenciaga vrátil do módy krajky také díky nabídce Ascherovic firmy
Autor: UPM Balenciaga vrátil do módy krajky také díky nabídce Ascherovic firmy

Lída Ascherová se ještě pokusila zachránit společnost založením značky, která vyráběla oblečení z látek, jež zbyly ve skladech Ascherovic podniku. Ačkoli se Lídiny modely dobře prodávaly, konec firmy se blížil. Lída zemřela v roce 1983 a o devět let později ji následoval Zika. Ten se ještě stačil podívat do Československa, když roku 1990 oslavil osmdesátiny v Praze.

Odkaz firmy dnes spravuje syn Peter Ascher, který na své rodiče vzpomíná jako na tvrdě pracující, jež i v dobách největší slávy firmy žili skromně. Na výstavu v Praze se podařilo dostat šátky od slavných umělců včetně kousku z limitované edice od Pabla Picassa.

Šaty od Niny Ricci vyrobené z látek Ziky Aschera
Autor: UPM Šaty od Niny Ricci vyrobené z látek Ziky Aschera

Filmový tisk

Ascherovi látky barvili a vzorovali technikou filmového tisku, který měl jasnější barvy než jiné tehdy používané způsoby. Netiskne se válcem ale pomocí šablon. Nevýhodou je nutnost potisknout vždy určitý kus tkaniny, což zpomaluje výrobu. Ascherovi preferovali hedvábí, ale později zvládli potisknout i padákový nylon nebo bavlnu, která byla před válkou považována za tkaninu vhodnou spíše pro volnočasové oblečení, rozhodně ne společenské.

Další články o designu a architektuře v Česku:

Veletržní palác v Praze

Funkcionalismus v Česku: Veletržní palác i vila Tugendhat. Jaké další skvosty u nás máme?

Rezidence primátora

Rezidence primátora hlavního města Prahy: Najdete tu zimní zahradu i pozlacený strop

Článek je zařazen v: Zika Ascher , design , textilie , Dior , Christian Dior , pablo picasso , český design
Speciály: 100 let českého bydlení
Reklama