reklama

Nejspíš létají i na vaši zahradu. Vypadají jako kolibříci, ale patří mezi mouchy a motýly

Simona Sedláčková
2. května 2022
Kdo se v nich má vyznat? Zvlášť když oba druhy hmyzu mají na první pohled extrémně dlouhé sosáky a za letu sají nektar z květů, na kterých ani chvilku neposedí. Zaostřit na ně svůj pohled, natož objektiv fotoaparátu, je zatraceně těžké.
reklama

Dlouhozobka i dlouhonoska patří k běžným druhům hmyzu, které se vyskytují téměř v celé Evropě. Přesto jakmile k nám zavítají na zahradu, považujeme to za malý svátek. Jejich dlouhé sosáky připomínají zobáky kolibříků a podobný je i způsob, jakým sají nektar z květů. Přímo za letu, na květy nepotřebují sedat.

Dlouhozobka svízelová (Macroglossum stellatarum)

Patří mezi noční motýly, lišaje, ale mnohem častěji než v noci létá za denního světla. Jedná se o menší druh lišaje s tělem dlouhým 25–30 mm a rozpětím křídel 34–47 mm. Tělíčko má světle hnědé až šedohnědé, na konci zadečku s bělavými chloupky. Přední křídla má šedohnědá a zadní, menší křídla oranžová. Typickým znakem je velmi dlouhý, tenký sosák.

Dlouhozobka se u nás vyskytuje téměř na celém území státu, nejčastěji ve středních a nižších polohách. Nejčastěji ji objevíte na okrajích lesů, na loukách a lesních pasekách, ale i v zahradách. Dospělé jedince potkáte od dubna do července a druhou generaci pak od června do října. Housenky dlouhozobek jsou světle zelené, s dvěma bílými pruhy a namodralým růžkem. Potkávat je můžete od května do srpna.

Rostliny, kterým dávají dlouhozobky přednost

Dlouhozobky uvidíte nejčastěji na svízelu siřišťovémm (Galium verum), na mořeně barvířské (Rubia tinctorum), v zahradách často navštěvuje záhony se sporýšem klasnatým (Verbena bonariensis), ale také petúnie (Petunia) v truhlících.

Dlouhososka velká (Bombylius major)

Můžete se setkat se dvěma označeními tohoto hmyzu z řádu dvoukřídlých, dlouhososka i dlouhonoska. Jedná se o mouchu, imitující čmeláka. Má tmavohnědé tělo, dlouhé 8-12 mm, hustě ochlupené dlouhými nažloutlými chloupky. Skutečně na první pohled připomíná zavalitého čmeláka s nápadně dlouhým sosákem. Má pouze dvě křídla, široká a průhledná.

Dlouhososka se hojně vyskytuje na celém území ČR. Létá po okrajích lesů, na loukách a osluněných stráních, na vřesovištích, v zahradách i parcích. Dospělé dlouhososky potkáte nejčastěji od března do června. Samice kladou vajíčka do míst, kde se vyskytují samotářské včely, pískorypky. Vajíčka se přichytí na těla včel, a ty si je pak odnesou nechtěně do svého hnízda, kde se živí včelími larvami a pylem, který tam pískorypky nosí.

Rostliny, kterým dávají dlouhososky přednost

Dlouhososky uvidíte nejčastěji na květech hluchavek, které jim poskytují velké množství nektaru. Patří však k důležitým jarním opylovačům mnoha rostlin.

Jak rozeznáte na první pohled dlouhososku od dlouhozobky

  • Hlavním rozlišovacím znakem je počet křídel. Dlouhozobky mají 4 křídla a dlouhososky jen 2.

Zdroj: http://www.naturabohemica.cz/bombylius-major/; http://www.naturabohemica.cz/macroglossum-stellatarum/?

Sílejte článek
Štítky: květzahradamotýlEvropamouchahmyzČeskoDlouhozobka svízelová (Macroglossum stellatarum)Dlouhososka velká (Bombylius major)dlouhonoska
reklama