Dobře utajený palác na Florenci. Rudé Právo si tu udělalo kanceláře a byty, kus zbouralo
Kdybyste na letošním festivalu Open House měli navštívit jen jednu budovu v centru Prahy, jděte sem. Desfourský palác mezi Masarykovým nádražím a Florencí vás dostane. Většina lidí přitom netuší, že tady něco takového stojí.
Desfourský palác jsem si pro sebe objevila vlastně náhodou. Před dvěma lety jsme si v rámci každoroční možnosti prohlédnout si v Praze domy, kam se běžně nesmí, všimli, že jeden takový stojí skoro v centru Prahy. Palác kousek od Florence? Krásná výzdoba za touhle nenápadnou fasádou?
Nárožní klasicistní budova od architekta Josefa Krannera je z venku omšelá, ale zevnitř si dost možná vzpomenete na prohlídky zámků, protože uvnitř se skrývají výtvarně i řemeslně velmi cenné interiéry. V tomto případě by bohužel šlo o zámek dost zdevastovaný. I tak vás může nadchnout impozantní mramorové schodiště, zachovalé stropní malby nebo krásné krby.
Dům má za sebou dost pohnutou historii. Zprvu rodinné sídlo se po čase proměnilo v zázemí Rudého práva až skončilo ve správě hlavního města. Byla to právě tiskárna Rudého práva, kvůli níž bylo v osmdesátých letech zbouráno západní křídlo budovy.
„Rudé právo tady provedlo nejvíce necitlivé úpravy a přetvořilo vnitřní prostory na kanceláře, případně byty,“ popsal pro web TVarchitect.com historik architektury Radomír Kočí ze spolku Prázdné domy.
Desfourský palác v Praze na Florenci Zdroj: Památkový katalog
Desfourský palác v Praze na Florenci Zdroj: Památkový katalog
Mimochodem, v osmdesátých letech mohla budova dopadnout ještě mnohem hůře, protože se uvažovalo o jejím stržení kvůli budované magistrále.
Palác si pro sebe a svou rodinu ve 40. letech devatenáctého století nechal stavět podnikatel Albert Klein von Wiesenberg, v podstatě na hranici města, blízko příjezdovým cestám do něj. Rodinné důvody ho však přiměly k návratu na Moravu, a tak od něj ještě ne plně dostavěný palác už v roce 1847 koupil šlechtic Franz Desfours-Walderode. Právě díky němu vznikla bohatá vnitřní výzdoba v některých částech domu.
Na vnitřní výzdobě se podíleli malíř Karel Nacovský a sochař a štukatér Ferdinand Pischelt. Část domu sloužila jako sídlo majitele při jeho pobytu v Praze, část sloužila jako nájemní dům. Zatímco šlechtici chodili dovnitř po opulentním schodištěi, nájemníkům sloužilo v jiné části paláce obyčejné. V zahradě u domu byl postaven novorenesanční skleník s kupolí, zbouraný bohužel už před půl stoletím.
Zprvu rodinné sídlo se po čase proměnilo v zázemí Rudého práva až skončilo ve správě hlavního města. Zdroj: Radka Wallerová
Zprvu rodinné sídlo se po čase proměnilo v zázemí Rudého práva až skončilo ve správě hlavního města. Zdroj: Radka Wallerová
Jeden z nejmladších šlechtických paláců v Praze patřil také několik desetiletí rodině Krasnopolski, jejíž poslední členové byli zavražděni nacisty. Teprve nedávno získalo tento památkově chráněný objekt do správy Muzeum hlavního města Prahy, které připravuje kompletní rekonstrukci. „Do prvního patra bychom chtěli umístit expozici 19. století, do sálů ve druhém patře pak expozici 20. století. Zároveň tady budou prostory pro práci s veřejností, kavárna, muzejní obchod i odpovídající sociální zázemí,“ přiblížila záměr ředitelka Muzea hl. m. Prahy Zuzana Strnadová.
Letošní festival Open House Praha vrcholí tento víkend 21. a 22. května, kdy můžete navštívit stovku jinak většinou nepřístupných budov. Více informací na webu Open House ZDE
Zdroje: Festival otevřených budov Open House Praha - tiskové podklady, https://www.tvarchitect.com/video/chatrajici-skvosty-5-dil-desfoursky-palac/; wikipedie, autorský text.
Autor článku
