Takhle bude vypadat Vltavská filharmonie. Od autorů slavné sjezdovky na střeše elektrárny
Nová pražská dominanta, kterou by se měla stát Vltavská filharmonie, vyroste podle návrhu kanceláře Bjarke Ingles Group. Ta vyhrála velkou mezinárodní soutěž, jejíž výsledky byly vyhlášeny právě dnes.
Že by v Praze po letech konečně vznikla výrazná stavba, která bude ikonou, jakou je třeba Tančící dům? Možná. Mohla by se jí stát budova Vltavské filharmonie, jejíž návrhy zpracovávalo téměř dvacet architektonických týmů včetně hvězdných jmen, jako je Ateliers Jean Nouvel nebo studio Chipperfield Architects.
Vítězem se nakonec stala renomovaná kancelář Bjarke Ingles Group, která přišla s návrhem, který porotu oslovil nejvíce. Jeho vizualizace přineseme co nejdříve.
„Zve muzikanty, posluchače, čtenáře, žáky a návštěvníky dovnitř a úplně všechny pak na střechu. Budova, která promění oblast Vltavské,“ komentoval rozhodnutí poroty starosta Prahy 7 Jan Čižinský.
Druhé místo obsadil barcelonský ateliér ATELIER M1, třetí srbská kancelář Bevk Perović Arhitekti, čtvrté místo česká architektonická kancelář Petr Hájek Architekti, na pátém místě se umístil dánský ateliér Snøhetta.
Sjezdovka na střeše elektrárny
Bjarke Ingels založil BIG v roce 2005, poté co spoluzaložil PLOT Architects s Julienem de Smedtem a pracoval pro OMA Rema Koolhaase v Rotterdamu. Dnes má studio pobočky v Kodani, New Yorku, Londýně a Barceloně.
Navrhlo například centrálu společnosti Google v USA a Londýně, fotbalový stadion Camp Nou v Barceloně, obchodní Galerii Lafayette v Paříži nebo unikátní CopenHill – sjezdovku vybudovanou na střeše teplárny a elektrárny v samém středu Kodaně, která milovníkům lyžování nabízí 500 metrů dlouhou trať. BIG jsou mimochodem finalisté také probíhající urbanistické soutěže na novou podobu dopravního uzlu Florenc.
Hlavní město už loni koncem roku zveřejnilo jména téměř dvou desítek architektonických týmů, která zpracovávala návrh budoucí podoby Vltavské filharmonie, jež má stát poblíž stanice metra Vltavská. K účasti v soutěži už předtím organizátoři z Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy (IPR) vyzvali pět dalších renomovaných architektonických ateliérů Diller Scofidio + Renfro, Snøhetta, Ateliers Jean Nouvel, David Chipperfield Architects a SANAA. Celkem se tak soutěže zúčastnílo devatenáct architektonických týmů – jejich přehled ZDE.
Moderní koncertní sál se má začít stavět v roce 2027, otvírat by měl v roce 2032. Vítěz byl vyhlášen dnes 17. května v Centru architektury a městského plánování.
„Vltavská filharmonie je bezesporu největší soutěž svého druhu v české moderní historii,“ říká Štěpán Bärtl, vedoucí CAMPu. „Chceme dát široké veřejnosti možnost vidět, kdo se soutěže účastní a také jak jednotlivé týmy přistupují k architektuře a designu,“ doplňuje. V CAMPu se zároveň během jara budou konat vesměs on-line přednášky, na kterých soutěžící studia představí svou dosavadní práci.
V naší galerii si rovněž můžete prohlédnout, co soutěžící architekti dosud navrhli.
Filharmonie a za ní nová čtvrť
„Vltavská filharmonie má nejen potenciál stát se nejnovější pražskou dominantou, ale bude také zásadním impulsem k rozvoji a revitalizace okolí metra Vltavská, včetně území přilehlého brownfieldu Bubny-Zátory, kde se plánuje čtvrť pro více než dvacet tisíc lidí,“ říká Ondřej Boháč, ředitel IPR. Moderní budova filharmonie se podle něj stane bránou do nově vzniklé čtvrti přímo u Vltavy a bude unikátním místem pro lokální i zahraniční návštěvníky.
Praha byla vždy spojována s klasickou hudbou – Mozart město miloval, pro Bedřicha Smetanu, Leoše Janáčka i Antonína Dvořáka byla Praha zdrojem nekonečné inspirace. I přesto v Praze nevznikl koncertní sál pro symfonickou hudbu již více než sto let. Nejmladší, Smetanova síň Obecního domu, byla otevřena koncem roku 1912. Dvořákova síň Rudolfina dokonce již roku 1885. Nejenom že už neodpovídají standardům 21. století, ale beze zbytku ani akustickým požadavkům pro koncerty symfonické hudby.
Nová Vltavská filharmonie by to mohla změnit a stát se, na rozdíl od bohužel nepostavené Kaplického chobotnice na Letné, zároveň novou pražskou dominantou.
Zdroj: autorský text, podklady CAMP (Centrum architektury a městského plánování)
Autor článku
