12. září 2014 06:00
Markéta ZídkováA co vaše kočka? Splachuje po sobě?
Kočičí toalety - Obrázek 8 Zdroj: Thinkstock
Kočky jsou velice čistotná zvířata. Bez problémů se naučí vykonávat potřebu na místě, které jim k tomu vyhradíte. Je jen na vás, abyste jim vytvořili vhodný koutek a pravidelně ho udržovali v čistotě.
Přivezl si i váš potomek z prázdnin u babičky kotě a vy šílíte, jak to s ním ve vašem nevelkém bytě zvládnete? Připravte se na to, že zařízení interiéru samozřejmě více či méně utrpí – koťata objevují svět, šplhají po záclonách, pokojových květinách nebo strhávají ubrusy ze stolu se vším, co na něm je. Tyhle lumpárničky jsou ale vyváženy nepřekonatelnou roztomilostí malých šelmiček, navíc nic netrvá věčně, v dospělosti se kočky výrazně zklidní.
Čeho se ale určitě bát nemusíte, to jsou loužičky na koberci nebo výkaly v rohu pokoje. Zařiďte novému členu rodiny jeho vlastní toaletu a budete překvapeni, jak rychle ji objeví a začne využívat. Přinášíme přehled možností, které se při pořizování kočičí toalety nabízejí, a pár rad, jak kotě rychle a bez velkých problémů naučit záchůdek používat.
Jak naučit kotě chodit na toaletu:Pro kočičí toaletu najděte co nejklidnější místo. Kotě na ni přeneste po každém krmení, případně ve chvíli, kdy se chystá na potřebu. To poznáte tak, že se přikrčí a začne očichávat podlahu. Jestliže se nedaří a dojde k „nehodě“, odneste část kočičích výkalů do steliva v toaletě. Každá kočka ve vaší domácnosti by měla mít svůj vlastní záchod a pokud chcete, aby ho opravdu používala, udržujte ho v čistotě.
Suchý záchod
S kočičími záchody je to podobné jako s těmi lidskými – můžete zvolit suchou nebo splachovací variantu, někteří chovatelé dokonce učí svoje kočky chodit na normální WC. Nejvíce využívanou možností jsou v současné době toalety vaničkové nebo kryté, do kterých se sype stelivo. Při výběru toalety se řiďte především velikostí kočky, do nádoby by se měla pohodlně vejít a měla by mít možnost potřebu pořádně zahrabat. U otevřených záchodků oceníte upravený okraj, který zamezuje roznášení steliva po bytě. Kryté toalety poskytují kočce větší soukromí, dražší varianty těchto záchodků jsou navíc vybaveny pachovým filtrem. Může se ale stát, že se právě vaší kočce do krytého záchodu nebude chtít.
Čistit a čistit…
Na dno toalety patří stelivo. Na našem trhu je k dispozici nepřeberné množství druhů a značek v různých cenových kategoriích, doporučujeme studovat uživatelské recenze na internetu a zkoušet. Obecně je důležité, aby podestýlka co nejvíce pohlcovala pachy a samozřejmě, aby vyhovovala vaší kočce. U hrudkujících podestýlek je podstatné, aby vlhká hmota držela dobře pohromadě, a úplně od věci není, pokud je podestýlka biologicky odbouratelná a díky tomu ji můžete likvidovat v toaletě. Naučte se kočičí záchod každý den čistit. Speciální lopatkou vyberte hrudky nasáklé močí a extrementy, zhruba jednou týdně stelivo kompletně vyměňte a při té příležitosti toaletu vymyjte. Každodenní vybírání hrudek odpadá při používání nehrudkujících steliv, které moč absorbují a v nádobě vydrží dva až tři týdny. Jejich další výhodou je, že nepráší jako většina hrudkujících materiálů.
Pro fajnšmekry se splachováním
Pro ty, kteří se nechtějí zabývat neustálým čistěním toalety a nakupováním steliva, je i na našem trhu k dispozici robotická toaleta s automatickým splachováním a vymýváním. Kočka vykonává potřebu do plastických granulí, takže není ochuzena o možnost zahrabat si. Moč proteče do odpadu a tuhé výkaly jsou v rotoru proměněny na odpadní vodu. Studená voda a desinfekce propláchne granule a horký vzduch je osuší. Pokud uvažujete o této variantě, počítejte s vyšší pořizovací cenou (kolem deseti tisíc korun) a s nutností napojit toaletu na přívod studené vody a na odpad.
Kočičí toalety - obrázek 9
Zdroj: Thinkstock
Jeden záchod stačí
Další možností je naučit už dospělou kočku používat vaši vlastní toaletu. Jestliže jste odhodláni dělit se se svým miláčkem i o toto intimní místo, nezkoušejte to u koťat, mohly by se v míse utopit. Pro výuku, která potrvá čtyři až osm týdnů, pořiďte speciální tréninkovou sadu s prkénkem a středovou částí pro stelivo, do které po nějaké době uděláte otvor. Ten postupně zvětšujte a když kočka jednotlivé kroky výcviku zvládne, odstraňte celou středovou část a nakonec i prkénko. Příznivci této metody si libují, že jim stejně jako u robotické toalety odpadají starosti s čistěním a nákupem steliva. Jejím odpůrcům vadí například kočičí chlupy na prkénku. A co vy? Snesli byste kočku na vlastní toaletě?
(bras)
Mohlo by vás zajímat:
Autor článku
