Pavučinec plyšový je zákeřnější zabiják než muchomůrka zelená
Pavučinec plyšový je nejzákeřnější jedovatou houbou v Česku. Prozradíme, jak tuhle houbu zabijáka poznat, proč je tak nebezpečná a jaké jsou příznaky otravy.
Našim smrtelně jedovatým houbám co do počtu otrav kraluje muchomůrka zelená (Amanita phalloides). Varování před muchomůrkou zelenou je potřeba pořád opakovat, protože tahle nebezpečně potměšilá houba má na svědomí každoročně desítky obětí – v Česku stojí za zhruba 90 procenty úmrtí způsobených houbami.
Vůbec nejjedovatější a zároveň nejzákeřnější houbou v České republice je ale pavučinec plyšový (Cortinarius orellanus). Jako jediný svou toxicitou překonává i muchomůrku zelenou. Pavučinec plyšový díky relativní vzácnosti nezpůsobí mnoho otrav, přestože jde o naši nejzáludnější houbu. Ale například v Polsku nebo severním Německu, kde je výskyt pavučince plyšového podstatně častější, jsou hlášeny i desítky případů otrav ročně.
Vyplatí se vědět: TOP 10 nejnebezpečnějších hub v Česku. Znáte smrtelně jedovaté i další rizikové druhy?
Pavučinec plyšový býval houbou jedlou.
Zdálo by se, že jedovaté houby pořád zůstávají jedovatými a jedlé jedlými. Tak jak jsme se to učili a jak jsme se to dozvídali v populárních atlasech hub.
„Ovšem věda, především analytická chemie či molekulární biologie, nezahálí a všelicos může být jinak. Ne že by současné výzkumy cokoli ubraly na jedovatosti jedovatých hub, spíše ještě další přibyly. K nim patří pavučinec plyšový, smrtelně jedovatá houba, která byla až do roku 1958 považována za jedlou a říkalo se jí plyšák. První otrava byla u nás prokázána až roku 1977,“ vysvětluje mykolog Jaroslav Vanča.
Pavučinec plyšový Zdroj: iStock
Kde a kdy pavučinec plyšový roste
Pro méně zkušené houbaře je dobrá zpráva, že pavučinec plyšový, na rozdíl od muchomůrky zelené, roste na českém území velmi vzácně.
Dá se najít v listnatých a smíšených lesích pod buky, duby, lískami, méně často pod smrky a borovicemi. Nejvíc roste ve vrcholném létě a hlavně na podzim.
Jak pavučinec plyšový vypadá
Poznáme ho podle 3–10 cm širokého, rezavě až skořicově hnědého klobouku a lupenů stejné barvy, které jsou s kloboukem v mládí spojeny pavučinovým závojem.
Třeň je válcovitý, podélně vláknitý, žlutavý, poraněním a stářím hnědne.
Vyplatí se vědět: Pozor na záměnu hub! I pravé hřiby mají své nejedlé i jedovaté dvojníky.
Možná záměna
Neexistuje mnoho jedlých hub, s nimiž by si ho mohl člověk splést. Uvádí se, že pavučinec plyšový se dá zaměnit s václavkami. Podle mykologa Jaroslava Vanči by to ze strany houbaře ale musela být naprosto nepochopitelná nepozornost: „Pro václavky je typický prsten, který pavučinec plyšový nemá. A navíc rostou na pařezech a kmenech stromů.“
Proč je pavučinec plyšový tak zákeřný?
„Přestože díky relativní vzácnosti a faktu, že se nepodobá žádné jedlé houbě, nezpůsobí mnoho otrav, jedná se o naši nejnebezpečnější houbu vůbec! Obsahuje totiž látku orellanin, komplex deseti sloučenin, jedovatějších než toxiny muchomůrky zelené,“ varuje J. Vanča.
Její zákeřnost spočívá ve velmi dlouhé době latence, tedy stavu bez chorobných příznaků. Může trvat dva až tři týdny, nejdéle ze všech otrav houbami.
„Dokonce je známý případ úmrtí až po 161 dnech od požití této houby! Postižené pak pochopitelně nenapadne spojovat své potíže s požitím houby, což značně ztěžuje diagnostiku a léčbu. Houba poškozuje játra, ale především způsobuje nevratnou destrukci ledvin, přičemž protijed není znám. Nejtěžší případy končí smrtí,“ dodává mykolog.
Příznaky otravy
Nejčastějšími příznaky otravy jsou únava, sucho a pálení v ústech, bolesti hlavy a nevolnost. Jako první se objeví průjem a zvracení, následují poruchy močení a selhání ledvin. První pomoc, pokud je vůbec možná, je uměle vyvolat zvracení a co nejdříve přivolat lékaře.
Zdroje: mykolog Jaroslav Vanča, myko.cz; CNN Prima NEWS; Houby poznáváme, sbíráme, upravujeme (L. V. Garibovová, M. Svrček, J. Baier)
Podívejte se na nejčastější houbařské mýty: