reklama

návrat zpět

Vyhledávání

Co hledáte?
Smazat

reklama

Muchomůrka červená: Co jste možná o nejznámější jedovaté houbě nevěděli...

Lenka Odstrčilová , Vydáno: 01.10.2020
Muchomůrka červená je nejkrásnější a nejznámější jedovatá houba
Autor: istock.com Muchomůrka červená je nejkrásnější a nejznámější jedovatá houba
Muchomůrka červená je jedna z nejkrásnějších hub, o tom žádná. Nepřehlédnutelné zářivě červené klobouky s ostře kontrastujícími bílými tečkami zdobí hlavně na podzim smrkové a březové lesy. A přestože je muchomůrka červená houbou jedovatou, je tak populární, že pronikla do pohádkových knížek i filmů či vánočních dekorací, a tak ji zná každé malé dítě. Ale přesto, že je symbolem všech prašivek, na rozdíl od smrtelně nebezpečné muchomůrky zelené – na tu opravdu bacha – příliš jedovatá není, spíše způsobuje halucinace, což se dá skvěle využít k hubení otravných much.

reklama

Muchomůrka červená (Amanita muscaria) je symbol jedovatých hub, i když nejjedovatější rozhodně není. Muchomůrka červená totiž způsobí převážně halucinace, zatímco nejjedovatější muchomůrka zelená (Amanita phaloides) může člověka zabít. Ve statistikách otrav muchomůrka červená téměř vůbec nefiguruje, zatímco muchomůrka zelená mívá na svém kontě každoročně několik desítek obětí.

Muchomůrka červená (Amanita muscaria) je symbol jedovatých hub, nejjedovatější je ale muchomůrka zelená (Amanita phaloides)
Autor: istock.com; Jaroslav Vanča Muchomůrka červená (Amanita muscaria) je symbol jedovatých hub, nejjedovatější je ale muchomůrka zelená (Amanita phaloides)

Jak muchomůrka červená vypadá

Připomeňme si, že barva 8 až 20 cm širokého klobouku kolísá mezi zářivě nachově červenou, jasně oranžovou až žlutooranžovou s bílými útržky celkové plachetky (stroupky). V mládí je klobouk polokulovitý, ve stáří zploštělý. Na první pohled ji poznáme nejen podle charakteristického klobouku, ale i podle bílých lupenů, bílého válcovitého třeně a tradiční bradavičnaté pochvy. Dužina nijak nevoní.

Muchomůrka červená barva 8 až 20 cm širokého klobouku kolísá mezi zářivě nachově červenou, jasně oranžovou až žlutooranžovou
Autor: istock.com Muchomůrka červená barva 8 až 20 cm širokého klobouku kolísá mezi zářivě nachově červenou, jasně oranžovou až žlutooranžovou

Kde muchomůrka červená roste

Muchomůrka červená roste jednotlivě, ale i ve velkých skupinách. občas vytváří tzv. čarodějné kruhy, které tvoří houby v různých stadiích růstu, což přirozeně zvyšuje její magickou přitažlivost. Svědčí jí především smrkové lesy a březové háje, ale dá se najít i v dalších jehličnatých, listnatých i smíšených porostech. Často je k vidění ve společnosti hřibu pravého smrkového.

Muchomůrka červená: původ jejího jména je přímo návodný, neboť po staletí sloužila k hubení much.
Autor: istock.com Muchomůrka červená: původ jejího jména je přímo návodný, neboť po staletí sloužila k hubení much.

Otrava muchomůrkou červenou

Kromě zanedbatelného obsahu prudce jedovatého muskarinu (tedy jedu smrtelně nebezpečných muchomůrek) obsahuje muscimol a kyselinu ibotenovou, látky s psychotropními účinky.

Příznaky otravy se zpravidla projevují už 30 minut po konzumaci zejména nevolností, bolestí hlavy, rozšířenými zorničkami, pocením, střevními potížemi nebo poruchami vědomí. Psychotropní účinky přicházejí až po delší době, projevují se halucinacemi, pocity euforie, agresivitou a pak hlubokým spánkem. Příznaky otravy zpravidla odezní během jednoho dne, ačkoli jed zůstává v těle i několik měsíců. Po hlubokém spánku, do kterého většinou otrávený upadá se pak probouzí do stavu podobného kocovině a má výpadky paměti. 

Muchomůrka červená obsahuje látky s psychotropními účinky, které způsobují poruchy vědomí a halucinace
Autor: istock.com Muchomůrka červená obsahuje látky s psychotropními účinky, které způsobují poruchy vědomí a halucinace

 6 věcí, které možná o muchomůrce červené nevíte

  1. Muchomůrku červenou od pradávna využívaly některé severské národy na Sibiři, na Kamčatce či severovýchodní Asii pro její psychotropní či stimulující efekt. Záměrně ji v malém množství konzumovaly a využívaly k navození stavu opojení a různým magickým rituálům.
  2. O halucinogenních účincích muchomůrky červené se Evropa dozvěděla až ze zpráv o sibiřském šamanismu, jež po roce 1730 uveřejnil švédský cestovatel Strahlenberg. Ještě ve 20. století bylo užívání muchomůrky červené nutnou součástí domorodých společenských událostí v oblasti Kamčatky.
  3. Účinky této houby ale přitahují i soby, kteří ji požírají, aby se rovněž dostali do stavu zvláštního vytržení. Pro další příklad ze zvířecí říše se můžeme vrátit domů – mnozí už slyšeli myslivecké historky o muchomůrkami opilých veverkách.
  4. Ve středověku se údajně kousíček červeného klobouku tajně přidával do nápojů lásky nebo na svatební hostině do polévky novomanželů pro povzbuzení milostné vášně.
  5. Původ jména muchomůrka je přímo návodný, neboť po celá staletí sloužila k hubení much. Dnes už ovšem není zapotřebí používat ji ve chlévech a venkovských chalupách tak, jak to dělali naši předkové. Klobouky muchomůrek se tehdy namáčely do oslazené vody nebo mléka a pak posypaly cukrem; spíše omámené než otrávené mouchy se pak staly snadným terčem pro plácačku.
  6. I v lidovém léčitelství kdysi měla muchomůrka červená využití – užívalo se jí při léčení střevních křečí, zvýšeného pocení, tance sv. Víta, kloubového revmatismu a epileptických stavů. My se dnes ale rozhodně raději spolehneme na mucholapku a příslušné medikamenty.
Václavky můžeme sbírat od září do prosince

Václavky jsou jedovaté houby. Přesto je jíme. Jak václavky připravit, aby vám neublížily?

Hřib satan

Jak poznat hřib satan a další jedovaté hřiby

Jak se pozná nejjedovatější muchomůrka zelená

Na rozdíl od pečárek neboli žampionů a zeleně zbarvených holubinek, s nimiž bývá zaměňována, má muchomůrka zelená  (Amanita phaloides) na spodní části třeně pochvu, nazývanou kalich smrti. Při neopatrném sběru může tento důležitý určovací znak zůstat nepovšimnut! Od pečárek muchomůrku zelenou spolehlivě odliší i to, že její lupeny zůstávají i v dospělosti bílé!

Muchomůrka zelená (Amanita phaloides) je smrtelně jedovatá houba
Autor: Jaroslav Vanča Muchomůrka zelená (Amanita phaloides) je smrtelně jedovatá houba

Dnes už je naštěstí téměř vymýcený mýtus, že jedovaté houby nejsou červivé a že je nenapadají plži – larvy bedlobytek a lesní druhy plžů mají totiž značně odlišný metabolismus a toxiny nebezpečné člověku, jsou pro ně zcela neškodné, takže i smrtelně jedovaté houby mohou být ožrané!

Vše, co chcete vědět o houbách je v našem speciálu 

O houbách by vás ještě zajímat:

Objevte pestrý svět holubinek

Holubinky: Objevte pestrý svět jedinečných hub

Pečárka zápašná neboli žampion zápašný (Agaricus xanthoderma)

Víte, že existují i jedovaté žampiony? Jak je rozlišit od těch pravých?

Představujeme nejznámější houby našich lesů

Nejznámější jedlé houby našich lesů aneb co Čech, to houbař

Houby zlepšují obranyschopnost a pomáhají i při léčbě rakoviny:

Houby zlepšují imunitu a pomáhají i při léčbě rakoviny. Nejlepší jsou žampiony a shiitake

reklama

Článek je zařazen v: Muchomůrka zelená (Amanita phaloides) , muchomůrka halucinogen , muchomůrka jedovatost , nejjedovatější muchomůrka

reklama

Přečtěte si také