Problém jménem klíště: Podle vědců může být tento roztoč i užitečný
Je tu sezona klíšťat. Na pozoru by se měli mít lidé v lese, ale i v parcích či zahradách. Nejznámější český parazit může přenášet boreliózu a encefalitidu. Je skutečně důvod se klíšťat tak moc bát? Přestože je nositelem pro člověka závažných chorob, podle vědců je klíště i jakousi chodící lékárnou. Jak nám mohou být klíšťata užitečná?
Klíšťata mají velice špatnou pověst, protože přenášejí pro člověka nebezpečná onemocnění, především lymskou boreliózu a klíšťovou encefalitidu. „Strach z klíšťat je poněkud přehnaný,“ uvádí v Magazínu Leonardo RNDr. Radek Šíma, Ph.D., z laboratoře molekulární biologie klíšťat Parazitologického ústavu Biologického centra Akademie věd České republiky. S klíštětem máme spojené výhradně negativní emoce. To by se mohlo brzy změnit.
Přečtěte si: Klíšťat v Česku přibývá: Aplikace ukazuje, kde je jich nejvíce. Lidé je mohou i nahlašovat
„Klíště je v tom docela nevinně. Člověka nijak cíleně nevyhledává, spíše se mu vyhýbá. Chce si jen nasát trochu krve a neublížit hostiteli. Negativní vnímání klíštěte je způsobeno právě nemocemi, které přenáší, i když to není v jeho zájmu,“ říká parazitolog. A dodává, že pro klíště přisátí na člověka znamená jistou smrt.
Pro klíště je nalezení hostitele jako výhra v loterii. Zdroj: iStock
„Pro klíště je nalezení hostitele jako výhra v loterii. Jedna samice může vyprodukovat dva až tři tisíce larev. A jenom minimální množství z nich se dožije dospělosti. Většina jich zahyne, protože svého hostitele nenajde. Takže pokud klíště hostitele potká, musí tu příležitost využít na sto procent,“ říká Radek Šíma na webu Vesmír.cz.
Proč kousnutí klíštětem nebolí a nesvědí?
Když klíště zakousne do hostitelovy kůže, musí potlačit imunitní odpověď a zároveň zabránit srážení krve. Proto okamžitě začne produkovat do rány a bezprostředního okolí sliny, obsahující pestrý koktejl proteinů, který na sebe váže histamin a další molekuly, které zabraňují svědění. Proto mnohdy ani nepostřehneme, že máme klíště.
„To mimo jiné způsobí, že se alergie, třeba ve formě zarudlé svědivé vyrážky, neobjeví, a člověk se tak o přítomnosti klíštěte vůbec nemusí dozvědět. Svědit rána začne až nějakou dobu poté, co klíště odstraníte. Teprve potom jsou aktivovány imunitní mechanismy, hlavně produkce histaminu,“ vysvětluje doc. RNDr. Jindřich Chmelař, Ph.D., z katedry medicínské biologie Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích.
- Zcela zásadní je klíště co nejrychleji odstranit. Platí přímá úměra, že čím déle klíště saje, tím je větší pravděpodobnost, že se na nás přenesou klíšťaty přenášené nemoci.
Bude vás zajímat: Klíště je užitečné! Možná s ním budeme léčit rakovinu
Klíště může léčit
Přestože je klíště nositelem závažných chorob, podle vědců je klíště jakousi chodící lékárnou. Problém je v tom, že spolu s těmito účinnými látkami přenáší klíště i nespočet chorob. Látky produkované klíšťaty mohou být užitečné i pro člověka a jednou by mohly posloužit pro výrobu účinných léků, například pro cílenou léčbu nádorových onemocnění.
„V klíštěcích slinných žlázách jsou proteinové produkty takzvaných multigenních rodin – od jednoho typu proteinu tam je třeba 500 zástupců. Každý má trošku odlišnou funkci. Nabízí se možnost využít je v medicíně, která cílí na konkrétní molekulární mechanismus tak, aby nedocházelo k tolika vedlejším efektům. A právě díky tomu, že klíštěcí proteiny umějí mířit na jednu konkrétní dráhu, jsou pro takové cílené využití výhodné,“ vysvětluje docent Chmelař.
Představa, že se rakovina bude léčit pomocí klíštěcích slin může vypadat dost bizarně. Myšlenka využití parazitů není nová, pouštění krve pomocí pijavic, oblíbené ve středověku, není nic jiného než léčebné nasazení parazita na tělo nemocného.
Nenechte si ujít: Komáři i u nás šíří nebezpečné nemoci. Na dovolenou přibalte repelenty a moskytiéry
Nakažené klíště je agresivnější
Stejně jako klíště manipuluje se svým hostitelem, i ono je ovlivňováno patogeny, které je využívají k svému šíření.
„Virus klíšťové encefalitidy dokáže s klíštětem do určité míry manipulovat v tom smyslu, že klíště je pod jeho vlivem agresivnější. Také mění jeho čichovou orientaci, aby vyhledávalo ty hostitele, které jsou pro šíření viru nejvhodnější,“ upozorňuje prof. RNDr. Daniel Růžek, Ph.D., z laboratoře arbovirologie Parazitologického ústavu Biologického centra AV ČR; Přírodovědecká fakulta Masarykovy univerzity.
Prevence především
Zatím je potřeba se po návratu z přírody, zejména z lesa, vždy kontrolovat, zda jsme si nějakého takového parazita nepřinesli s sebou domů. Ještě účinnější je se předem nastříkat repelentem. Klíště totiž nemusíme chytit pouze v lese, číhá na nás i na loukách, v parcích. Čím dál častěji se s ním můžeme setkat i ve městech, proto je na místě největší opatrnost.
- Klíště je aktivní již v momentě, kdy je venku více než pět stupňů. Vzhledem k aktuálním teplotám se tak s nimi můžeme v přírodě setkat již nyní.
Zdroje: vesmir.cz, plus.rozhlas.cz,zpravy.aktualne.cz, zoom.iprima.cz
Autor článku
