Komáři i u nás šíří nebezpečné nemoci. Na dovolenu přibalte repelenty a moskytiéry

Vysoké aktivitě komárů napomáhá vlhké a teplé počasí, které hmyzu umožňuje se rychle množit. A tak přibývá i nemocí, které tento nepříjemný bodavý hmyz přenáší – zejména se to týká horečky dengue a viru západonilské horečky. Nechtěný suvenýr v podobě nebezpečné nákazy si můžete přivézt třeba z Řecka, Španělska nebo Bulharska, nakazit se ale dá i na území Česka. Na dovolenou si proto přibalte repelenty a moskytiéry.

Donedávna byli u nás komáři považováni jen za otravný hmyz a případy smrtelných onemocnění přenášených komáry byly ojedinělé, když se nakazili cestovatelé v dalekých zemích. Ale už to tak není. Tropické infekční nemoci jako horečka dengue nebo západonilská horečka už nejsou záležitostí výhradně vzdálených exotických destinací. Nebezpeční komáři, kteří infekce přenášejí bodnutím na člověka, se následkem změn počasí i dalších vlivů šíří po celé Evropě.

Výskyt západonilské horečky v Evropě

Podle Státního zdravotního ústavu (SZÚ) už byly letos v březnu zaznamenány lokální případy západonilské horečky ve Španělsku. Pacienti se nakazili neuroinvazivní formou onemocnění v provincii Sevilla v Andalusii, kde už podobné případy byly hlášeny i v minulých letech. V oblasti se také vyskytlo více komárů než ve stejném období minulých let.

PŘEČTĚTE SI: Zabiják jménem sršeň asijská si razí cestu Evropou. Časem se objeví i v Česku

K oblastem s vysokým výskytem této infekce patří zejména země jižní Evropy a regiony kolem Středozemního moře, Itálie, Řecko, Španělsko, Francie, Srbsko, Chorvatsko, Kypr, Turecko, ale i země střední Evropy, Rumunsko, Maďarsko. V posledních letech byl hlášen výskyt také v Německu, Rakousku a Nizozemí.

V Česku je zatím bezpečno

Česko prozatím nepatří mezi země s vysokým výskytem západonilské horečky. Jsou hlášeny sporadické importované případy ze zemí jižní a střední Evropy i z jiných kontinentů, jedná se o importy z Řecka, Rakouska, Bulharska, či Izraele. Nicméně, i onemocnění u lidí s místním přenosem na území ČR byla zaznamenána. V poslední době šlo o sedm případů, zatím poslední případ s místním přenosem je z roku 2019.

Samička komára tygrovaného Zdroj: ČTK/ Profimedia.cz

„Každá sezóna má jiný průběh a nejde jednoznačně předpovědět její vývoj. Obecně však můžeme konstatovat, že co se týká západonilské horečky, riziko nákazy nelze vyloučit ani na území ČR. Vlivem změn klimatu a krajiny, společně s výkyvy počasí, migrací ptáků i lidí, a se změnami v populacích komárů, se může pravděpodobnost nákazy zvyšovat. V Česku letos dosud žádný případ západonilské horečky není hlášený,“ uvádí epidemioložka MUDr. Hana Orlíková.

NENECHTE SI UJÍT: Nejjedovatější brouk Česka se nebezpečně množí. V Německu kvůli němu zavírají hřiště

Viníkem je komár tygrovaný

Virus západonilské horečky může na člověka přenést infikovaný komár, hlavním viníkem je invazivní komár tygrovaný (Aedes albopictus), ale nakazit vás může i komár rodu Culex , který se běžně vyskytuje i u nás (např. komár pisklavý Culex pipiens). Přenos z člověka na člověka také může nastat, a to prostřednictvím krve, tkání a případně z matky na plod. Proti západonilské horečce dosud není k dispozici vakcína, na rozdíl od horečky dengue, kde je ochrana očkováním běžně dostupná. Léčba je pak pouze symptomatická.

Příznaky západonilské horečky

Infekce virem západonilské horečky se asi u pětiny osob projevuje jako několikadenní horečnaté onemocnění s bolestmi hlavy, svalů, kloubů, postižením trávicího traktu, někdy i přechodnou vyrážkou. Asi u jednoho procenta nakažených je závažný průběh s neurologickými příznaky, zánětem mozkových blan nebo mozku (meningitida, encefalitida), někdy s obrnou, neuroinfekce vyžaduje dlouhodobou rekonvalescenci a mívá časté následky. Přibližně jeden člověk ze 150 nakažených může mít závažný až fatální průběh. Většina infekcí však probíhá bezpříznakově, případně s projevy připomínajícími chřipku.

Prevence: repelenty, sítě, moskytiéry

„Prevence onemocnění spočívá ve snižování početnosti komárů likvidací jejich líhnišť (například odstraňování stojaté vody na zahradách nebo balkonech, kde se komáři množí) a také ve snížení kontaktu mezi komáry a lidmi. Venku snížíme riziko nošením oblečení, které zakrývá většinu těla a aplikací vhodných repelentů na kůži či oblečení. Ve vnitřním prostředí lze využít odpařovačů případně mechanické bariéry jako jsou sítě proti hmyzu do oken a dveří nebo moskytiéry na postele. K osobní ochraně venku doporučujeme používat pouze přípravky, které jsou k tomuto účelu určené. Zpravidla obsahují účinné látky deet, IR3535 či icaridin, jejich obsah je v procentech uveden na obalu, stejně tak jako celková doba ochrany, většinou v řádu hodin,“ popisuje vedoucí Národní referenční laboratoře pro dezinsekci a deratizaci Ing. Martin Kulma, Ph.D.

PŘEČTĚTE SI: Co dělat, když vás poštípe hmyz? První pomoc najdete na louce, v zahradě i doma

Kde je u nás nejvíc komárů

Chcete-li se vydat na tuzemskou dovolenou nebo na výlet a máte obavy z komárů, podívejte se na stránky Českého hydrometeorologického ústavu na mapu aktuálního indexu aktivity komárů v Česku. Nejvyšších stupňů dosahuje index za teplého bezvětrného počasí s vysokou vzdušnou vlhkostí.

Zdroje: TZ Státního zdravotního ústavu, info.chmi.cz, cs.wikipedia.org