Mykolog vyvrací největší houbařské mýty: Jsou na muchomůrce jedovaté jen bílé puntíky?

Při otravě houbami pomůže mléko

Při otravě houbami je nejlepší napít se mléka, které jed neutralizuje. „Tohle je mýtus, mlékem nic nezkazíte, ale taky při otravě k odbourání jedu nepřispějete,“ vysvětluje mykolog Pavel Hruška v reportáži na CNN Prima NEWS.

Žádný vědecký výzkum tuto zažitou domněnku nepotvrdil, takže při podezření z otravy houbami okamžitě spolkněte živočišné uhlí, vyvolejte zvracení a samozřejmě rychle do nemocnice se zbylými houbami, aby bylo snazší nasadit správnou terapii.

Jedovaté houby nejsou červivé a okousané

Není to pravda, o jejich jedlosti či jedovatosti pro člověka to vůbec nic neříká. „Červům chutná kde co, dokonce i jedovaté houby,“ konstatuje Pavel Hruška. Muchomůrka zelená (Amanita phalloides) pro ně může být úžasná pochoutka (toxiny v houbách jim vůbec nevadí), zatímco pro lidi znamená smrtelné nebezpečí. Různí živočichové totiž mají značně odlišné metabolismy a co škodí jednomu, nemusí být jedovaté pro druhého. Takže i smrtelně jedovaté houby mohou být červivé a s okousanými klobouky!

Jedovatá houba je hořká, stačí ji v lese ochutnat!

Jedovaté houby mohou otravu způsobit ihned, i při pouhém ochutnání. A například syrová muchomůrka zelená je velmi chutná. Omyl, jedovaté houby jsou často velmi lahodné, nechutnají nijak hořce či nepříjemně. Ti, kdo okusili jednu z nejjedovatějších hub muchomůrku zelenou, resp. muchomůrku hlíznatou a přežili, pak vyprávěli, že si na jídle z ní připraveném velmi pochutnali.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Můžete jíst lehce červivé houby? Larvy hmyzu jedovaté nejsou, vysvětlil odborník

Jen bílé puntíky na muchomůrce červené jsou jedovaté

Že je muchomůrka červená (Amanita muscaria)  jedovatá, o tom snad nikdo nepochybuje. Někteří houbaři ale tvrdí, že její jedovatost způsobují jen bílé puntíky na klobouku.

Co na to mykolog: „V muchomůrce červené je celá skupina jedů. Nejnebezpečnější je muskarin (jed smrtelně nebezpečných muchomůrek). Spolu s ostatními jedy (látky s psychotropními účinky) se soustřeďují převážně v klobouku, pokožce a těsně pod ní.“

PŘEČTĚTE SI: Otravy houbami a houbičkami – každá je jiná

Barevné houby jsou jedovaté

Toto se dá konstatovat o muchomůrce červené, ale nikoliv o smrtelně jedovaté muchomůrce zelené či jedné z nejzákeřnějších a nejnebezpečnějších hub – pavučinci plyšovém (Cortinarius orellanus). Takže na barevnosti nezáleží. I krásně barevné houby jsou jedlé a v kuchyni se neztratí. „Například skvělé holubinky jsou barevné prakticky všechny,“ říká Pavel Hruška.

Kdy vyrazit na houby? Za úplňku!

Traduje se, že nejvíc hub se najde za úplňku. „Tohle úplně mýtus není. Když se Měsíc blíží k úplňku a těsně po něm opravdu roste hub trochu víc. Zřejmě to souvisí s přitažlivostí Měsíce a osmotickým tlakem v buňkách,“ vysvětluje mykolog.

Je jedno, do čeho houby sbíráme

Tak to není tak úplně pravda. Houby patří do košíku, ve kterém mohou dýchat. V látkové tašce se pomačkají a v igelitové tašce se zapaří, začnou se kazit a může nám být po nich i po tepelné úpravě špatně.

Podívejte se na reportáž o nejčastějších houbařských mýtech:

Zdroj: CNN Prima NEWS, cs.wikipedia.org