Nejčastější mýty a pověry o houbách. Některé mohou i zabíjet

Každý houbař dobře ví, že by měl sbírat jen ty houby, které zná. Mezi lidmi se ale o houbách traduje řada mýtů a pověr. Pojďme si ty nejčastější připomenout a vyhnout se nebezpečí.

Jedovatá houba se pozná podle chuti

Omyl, jedovaté houby jsou často velmi lahodné, nechutnají nijak hořce či nepříjemně. „Ti, kdo okusili jednu z nejjedovatějších hub, muchomůrku zelenou, resp. muchomůrku hlíznatou (Amanita phalloides), a přežili, pak vyprávěli, že si na jídle z ní připraveném velmi pochutnali,“ uvádí mykolog Jaroslav Vanča.

Jedovaté houby nejsou červivé a okousané od slimáků

Není to pravda, vždyť i do smrtelně jedovaté muchomůrky zelené se s chutí pustí zajíc, veverka a kdejaký slimák a hmyz. O její jedlosti pro člověka to vůbec nic neříká. Muchomůrka zelená pro ně může být úžasná pochoutka (toxiny v houbách jim vůbec nevadí), zatímco pro lidi znamená smrtelné nebezpečí.

Různí živočichové (počítejme mezi ně i Homo sapiens) totiž mají značně odlišné metabolismy, a co škodí jednomu, nemusí být jedovaté pro druhého.

Jed v houbách se zničí vařením

Pravdou je, že řada jedlých hub je za syrova nejedlá či přímo jedovatá, ale po tepelné úpravě (doporučuje se minimálně 20 minut varu) jsou jedlé – například václavky (Armillaria), čirůvka fialová (Clitocybe nuda), hřib koloděj (Suillellus luridus), hřib kovář (Neoboletus luridiformis), muchomůrka růžovka alias masák (Amanita rubescens).

Nebezpečné jedovaté druhy hub ale obsahují termostabilní toxiny, tj. jedy, které se varem nikdy neničí.

Přečtěte si: Nejjedovatější houby světa rostou i v Česku. Jak je rozeznáte a jak vlastně zabíjejí?

Jedovaté houby jsou výrazně zbarvené

Častým omylem je tvrzení, že čím je houba barevnější, tím spíš je jedovatá. Toto lze říci o muchomůrce červené (Amanita muscaria), ale nikoliv o smrtelně jedovaté muchomůrce zelené či jedné z nejzákeřnějších a nejnebezpečnějších hub – pavučinci plyšovém (Cortinarius orellanus).

Houby, které prošly mrazem, nesbíráme

Tak tohle je víceméně pravda. Kdyby přešly mrazem jen jednou, bylo by ještě možné je sebrat. Ale většinou při procházce podzimním lesem nevíme, kolikrát houby zmrzly a zase rozmrzly a pomnožily se v nich mykotoxiny. Najdeme-li dospělou, nebo dokonce už přestárlou houbu, která již prošla opakovaným procesem zmrznutí, existuje poměrně velké riziko, že už předtím byla napadena plísněmi vytvářejícími houbové toxiny – a stala se nejedlou.

Mohlo by vás zajímat: Pozor na záměnu hub! I pravé hřiby mají své nejedlé, či dokonce jedovaté dvojníky.

„Toxické látky v takové houbě nejsou natolik jedovaté, aby mohly člověka ohrozit na životě, ale větší množství mrazem poškozených hub může vyvolat žaludeční potíže, zvracení a průjem,“ vysvětluje mykolog. Zatímco hřibovitým houbám opakované zmrznutí hodně vadí, václavkám nebo hlívě ústřičné až tolik ne.

Jedlá houba nemůže otrávit

„Například obyčejná babka (hřib žlutomasý, Xerocomellus chrysenteron) bývá napadána plísněmi a dalšími houbami, především nedohubem zlatovýtrusým (Hypomyces chrysospermus), jenž vytváří metabolické mykotoxiny, které se v houbě hromadí a mohou způsobit tzv. nepravou (sekundární) otravu, tedy že nepochází ze samotné plodnice, ale z jejího parazita,“ objasňuje mykolog.

Rozhodně nesbíráme a nejíme houby, které jsou evidentně viditelně napadené plísní, neboť tak zvyšujeme riziko tzv. nepravé otravy. Nestačí napadené části houby vykrojit. To platí u jakékoli jiné potraviny.

Po houbách se nesmí pít alkohol

Většinu houbových pokrmů je možné zapít jedním pivem anebo si dát skleničku vína. Větší množství alkoholu nám všeobecně nesvědčí, ale v tom jsou houby nevinně. Oblíbené hřiby modráky nebo hnojník (Coprinus) inkoustový i obecný však dokážou po požití alkoholu vyvolat v žaludku a trávicím traktu velice dramatickou reakci.

„V kombinaci s alkoholem hnojník působí podobně jako antabus, lék při léčbě alkoholismu. Může se to projevit bolestmi hlavy, červenými skvrnami v obličeji, problémy s dechem, návaly horka a nevolností až zvracením. Není to smrtelné, ale hodně špatně by nám mohlo být,“ uvádí Jaroslav Vanča.

Nenechte si ujít: Nesbírejte bedly na zahradě! Oblíbená houba může vyvolat příznaky otravy

„Nežádoucí následky při kombinaci alkoholu a tzv. modráků se tradují především u hřiba koloděje. Ale pokud si dáte například smaženici nebo houbový guláš z modrajících hřibů a k tomu jedno pivo, nic se vám samozřejmě nestane. Určitě byste to ale s alkoholem neměli přehánět. Houby samy o sobě jsou těžce stravitelné a u modrajících hřibů to platí dvojnásob. Stejně jako alkohol mohou zatížit při zpracování játra a žlučník, a když se to opravdu přežene a zkombinuje, tak se dostaví žlučníkový záchvat či pocit těžkosti,“ vysvětluje mykoložka Tereza Tejklová.

Stříbro při kontaktu s jedovatou houbou zčerná

Tak to musí být hodně stará pověra. Je to však holý nesmysl, žádný ze známých houbových jedů takovou reakci nevyvolává.

Nebezpečné mýty o houbách:

Zdroje: mykoložka Tereza Tejklová, mykolog Jaroslav Vanča, coopclub.cz, Houby poznáváme, sbíráme, upravujeme (L. V. Garibovová, M. Svrček, J. Baier)