Množení bylin řízkováním, dělením a hřížením. Postupy krok za krokem

Kromě tradičního pěstování ze semen a předpěstovaných sazenic můžeme u víceletých bylin vyzkoušet taky množení vegetativní – k nejspolehlivějším patří řízkování, dělení a hřížení. Poradíme vám, jak při vegetativním množení postupovat a jaké kuchyňské a léčivé bylinky se dají takhle pěstovat. Pečlivým množením můžeme mít zahradu i balkon stále plné čerstvých bylinek po mnoho let.

Množení bylin řízkováním

U mnohých kuchyňských a léčivých bylin je efektivní vegetativní rozmnožování pomocí bylinných části rostlin, takzvanými řízky, které vhodným postupem a ošetřením zakoření. Řízkování zaručuje, že mladé rostlinky budou stejné jako ty mateřské.

Co je řízek

Každý odříznutý výhonek poskytuje jeden vrcholový řízek a nejméně jeden dílčí. Vrcholové jsou špičky výhonů větviček se dvěma až třemi páry listů, dílčí jsou spodní části výhonku s listy.
Všechny řízky na zakořenění musí být čerstvě uříznuté, dobře rostlé a zdravé, bez nasazených květů, nesmí být moc křehké a měkké, ani příliš dřevnaté.
Byliny řízkujeme obvykle ze silných nových výhonků na jaře nebo z polovyzrálých stonků v létě.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Yzop je stará léčivá bylinka poslední pomoci, aromatické koření a nádherná trvalka

Řízkování krok za krokem

Ideálním nástrojem na řízkování bylin je řízkovací nůž, který má jednostranně naostřenou čepel. Řeže hladce, aniž by pomačkal pletivo rostlin. Ale vystačíme si i ostrým obyčejným nožem.
Nejprve si připravíme vhodné květináče, truhlíky, sadbovače či jiné vhodné pěstební nádoby.
Na zakořenění bylinných řízků je dobrá směs zeminy lehčí, propustné a chudé na živiny (můžeme použít výsevní substrát), rašeliny a písku nebo perlitu. Ve vyhnojeném zahradním substrátu by se mladé kořínky spálily. Zeminu lehce přitlačíme a mírně zavlažíme.
Čerstvě uříznuté řízky ihned zasadíme. Musíme být opatrní, aby se nezlomily, nejméně ze dvou stran lehce přimáčkneme zeminu prsty na řízky a mírně zatlačíme. Opatrně zalijeme a potom vyzkoušíme, jestli všechny řízky sedí pevně v substrátu.
Během zakořeňování potřebují řízky vysokou vlhkost vzduchu, světlo a teplo. Dobře jim bude na okenním parapetu. Ke zvýšení vlhkosti je můžeme zakrýt průhledným (skleněným, plastovým) poklopem nebo fólií. Zakrytí vždy po dvou dnech na několik hodin sejmeme, aby se nezačaly tvořit plísně.
Po zhruba dvou týdnech začnou řízky tvořit první kořeny. Poté už zakrytí odstraníme.
Mnohé bylinné řízky snadno zakoření ve sklenici s vodou. Jen nesmíme zapomenout vyměňovat vodu a popřípadě odstranit hnijící části rostlin. Když se objeví kořeny, je možné řízek zasadit.
Na zakořenění jarních řízků jsou velmi vhodné kartonové obaly od vajec nebo ruličky od toaletního papíru, se kterými je pak i vysazujeme na záhon, v půdě se rozloží.
Bylinné řízky obvykle zakořeňují pět až šest týdnů.
Sázíme je do vyhřáté půdy koncem května či v červnu. Půdu před výsadbou promícháme s trochou vyzrálého kompostu či kvalitním substrátem, máme-li těžší zeminu, tak přidáme písek. Pravidelně zaléváme odstátou vodou.

Každý odříznutý výhonek poskytuje jeden vrcholový řízek a nejméně jeden dílčí. Vrcholové jsou špičky výhonů větviček se dvěma až třemi páry listů, dílčí jsou spodní části výhonku s listy. Zdroj: iStock

Příklady bylin vhodných k řízkování:

levandule lékařská (Lavandula angustifolia)
máta peprná (Mentha piperita)
pelyněk pravý (Artemisia absinthium)
routa vonná (Ruta graveolens)
rozmarýn lékařský (Rosmarinus officinalis)
saturejka zahradní (Satureja hortensis)
šalvěj lékařská (Salvia officinalis)
tymián obecný (Thymus vulgaris)
yzop lékařský (Hyssopus officinalis)

Množení bylin dělením

Jednoduché a přitom velmi efektivní je dělení trsů. Tento další ze způsobů vegetativního množení bylin můžeme použít u rostlin s oddenky, trsy i cibulemi. Můžeme tak bylinky množit, ale taky starší rostliny omladit.

Dělení trsů krok za krokem

Původní rostlinu vyjmeme i s kořenovým balem z půdy a rozdělíme ho rukama nebo rozsekneme rýčem (je třeba dávat pozor, abychom trs příliš nepoškodili) na dvě i více menších sazenic.
Poškozené kořeny odstraníme a zkrátíme, necháme krátce zaschnout.
Takto získané rostliny vysadíme buď do záhonu, nebo do květináčů.
Přesazené rozdělené rostliny zaléváme opatrně, spíše méně a častěji, abychom pomohli usadit půdu kolem kořenového systému.
Byliny množíme či omlazujeme dělením buď brzy zjara, naopak na podzim.

PŘEČTĚTE SI: Hořký pelyněk pomáhá řešit problémy s trávením. Vyzkoušejte čaj nebo pelyňkové kapky

Příklady bylin, které můžeme množit dělením:

dobromysl obecná / oregano (Origanum vulgare)
máta peprná (Mentha piperita)
me duňka lékařská (Melissa officinalis)
šanta kočičí (Nepeta cataria)
yzop lékařský (Hyssopus officinalis)
libeček lékařský (Levisticum officinale)
pelyněk pravý (Artemisia absinthium)
pažitka pobřežní (Allium schoenoprasum)

Množení bylin hřížením

Zejména středomořské byliny jsou polokeře, které dřevnatí a dají se úspěšně rozmnožovat hřížením. Stručně řečeno spočívá hřížení v jednoduchém ohnutí spodního výhonu k povrchu půdy, čímž ho přimějeme k vytvoření nových kořenů, zatímco je stále připojený k mateřské rostlině.

Zejména středomořské byliny jsou polokeře, které dřevnatí a dají se úspěšně rozmnožovat hřížením. Zdroj: iStock

Hřížení krok za krokem

Vybereme si silný, nekvetoucí, pružný boční výhon nízko na zemí. Nožem stonek nařízneme na spodní straně, nejlépe v místě, kde předtím vyrůstaly lístky.
Vyhloubíme jamku, přidáme do ní trochu písku a kompostu.
Výhonek opatrně ohneme dolů do jamky, v místě řezu zahrneme zeminou, špička výhonu musí být nad povrchem.
Místo zatížíme plochým kamenem.
Konec výhonku, který bude novou rostlinou, můžeme přivázat k tyčce. Pravidelně zaléváme.
Jakmile stonek zakoření, můžeme novou rostlinu odříznout od matky a přesadit na nové místo.