Nová pražská galerie Kunsthalle otevírá již 22. února velkou výstavou Kinetismus

Pražská Kunsthalle se otevírá návštěvníkům: Příběh stavby a soch, které zmizely

Pražská Kunsthalle změnila trafostanici k nepoznání

Na místě trafostanice stávala renesanční kasárna

Pokladny ve foyer, kde je zároveň velký muzejni shop

30 Zobrazit galerii

30 Zobrazit galerii

Možná jste si té budovy nikdy nevšimli. Stojí na pražském Klárově v místě, kde silnice s tramvajovou tratí začíná stoupat vzhůru k Chotkovým sadům. Nenápadná Zengerova trafostanice přitom dlouho bývala zásadní součástí elektrické sítě. Nevyužívaná budova se teď po velké rekonstrukci změnila na Kunsthalle, která 22. února otevírá výstavou Kinetismus. Druhá menší výstava se věnuje přímo historii stavby.

Kurátoři Kunsthalle se rozhodli obě výstavy vztáhnout k původní funkci budovy, která byla součástí fascinujících dějin elektrifikace Prahy. Velká multimediální výstava Kinetismus: 100 let elektřiny v umění představuje přes devadesát děl od umělkyň a umělců z celého světa. Intenzivní světlený a zvukový zážitek je k vidění ve dvou ze tří galerií na 840 metrech čtverečních nového prostoru, který vznikl památkově ošetřenou konverzí historické budovy podle návrhu architektonickéhostudia Schindler Seko - přestavba stála 45 milionů eur.

Právě původní funkci domu se detailně věnuje druhá výstava s názvem Zengerova transformační stanice: Elektřina v architektuře, elektřina ve městě, která zároveň vzdává hold českému avantgardnímu umělci a průkopníkovi kinetického umění Zdeňkovi Pešánkovi.

Sochy, které zmizely neznámo kam

Byl to ostatně právě Zdeněk Pešánek, významný avantgardní umělec a průkopník světelně-kinetického umění, kdo v roce 1941 vydal zásadní publikaci s názvem Kinetismus. A byly to právě Pešánkovy čtyři velké sochy, které měly stát na soklech v průčelí budovy, a které bohužel, ještě ve 30. letech před osazením na místo zmizely.

Autorem návrhu budovy je architekt Vilém Kvasnička. Mimochodem, původně měla stát na protější straně ulice, kde kvůli tomu byla stržena starší stavba - tím se však otevřel dnes už ikonický pohled na panoráma Hradu a i kvůli jeho zachování se nakonec rozhodlo, že budova trafostanice bude na druhé straně.

Architekt důmyslně vsadil průmyslový provoz do přísně racionálního interiéru, navenek ovšem budovu koncipoval téměř jako městský palác, přirozeně splývající s historickou zástavbou Malé Strany. „Investorem stavby Zengerovy trafostanice tehdy byly Elektrické podniky hlavního města Prahy, které se razantně podílely na přerodu provinčního města v moderní metropoli. Pro spolehlivý provoz tramvají a dodávky energie musela být po celém městě vytvořena síť transformačních a měnících stanic. Novostavba na Klárově se stala uzlovým bodem pro rozsáhlou oblast historické Malé Strany a Hradčan, ale i pro dynamicky vznikající čtvrti na severozápadě Prahy,“ prozradila kurátorka výstavy, historička architektury Vendula Hnídková.

Vizionář Pešánek pro čelní fasádu Zengerovy trafostanice v letech 1932–1936 navrhl cyklus monumentálních světelně-kinetických plastik s názvem Sto let elektřiny. Světelně pohyblivé sochy vyrobené z industriálních materiálů včetně neonu Pešánek koncipoval jako oslavu elektrického věku. V roce 1937 za ně sice získal mimořádné ocenění na Světové výstavě v Paříži, po návratu do Prahy se však jejich stopa vytrácí a na průčelí Zengerovy trafostanice nakonec nebyly nikdy osazeny. Nyní se do Kunsthalle Praha alespoň symbolicky vrátily díky speciální velkoplošné projekci.

Neustále překvapující minulosti nynější Kunsthalle se dotýká i Kabinet elektrických kuriozit neboli unikátní instalace v podání Marka Diona. Americký umělec-archeolog sesbíral staré vypínače, žárovky, baterie a celou řadu dalších (nejen) elektrických relikvií pocházejících (nejen) z historie původní trafostanice, aby je uspořádal do pozoruhodného díla propojujícího industriální minulost budovy s jejím novým posláním. K vidění bude v Kunsthalle v třetím podlaží vedle kavárny s restaurovanou historickou terasou s výhledem na Petřín a Pražský hrad. Přímo od Kabinetu se dá vejít na druhou terasu, nazvanou symbolicky Zengerova kolonáda.

Mimochodem, stavba byla pojmenována na počest Václava Karla Bedřicha Zengera, fyzika, meteorologa a rektora České techniky v Praze.

Prostor myslí i na děti

„Skrze obě zahajovací výstavy představujeme filozofii a přístupy, jimiž se budeme řídit i v rámci budoucího programu Kunsthalle Praha. Odhalujeme identitu nového prostoru pro umění – prostoru, kde se vědomosti setkávají s kreativitou, minulost s přítomností i budoucností a lokální s mezinárodním,“ vysvětluje Christelle Havranek, hlavní kurátorka Kunsthalle Praha, jež výstavu Kinetismus koncipovala a připravovala ve spolupráci s kurátorem, teoretikem a umělcem Peterem Weibelem, ředitelem ZKM – Centra pro umění a média v německém Karlsruhe,

Výstava Kinetismus vznikla i díky výpůjčkám od více než šedesáti soukromých osob a významných institucí včetně německého ZKM, britské Tate nebo francouzského Centre Pompidou. Výstava Kinetismus zachycuje vývoj umění od prvního uměleckého využití motorizovaného pohybu a umělého světla až po informační technologie a digitální umění současnosti. K vidění jsou díla hned od několika generací umělců z celého světa včetně jednotlivců a členů význačných skupin jako Bauhaus, GRAV, Dvizhenie, ZERO a teamLab. Expozice představí díla skutečných průkopníků, jakými byli Mary Ellen Bute, László Moholy-Nagy, Marcel Duchamp nebo již zmíněný Zdeněk Pešánek.

Lákadlem výstavy Kinetismus je i Art Wall - interaktivní stěna pro tvorbu světelného graffiti a tvůrčí prostor nejen pro děti nazvaný Kidshalle.

Kunsthalle Praha je nové místo pro umění na pražském Klárově sloužící coby galerijní prostředí pro krátkodobé umělecké výstavy, kulturní eventy a kreativní edukační činnost. Coby nestátní a neziskovou platformu k propojování české a zahraniční umělecké scény ji založila nadace The Pudil Family Foundation manželů Petra a Pavlíny Pudil. Disponuje vlastní uměleckou sbírkou, která se zaměřuje na moderní, poválečné a současné umění. Široké veřejnosti se Kunsthalle Praha oficiálně otevře 22. 2. 2022,.

Na ploše 5 687 m2 nabídne tři rozsáhlé galerijní prostory, design shop, bistro i kavárnu s historickou terasou s výhledem na Petřín a Pražský hrad. Rekonstrukci doporučil Národní památkový ústav, pražští památkáři vydali své kladné stanovisko koncem roku 2017.