Orsej jarní: Prudce jedovatou bylinu naši předci využívali i jako jarní zdroj vitaminu C

Orsej jarní (Ficaria verna) Zdroj: iStock

Hojně se vyskytující bylinu můžete brzy na jaře obdivovat jako nizoučký podrost světlých a vlhčích listnatých lesů, ale běžně se pěstuje i na skalkách či jen tak na trávnících v našich zahradách. Zářivě žluté květy orsejů vyhledává hmyz jako vítaný zdroj jarní potravy.

Ve většině knih o jarních bylinách se dočtete, že orsej jarní v našich podmínkách vykvétá od března do května. V posledních letech však nalézáme plně rozkvetlé orseje už klidně i v polovině února, někdy i dříve. Ani letos tomu není jinak!

Orsej jarní (Ficaria verna)

Rostlinky mají kyjovitě ztluštělé kořenovité hlízky, ze kterých svěže zelené listy srdčitého tvaru začínají rašit velmi brzy, ještě v chladném předjaří, a většinou si jich nikdo ani nevšimne. Teprve později, když se mezi listy objeví zářivě žluté, asi 2–3 cm velké květy, se rostlinky, vysoké jen asi 5–10 cm a s poléhavou lodyhou, začnou těšit z velkého zájmu lidí i hmyzu.

Orsej se množí velmi rychle a často uniká ze zahrad do volné přírody, ale i obráceně. V Evropě patří mezi běžné domácí druhy rostlin, ale byl zavlečen jako okrasná rostlina i do Severní Ameriky, a tam už je nyní řazen mezi rostliny invazivní.

V zahradě můžete orsej vysazovat i pod listnaté stromy. Brzy na jaře, před olistěním stromů, zde budou mít rostlinky dostatek světla k rozkvětu. Vzhledem k tomu, že po odkvětu a případném vytvoření plodů (nedochází k němu vždy) rostliny odumírají a zatahují, pozdější nedostatek světla pod stromy už je nijak neovlivní. I proto se orsejům tolik daří ve světlých listnatých lesích, kde je pro ně dostatek jarního světla i vláhy, kterou také vyžadují.

Orsej jarní (najdete často ve světlých listnatých lesích Zdroj: iStock

Pozor na jedovatost rostliny

Orsej jarní patří mezi rostliny pryskyřníkovité a jedovaté. I když se jedovatost rostliny rozvíjí až s rozkvětem, dnes se orsej v lidovém léčitelství téměř nepoužívá. U citlivějších osob může dokonce šťáva z rostliny způsobit zánět pokožky a puchýřky.

Ve středověku se orsej využíval jako léčivá bylina při kožních chorobách. Dříve se však užívala rostlina i při léčbě hemeroidů nebo bradavic nebo k jarní očistě krve a zahánění jarní únavy.

S úspěchem se také pomocí orseje léčily kurděje, díky vysokému obsahu vitaminu C v mladých listech. Vzhledem k jedovatosti rostliny se však v žádném případě nedoporučuje přidávat, dokonce ani mladé lístky, do jarních salátů.