Je fakt, že letos vystrčily zmatené sněženky hlavy ze země už někdy v lednu, kdy se počasí trochu minulo s kalendářem. Teď už je ale ten správný čas a mají nárok začít mobilizovat své bílé hlavičky a přinést po zimě trochu naděje a útěchy.
V březnu se na zahradě dočkáme už i bledulí, jaterníků, violek, hlaváčků, bramboříku abchazského, podbělu, devětsilů, křivatců, krokusů a také prvosenek bezlodyžných, čemeřic, plicníků a pupkovců. Některé květiny si můžete dokonce vysadit do truhlíků na balkoně a radovat se, že už je to tady.
Jsou to právě sněženky, které se staly úplně prvními otužilými posly jara. Rostou jen tak na záhoncích a v lesích pod listnatými stromy. Jsou to samozřejmě cibuloviny, a pokud si je chcete vychutnat na balkoně, potřebujete kyprou humózní půdu, ve které se jim bude líbit.
Krokus se klidně provrtá i slabou vrstvou sněhu, když ucítí jaro ve vzduchu a povzbudí jej sluneční paprsky. Kvete klidně už koncem února a pokud se z něj chcete radovat, zkuste sehnat do truhlíku velkokvěté hybridy, z nich většina byla vyšlechtěna v Holandsku. Nejlépe se krokusům daří v lehčích půdách na přímém slunci.
Působivá je bledule jarní, jinak celičká jedovatá, jak zákon káže. Ale krásná a křehká. Kvete od února do dubna a někdy dokáže v lesích vykouzlit hotové koberce. Pěstovat ji ale můžete i na zahradách a v truhlících. Vyžaduje vlhko a nezapomeňte, že nejlépe se jí daří v polostínu.
Pokud máte skalku, pravděpodobně tam na vás vykoukne jaterník podléška. Něžná fialová kráska, které také nevadí trocha chladu. Jaterník kvete od března a patří mezi první posly jara. Je slabě jedovatý, ale při správném použití je nápomocný jako léčivka při onemocnění jater.
Možná máte vřes spojený s podzimem, ale on vám pěkně pokvete i na jaře. V přírodě se můžete kochat jeho bratrancem zvaným vřesovec pleťový. Kvete od února do května, roste v suchých světlých borech, na skalních výchozech a na vřesovištích, na vhodných lokalitách dokáže tvořit rozsáhlé souvislé porosty. V Čechách se mu daří dobře a patří mezi další otužilce, které potěší oko na konci zimy.
Samozřejmě se pokochat, ne trhat do vázy. Typickou jarní květinou teplých listnatých lesů a hájů jsou sasanka hajní a o něco vzácnější a méně známá je žlutá sasanka pryskyřníkovitá. Na vlhkých místech podél cest či potoků upoutají na jaře nápadná bezlistá květenství devětsilu lékařského, který později v létě známe jako typické mohutné deštníkovité listy, které jako by neměly nic společného s něžnou krásou drobných růžových kvítků jara.
(ku)
Další články:
