Pěstujte netradiční růže a podělte se o ně s včelkami, čmeláky i motýly

Růže, pěstované nejčastěji na našich zahradách, mívají květy složené z obrovského množství okvětních lístků. Jen málokdo tuší, že se i mezi nimi skrývají tyčinky s pylem. Bohužel k nim má nesnadný přístup i hmyz. Proto, pokud vám na užitečném hmyzu záleží, pěstujte růže s květy jednoduchými. Nejsou o nic méně krásné než ty plnokvěté. Najdete je i v naší přírodě.

Včely, čmeláky i motýly lákají především jednoduché a poloplné květy růží. Jen v nich najdou dobře dostupné tyčinky, plné pylu. Vyberte si ze široké palety růží botanických, kterým se někdy říká i růže divoké. Možná budete překvapeni, jak jsou zajímavé. Spoustu z nich můžete potkat i v naší přírodě, jen je možná mylně považujete za nejběžnější růži šípkovou (Rosa canina). Na osluněných loukách a stráních roste například pramáti téměř všech evropských kulturních růží, růže keltská neboli galská (Rosa gallica), ale i mnohé další.

Růže sivá (Rosa glauca)

Tuhle růži, vysokou někdy 2-3 m, poznáte podle šedomodře zbarvených listů, podle kterých získala i své jméno a skořicově zbarvených, řídce ostnitých výhonů.

Růže sivá (Rosa glauca) Zdroj: iStock

V Česku sice růže sivá není původní, ale i tak ji v naší přírodě potkat můžete. Byla k nám zavlečena asi před 150 lety, využívala se jako podnož při množení stromkových růží. Nejčastěji roste na světlých okrajích lesů a nevyužívaných pastvinách.

Růže májová (Rosa majalis)

Vykvétá sytě růžovými květy velmi brzy, v květnu, a poznáte ji i podle toho, že její mladé výhony bývají zbarvené do skořicově rezavého až vínového odstínu. Dorůstá do výšky 1-1,5 m a obsazuje vlhčí pobřeží řek a vodních nádrží. Občas se využívá i do živých plotů.

Růže májová (Rosa majalis) Zdroj: iStock

Původní místo výskytu má růže májová ve středních Čechách, ale mnohem častěji roste v jihozápadní, jižní a jihovýchodní Evropě, až po Sibiř a střední Asii.

Růže plstnatá (Rosa tomentosa)

Dlouhověká růže, dorůstající do výšky až 2 m, která vykvétá od poloviny června až do konce července, světle růžovými květy. Zpeřené listy jsou po obou stranách hebce chlupaté. I tento druh růže můžete vídat vysazený do živých plotů.

Růže plstnatá (Rosa tomentosa) Zdroj: iStock

Růže plstnatá je euroasijský druh, který roste od Britských ostrovů až po severní Kavkaz. U nás se vyskytuje jen ojediněle, ale zato téměř po celém území.

Růže bedrníkolistá (Rosa pimpinellifolia)

Nízký, silně odnožující keřík, dorůstající do výšky 50-100 cm, vytváří husté porosty. Mladé větve a výhony jsou velmi hustě ostnité. Krémově bílé květy vyrůstají jednotlivě. Velmi zajímavé jsou šípky růže bedrníkolisté, které bývají drobné, kulovité a černě nebo fialově vybarvené.

Růže bedrníkolistá (Rosa pimpinellifolia) Zdroj: iStock

Růže bedrníkolistá pochází z celé severozápadní, střední a jižní Evropy a z jihozápadní Asie. U nás se vyskytuje jen ojediněle a je zařazena mezi ohrožené druhy naší přírody.

Růže vinná (Rosa rubiginosa)

Keřový druh plané růže, dorůstající do výšky až 2 m. Vykvétá velkými, sytě růžovými květy a v naší přírodě se vyskytuje poměrně často. Má nepříjemně háčkovité trny.

Růže vinná (Rosa rubiginosa) Zdroj: iStock

Setkat se můžete i s mnoha dalšími, například s růží plazivou (Rosa arvensis), růží Jundzilovou (Rosa jundzillii), růží Sherardovou (Rosa sherardii), růží polní (Rosa agrestis), růží podhorskou (Rosa dumalis) nebo s růží převislou (Rosa pendolina).

Zdroj: http://www.rosaklub.cz/Ruze/Rostlina/Botanicka-klasifikace/Botanicke-ruze-u-nas; časopis Zahrada, speciál Zahradní růže 4/2022; https://www.nkz.cz/praxe/ekologie-priroda/jake-kvety-ruzi-maji-vcely-nejradeji-proc