Pohanka dokáže snížit cholesterol a ochránit naše cévy. A neobsahuje lepek!

Pohanka se řadí mezi zdravé potraviny, ale v naší kuchyni ji využíváme jen málo. Je to škoda, protože má mnohé pozitivní účinky na naše zdraví. Můžete ji však pěstovat i jako jednoletou rostlinu s půvabnými medonosnými květy.

Pohanka (Fagopyrum esculentum var. esculentum)

Jednoletá rostlina, kterou mnozí mylně považují za obilninu, nemá s obilím, tedy s kulturními travinami nic společného. Pohanka je jednoletá bylina s mnohakvětým květenstvím, na které po opylení dozrávají jedlá semena, trojboké nažky.

Pohanka dorůstá do výšky asi 1 m a jedná se o teplomilnou rostlinu, která vykvétá bílými nebo růžovými květy.

Odkud pohanka pochází

Pohanka pochází ze střední Asie, z Mongolska a Číny. V Evropě se však pěstuje velmi dlouho, již od poloviny 13. století, a její příchod je spojován s nájezdy Tatarů a Mongolů. V Evropě se rostlina brzy stala velmi oblíbenou a pěstovala se běžně na polích. V 18. století už se pěstovala téměř po celé Evropě a v 19. století se dostala i do Ameriky.

Využití pohanky v kuchyni

Z vyloupaných nažek pohanky se vyrábí pohanková hrubá mouka, tzv. pohanková krupice, nebo se nažky lámou na krupky. Ve 20. století obliba pohanky hodně opadla, ale nyní se o ni začínáme opět zajímat, a tak se vrací do našich jídelníčků. Na trhu dnes najdete loupané pohankové kroupy, lámanku, pohankovou mouku i pohankové vločky.

Z pohanky se připravuje kaše zvaná polenta nebo se z ní peče pečivo, ale v tom případě se musí mísit s pšeničnou moukou. Z pohanky se také připravují polévky nebo zdravé a chutné pomazánky, používá se jako příloha k masu.

Léčivé účinky pohanky

Pohanka je považována za velmi zdravou potravinu, protože obsahuje velké množství vitaminů a minerálů. Obsahuje draslík, fosfor, vápník, železo, měď, mangan, zinek a selen a také vitaminy skupiny B, cholin a tokoferol. Pohanka je důležitá také pro osoby s bezlepkovou dietou. Patří také mezi významné antioxidanty.

Pro vysoký obsah rutinu slouží pohanka jako výborný prostředek ke zvýšení pružnosti žilních stěn. Pohanka má také prokazatelný vliv na snižování cholesterolu v krvi.

Jak vypěstovat vlastní pohanku

Semena se vysévají od dubna do května přímo na záhon. Pozor však na ranní mrazíky, na které je osivo citlivé. Teplota pro klíčení musí být vyšší než 7 °C, nejlépe více než 14 °C. Semena se vysévají do hloubky 3–5 cm.

Pohanka vyžaduje slunečné umístění a lehkou až, středně těžkou hlinitopísčitou půdu s dostatkem živin. Přihnojuje se hnojivem s obsahem draslíku.

Proč pěstovat pohanku na zahradě

V dnešní době bude asi jen málokdo pěstovat pohanku na svém políčku pro využití v kuchyni, ale pokud hledáte rostlinu, která bohatě kvete a je silně medonosná, pak vyzkoušejte právě pohanku. Možná budete překvapeni, jak dokáže být krásná.


Přečtěte si také