Rdesno je trvalkou sezony 2023. Oblíbená květina bujně roste a dlouho kvete

Rdesno je trvalkou sezony 2023. Oblíbená květina bujně roste, netrpí chorobami a dlouho kvete

15 Zobrazit galerii

15 Zobrazit galerii

Každý rok vyhlašuje Český spolek perenářů, tedy pěstitelů trvalek, trvalku sezony. Pro letošní rok se vítězkou stala rostlina, kterou mnozí známe především jako luční květinu, které děti s oblibou říkají kartáček nebo štětka. Na našich loukách roste docela často rdesno hadí kořen a nenápadné rdesno červivec nebo rdesno hlavaté zase patří k běžným plevelům. Jako odolnou trvalku však můžete rdesna s o trochu většími květy pěstovat i v trvalkových záhonech.

Rdesno v naší přírodě

Rdesno (Persicaria) je rod rostlin rozšířených především v mírném a částečně i subtropickém podnebném pásu. Najdete mezi nimi trvalky i jednoletky a své zástupce mají rdesna i v naší volné přírodě. Na záhonech, na rumištích i kolem vodních toků můžete běžně vidět rdesno červivec (Persicaria maculosa), na zamokřených polích nebo v příkopech a kolem rybníků zase potkáte rdesno peprník (Persicaria hydropiper) a naše vlhké horské louky zase zdobí rdesno hadí kořen (Persicaria officinalis).

Původ v zahradách pěstovaného rdesna

Rod rdesno (Persicaria) můžete v literatuře najít i pod dalšími názvy, protože botanici stále debatují o příslušnosti jednotlivých druhů. Proto i latinské názvy Bistorta, Fallopia, Tovara nebo Aconogonon stále označují to samé, tedy v poslední době nejužívanější rod Persicaria.

V zahradní kultuře se využívá jen asi 17 druhů tohoto rodu, který obsahuje až 150 druhů rostlin. Většina druhů pochází z oblasti Himálaje a severozápadní Číny a Japonska.

Jak pěstovat rdesno

Zahradní rdesna patří mezi nenáročné trvalky, které se zvládají přizpůsobit různým stanovištím. Nejlépe se jim daří ve vlhčích půdách, ale zvládají i plochy zamokřené, nebo naopak suché a při umístění na slunci nebo v polostínu. Nespornou výhodou všech druhů je dlouhá doba kvetení a malá náchylnost k chorobám.

Nejčastěji v zahradách pěstované druhy

Nejčastěji se v zahradách pěstují rdesna, která pocházejí z podhorských luk Himálaje a z východních částí Asie. V našich podmínkách se jim daří velmi dobře. Většinou vykvétají po celé léto válcovitým květenstvím v bílé, růžové nebo načervenalé barvě. Dekorativní bývají i samotné listy rdesna, které se často na podzim barví do červených odstínů.

Jednotlivé druhy zahradních rdesen mají sice své specifické požadavky, ale většinou se docela snadno přizpůsobují i jiným podmínkám. Například druh Persicaria amplexicaulis velmi dobře snáší i krátkodobě zavodněnou půdu, která se později mění na suchou, proto se výborně hodí do dešťových záhonů.

Druh Persicaria polymorpha zase toleruje i suché půdy.

Další druh, Persicaria affinis je zase nízkého vzrůstu a využívá se jako půdopokryvná trvalka do míst, kde se nedaří trávníku. Dokáže prosperovat i na skalkách mezi kameny.

Persicaria affinis Zdroj: iStock

Na druhou stranu hodně vysoký je druh Persicaria polymorpha, který vytváří až 2 m vysoké trsy a dokáže nakvétat po celou sezonu. Daří se mu na sušších místech a vytváří pevné trsy, které se nerozvalují.

Mezi rdesny najdeme i vodní rostliny, například druh Persicaria Amphibia, který roste v bažinách, kdy listy plavou po hladině. Na druhou stranu může klidně růst i jako rostlina suchozemská, samozřejmě ve vlhčí půdě.

Jeden z nejkrásnějších druhů rdesna je Persicaria campanulata, který má rád umístění ve stínu až polostínu a dobře zvládá suchou půdu. Vykvétá kouzelnými zvonkovitými květy, uspořádanými v netypickém, rozvolněném květenství.