Klášter na pilotech ohromí vodním systémem, muzeum láká na umění středověkých stavitelů
Zdejší rozlehlý komplex byl a je klášterem, zámkem a památkou, která po staletí tvořila dominantu krajiny severně od Plzně Zdroj: Getty Images
Aby rošt nezačal hnít a budova se propadat, byla do základů přivedena voda z několika pramenů, která zamezila přístupu vzduchu ke dřevu, a to de facto zkamenělo. Zdroj: Getty Images
Výjimečností plaského vodního systému je dokonalé řešení základů konventu, které bylo kvůli bažinaté půdě zpevněno 5.100 dubovými kůly zatlučenými do země. Přes ně byl položen trámový rošt a teprve na něj vystavěno zdivo budovy. Zdroj: Getty Images
Představu o podobě takových strojů si můžeme udělat hlavně díky dobovým vyobrazením. Z nich vycházeli i autoři nové expozice. Zdroj: Martin Polívka / MAFRA / Profimedia
Představují v evropském měřítku ojedinělou rekonstrukci původní středověké stavitelské technologie. Zdroj: Martin Polívka / MAFRA / Profimedia
Výstava je otevřená od 19. července, jde o novou stálou expozici Zdroj: Martin Polívka / MAFRA / Profimedia
Zdroj: Martin Polívka / MAFRA / Profimedia
Zdroj: Martin Polívka / MAFRA / Profimedia
Muzeum stavitelství sídlí v renovovaných historických budovách - v areálu pivovaru a hospodářského dvora Zdroj: Martin Polívka / MAFRA / Profimedia
Zdroj: Martin Polívka / MAFRA / Profimedia
šechna tato zařízení aplikují dovedně základní mechanické principy, díky kterým bylo možné efektivně využít omezenou lidskou či zvířecí sílu třeba při zdvihání a přemísťování těžkých břemen, při zatloukání pilotů pro základy staveb i při dalších stavebních činnostech. Zdroj: Martin Polívka / MAFRA / Profimedia
Hlavní výstavní prostor je 14 metrů vysoký Zdroj: Martin Polívka / MAFRA / Profimedia
Všechny tyto funkční repliky v životní velikosti zhotovil tesařský mistr Petr Růžička za důsledného použití dobových nástrojů a technologií. Zdroj: Martin Polívka / MAFRA / Profimedia
Středověké stavební stroje byly geniální ve své jednoduchosti, skladnosti i výrobě náhradních dílů. Zdroj: Martin Polívka / MAFRA / Profimedia
Kurátor výstavy Zdroj: Martin Polívka / MAFRA / Profimedia
Dominantou impozantní, na výšku čtrnáctimetrové budovy bývalé pivovarské lednice se stal klecový jeřáb vyrobený dle předlohy v bibli Václava IV., beranidlo zhotovené podle vyobrazení tzv. husitského anonyma a vrátek s vijákem podle vyobrazení v knize Domenica Fontany. Zdroj: Martin Polívka / MAFRA / Profimedia
Jak by obstály středověké mechanismy a stavební stroje poháněné lidskou silou v současné době? I na takové otázky se vám pokusí odpovědět nová expozice Centra stavitelského dědictví NTM Plasy. Zdroj: Martin Polívka / MAFRA / Profimedia
Muzeum sídlí v bývalé pivovarské lednici Zdroj: Martin Polívka / MAFRA / Profimedia
Do 30. října jsou v areálu Centra stavitelského dědictví NTM Plasy také vystaveny repliky korun Karla IV. zapůjčené od Galerie Středočeského kraje v Kutné Hoř Zdroj: Martin Polívka / MAFRA / Profimedia
Nová expozice věnovaná středověkým stavebním technologiím je otevřena v Centru stavitelského dědictví Národního technického muzea v Plasích na severním Plzeňsku. Na snímku Jakub Chaloupka, autor vystavy a kurátor sbírek muzea Zdroj: Martin Polívka / MAFRA / Profimedia
Zdejší rozlehlý komplex byl a je klášterem, zámkem a památkou, která po staletí tvořila dominantu krajiny severně od Plzně Zdroj: Getty Images
Aby rošt nezačal hnít a budova se propadat, byla do základů přivedena voda z několika pramenů, která zamezila přístupu vzduchu ke dřevu, a to de facto zkamenělo. Zdroj: Getty Images
Výjimečností plaského vodního systému je dokonalé řešení základů konventu, které bylo kvůli bažinaté půdě zpevněno 5.100 dubovými kůly zatlučenými do země. Přes ně byl položen trámový rošt a teprve na něj vystavěno zdivo budovy. Zdroj: Getty Images
Představu o podobě takových strojů si můžeme udělat hlavně díky dobovým vyobrazením. Z nich vycházeli i autoři nové expozice. Zdroj: Martin Polívka / MAFRA / Profimedia
Představují v evropském měřítku ojedinělou rekonstrukci původní středověké stavitelské technologie. Zdroj: Martin Polívka / MAFRA / Profimedia
Výstava je otevřená od 19. července, jde o novou stálou expozici Zdroj: Martin Polívka / MAFRA / Profimedia
Zdroj: Martin Polívka / MAFRA / Profimedia
Zdroj: Martin Polívka / MAFRA / Profimedia
Muzeum stavitelství sídlí v renovovaných historických budovách - v areálu pivovaru a hospodářského dvora Zdroj: Martin Polívka / MAFRA / Profimedia
Zdroj: Martin Polívka / MAFRA / Profimedia
šechna tato zařízení aplikují dovedně základní mechanické principy, díky kterým bylo možné efektivně využít omezenou lidskou či zvířecí sílu třeba při zdvihání a přemísťování těžkých břemen, při zatloukání pilotů pro základy staveb i při dalších stavebních činnostech. Zdroj: Martin Polívka / MAFRA / Profimedia
Hlavní výstavní prostor je 14 metrů vysoký Zdroj: Martin Polívka / MAFRA / Profimedia
Všechny tyto funkční repliky v životní velikosti zhotovil tesařský mistr Petr Růžička za důsledného použití dobových nástrojů a technologií. Zdroj: Martin Polívka / MAFRA / Profimedia
Středověké stavební stroje byly geniální ve své jednoduchosti, skladnosti i výrobě náhradních dílů. Zdroj: Martin Polívka / MAFRA / Profimedia
Kurátor výstavy Zdroj: Martin Polívka / MAFRA / Profimedia
Dominantou impozantní, na výšku čtrnáctimetrové budovy bývalé pivovarské lednice se stal klecový jeřáb vyrobený dle předlohy v bibli Václava IV., beranidlo zhotovené podle vyobrazení tzv. husitského anonyma a vrátek s vijákem podle vyobrazení v knize Domenica Fontany. Zdroj: Martin Polívka / MAFRA / Profimedia
Jak by obstály středověké mechanismy a stavební stroje poháněné lidskou silou v současné době? I na takové otázky se vám pokusí odpovědět nová expozice Centra stavitelského dědictví NTM Plasy. Zdroj: Martin Polívka / MAFRA / Profimedia
Muzeum sídlí v bývalé pivovarské lednici Zdroj: Martin Polívka / MAFRA / Profimedia
Do 30. října jsou v areálu Centra stavitelského dědictví NTM Plasy také vystaveny repliky korun Karla IV. zapůjčené od Galerie Středočeského kraje v Kutné Hoř Zdroj: Martin Polívka / MAFRA / Profimedia
Nová expozice věnovaná středověkým stavebním technologiím je otevřena v Centru stavitelského dědictví Národního technického muzea v Plasích na severním Plzeňsku. Na snímku Jakub Chaloupka, autor vystavy a kurátor sbírek muzea Zdroj: Martin Polívka / MAFRA / Profimedia
Kdybyste hledali inspiraci, kam se vydat na výlet v západních Čechách, zamiřte do Plas. Můžete si prohlédnout jak impozantní bývalý cisterciácký klášter, do jehož podoby zasáhl i geniální stavitel Santini, tak si ve zdejším areálu užít moderní muzeum věnované historii stavitelství, které otevřelo novou stálou výstavu.
Plasy jsou poněkud mimo hlavních turistických tras, ale když na to přijde, můžete tu strávit celý den a zkombinovat historické a architektonické zážitky s procházkami po okolí.
Největším lákadlem je pochopitelně zdejší klášter, ale v areálu najdete i restauraci a jako další highlight muzeum věnované stavitelství. A to muzeum moderní, nečekejte žádní zaprášené vitríny – tohle baví i děti, jak jsme si sami vyzkoušeli.
V areálu kláštera si můžete prohlédnout konvent a kostel, do každého z nich vede samostatný prohlídkový okruh. Největším zážitkem nicméně je třetí okruh, který je v nabídce jen někdy.
Nezapomeňte si doma baterku
Speciální prohlídkový okruh se zaměřuje na fungování unikátního vodního, větracího a tepelného systému budovy konventu. Dozvíte se zde informace o základech budovy, která je postavená na vodě. Prohlédnete si dvě vodní zrcadla, vzdušníkové chodby a klášterní separace.
Nehodí se úplně pro každého, nesmí sem například děti do deseti let, nepustí vás sem s podpatky a nezkoušejte to ani, pokud vás máte sklony ke klaustrofobii. Vlastní baterku s sebou!
Santiniho samonosné schodiště v klášteře Plasy Zdroj: Klaster-plasy.cz
Santiniho samonosné schodiště v klášteře Plasy Zdroj: Klaster-plasy.cz
Zcela podle cisterciáckých zvyklostí je plaský klášter založen v údolní nivě řeky Střely, která svým meandrem vymezuje hranici areálu na jižní a západní straně. Na řece mniši již ve středověku vybudovali umělý kanál vedoucí klášterním areálem, takzvanou Královskou štolu, díky které naháněli vodu na mlýn a poháněli pilu.
Výjimečností plaského vodního systému je dokonalé řešení základů konventu, které bylo kvůli bažinaté půdě zpevněno 5 100 dubovými kůly zatlučenými do země. Přes ně byl položen trámový rošt a teprve na něj vystavěno zdivo budovy. Aby rošt nezačal hnít a budova se propadat, byla do základů přivedena voda z několika pramenů, která zamezila přístupu vzduchu ke dřevu, a to de facto zkamenělo.
Kontrola čtyřikrát denně
Varovný nápis „Aedificium hoc sine aquis ruet“ je odkazem generacím. I proto se dnes čtyřikrát denně pečlivě kontroluje výška, teplota a kvalita vody v základech ve dvou barokních bazénech uvnitř budovy samotné.
Zajímají vás, jak se vlastně stavělo v době, kdy byl budován plaský klášter? Jděte do muzea! Novou expozici věnovanou středověkým stavebním technologiím teď otevřelo Centrum stavitelského dědictví, spadající pod pražské Národní technické muzeum.
V atraktivní instalaci uvidíte funkční repliky strojů, které byly vyrobeny na základě studia historických pramenů a důsledně jen za použití dobových řemeslných postupů. Představují v evropském měřítku ojedinělou rekonstrukci původní středověké stavitelské technologie.
Středověké stavební stroje byly geniální ve své jednoduchosti, skladnosti i výrobě náhradních dílů. Všechna tato zařízení aplikují dovedně základní mechanické principy, díky kterým bylo možné efektivně využít omezenou lidskou či zvířecí sílu třeba při zdvihání a přemísťování těžkých břemen, při zatloukání pilotů pro základy staveb i při dalších stavebních činnostech.
Zdroj: Profimedia, autorský text, tiskové podklady Kláštera Plasy a Centra stavitelského dědictví
Design a architektura
Design a architektura
Autor článku
