reklama

Hlíva ústřičná má skvělou chuť a ještě léčí. Sbírejte ji v zimním lese nebo pěstujte doma

Lenka Valjentová
11. listopadu 2020
Hlíva ústřičná je typicky zimní houba, ve volné přírodě ji můžeme najít a nasbírat zhruba od listopadu do března. Houbaři jí přezdívají královna zimního lesa, protože její velké plodnice v sobě spojují vznešenou eleganci s výbornou chutí a vynikajícími léčivými účinky. Hlívu ústřičnou taky můžeme poměrně snadno sami pěstovat. Poradíme, kde a kdy hlívu ústřičnou v lese objevíme, proč a co pomáhá léčit a jak na její domácí pěstování.
reklama

Hlívu ústřičnou (Pleurotus ostreatus) poznáme v lese velmi lehce, a kdybychom ji náhodou zaměnili sjejí blízkou příbuznou, žloutnoucí hlívou plicní (Pleurotus pulmonarius) či žlutoolivovým pařezníkempozdním (Panellus serotinus), nic se nestane, obě totiž patří kvýborným jedlým houbám. Hlíva ústřičná svým lasturnatým tvarem připomíná větší ústřice. Zbarvená bývá bíle, šedomodře nebo hnědě.

Kde roste hlíva ústřičná

Vyrůstá nejčastěji ve vrstvách či trsech, které mohouvážit až několik kilogramů. Můžeme se s ní setkat na pařezech a odumírajících kmenech listnatých stromů, nejčastěji na bucích, dubech, ořešácích, topolech, jívách, osikách, jasanech i jiných dřevinách, vzácně se objeví na jehličnanech. Hlívě ústřičné se daří dobřepodél vodních toků, v lužních lesích, údolích a na dalších místech bohatých na vláhu.

Ve volnépřírodě hlívu sbíráme přibližně od listopadu do března.

Hlíva ústřičná je lék

Hlíva ústřičná obsahuje vitaminy B1, B2, B3 (niacin), B5 (kyselina pantothenová), B7 (biotin), B9 (kyselina listová), C, D a K, z minerálů a stopových prvků zejména železo, draslík, sodík, zinek, jód, dále beta glukany, množství proteinů, enzymů, terpenů, statiny a steroly. Konzumace hlívy ústřičné pozitivně a poměrně rychle upravuje hladinu cholesterolu vkrvi a krevní tlak, zvyšuje odolnost proti infekcím, pomáhá při některých kožních onemocněních.

Více o houbách a houbaření najdete v našem speciálu

Významně posiluje imunitní systém, dokonce se doporučuje jako podpora přichemoterapiích. Hlíva ústřičná je houba nízkokalorická (100 gramů = 36 kalorií) s dobrým poměrem tuků, bílkovin a vlákniny, a tak se hojně využívá v jídelníčku při redukčních dietách.

Hlíva ústřičná v kuchyni

Hlíva ústřičná se hodí do všech houbových jídel, knakládání do octa i ksušení a mražení, dobrá je vteplých zeleninových salátech, klasické bramboračce a houbové smaženici, oblíbená je drštková polévka z hlívynebo guláš. Houba je výtečná i uzená. Její delikátní chuť vynikne v kombinaci se smetanou – skvělá je bílá krémová polévka nebo omáčka k masu a těstovinám. Vynikající jsou také smažené řízky z mladých plodnic nebo hlívová sekaná.

Dršťková polévka z hlívy ústřičné

Ingredience

  • asi 400 g hlívy ústřičné
  • 2 velké cibule
  • 3 lžíce sádla
  • kmín
  • 1 chilli paprička
  • 2–3 lžičky sladké mleté papriky
  • asi 3 bobkové listy
  • asi 250 g brambor
  • chlebová střídka
  • česnek podle chuti
  • majoránka
  • sůl

Příprava

Hlívu ústřičnou ručně natrháme na proužky – dršťky. Cibule oloupeme a nakrájíme nadrobno. Vhrnci rozehřejeme sádlo a nakrájenou cibuli na něm orestujeme. Než cibule zhnědne, přidáme kmín, nasekanou feferonku a sladkou papriku. Krátce orestujeme, aby paprika nezhořkla. Zalijeme horkou vodou, promícháme a přidáme hlívu a bobkový list. Mírně osolíme. Vaříme zhruba 30 minut. Přidáme nakrájené brambory a uvaříme je doměkka. Osolíme a zahustíme chlebovou střídkou. Nakonec dochutíme lisovaným česnekem, solí a majoránkou.

Jak na domácí pěstování hlívy ústřičné

Přestože hlíva ústřičná ve volné přírodě roste jen do jara, nemusí nutně zmizet znašeho stolu ani pak. Velká výhoda hlívy je, že se dá poměrně lehce vypěstovat třeba na zahrádce nebo i na balkoně. Způsobů je několik – na slámě, pilinách, kukuřičných klasech na dřevě listnatých stromů... Záleží na nás, jaký si vybereme.

Jak pěstovat hlívu ústřičnou na dřevě

  1. Dřevěné špalky dlouhé asi půl metru o průměru 15 až 20 cm nařežeme z čerstvě pokácených listnatých stromů (topol, osika, jasan, ořešák) a naočkujeme je sadbou hlívy ústřičné (koupíme v prodejnách pro zahrádkáře). Očkujeme do vyvrtaných otvorů.
  2. Špalky potom dáme buď do průhledného umělohmotného pytle nebo do místa, kde se teplota pohybuje konstantně okolo 25 °C a relativní vlhkost vzduchu je od 90 % výše.
  3. Při těchto podmínkách proroste podhoubí do dřeva za zhruba dva měsíce.
  4. Potom můžeme špalky (pytel odstraníme) zakopat nazahradu do stínu pod strom nebo mezi husté keře, abybyl krytý před větrem. Podle potřeby zaléváme.

Hlívu ústřičnou můžete pěstovat i na slámě. Je to rychlejší i jednodušší!

Zajímavost: hlíva ústřičná je masožravá

Věřili byste tomu, že je hlíva masožravá? „Její mycelium totiž dokáže polapit a pozřít některé druhy hlístic, jež patří kdůležitým půdním organismům. Chytá je po pytláckém způsobu do oka, spleteného zmyceliových vláken. Toxiny hlívy hlístici ochromí a houbová vlákna pak mohou nerušeně prorůstat do těla oběti a vpodstatě ji zaživa vysát,“ vysvětluje mykolog Jaroslav Vanča.

Mohlo by vás taky zajímat:

Sílejte článek
Zobrazit komentáře ke článku
reklama