Nepřehlížejte pampelišky. Teď na jaře můžete vyzkoušet léčivou čtrnáctidenní kúru

Pampelišky jsou vytrvalé plevelné byliny vysoké 5–40 cm, s houževnatým zásobním kořenem Zdroj: iStock

V naší přírodě patří žlutě kvetoucí pampelišky k nejběžnějším rostlinám, rostou opravdu skoro všude. Někteří je vnímají jako obtížný plevel, jiní je považují za účinný lék na řadu chorob.

Pokud zahradničíte, už jste pravděpodobně letos několik rostlinek smetanky lékařské neboli pampelišky vytrhli ze záhonu. Ano, jako plevel je tato rostlina docela úporná, ale pokusme se na ni podívat z druhé strany jako na léčivku, která pomáhá při chorobách jater, žlučníku a ledvin, cukrovce nebo kožních či trávicích obtížích.

Květenství pampeliky vyrůstají z listové růžice na dutých stvolech Zdroj: iStock

Rostlina s dětmi oblíbenými padáčky

Představovat pampelišku v našich zeměpisných šířkách je zřejmě nošením dříví do lesa. Rostlinku, která kvete od dubna do srpna, pozná přece každé malé dítě. Její válcovitý kořen sahá hodně do hloubky, vzhůru z něj vyrůstá růžice hluboce vykrajovaných listů a duté dlouhé stvoly s jasně žlutými květy. Ty se zavírají na noc nebo při nepříznivém počasí. Po odkvětu se žluté květy mění na koule s bílým chmýřím, což jsou nažky s padáčky, které už tak dost hojně rostoucí bylinu dál šíří po okolí. Při poranění vytéká z kořene i z nadzemní části pampelišky bílé nahořklé mléko, které po zaschnutí na kůži i na oblečení tmavne a jde velice špatně dolů.

Kořen čerstvý i sušený

V léčitelství se využívají všechny části rostliny – kořeny, listy, stvoly i květy. Látky v nich obsažené zvyšují produkci moči a žluči, působí protirevmaticky a projímavě. Kořeny je dobré sbírat ještě před rozkvětem, tedy v průběhu března nebo dubna, ale jde to i po odkvětu během října, kdy je někteří bylinkáři dokonce považují za nejúčinnější. Řádně je očistíme od hlíny, vypereme, nakrájíme na kousky a sušíme v troubě nebo sušičce při teplotě do 50 °C. Dříve se z pampeliškového kořene připravovala kávová náhražka, léčitelé a bylinkáři doporučují čaj ze sušeného kořene, nebo dokonce jeho pojídání v čerstvém stavu.

Žvýkejte čerstvé stvoly

Čerstvé či sušené můžete konzumovat i pampeliškové listy. Sbírají se před rozkvětem nejlépe během dubna. Suší se stejným způsobem jako kořeny a jsou výborné pro přípravu čaje. Čerstvé mladé lístky jsou v jarním období skvělým základem do salátů. Rakouská bylinkářka Maria Treben zase navrhuje čtrnáctidenní ozdravnou kúru, která spočívá ve žvýkání pěti až deseti čerstvých pampeliškových stvolů. Každý den utrhněte už zmíněný počet stonků, umyjte je, teprve potom odstraňte květy a stonky pomalu sežvýkejte. Bylinkářka tento postup doporučuje při cukrovce, při dlouhodobé únavě či svrbění kůže, lišeji, různých vyrážkách, ale i problémech s játry a žlučníkem či metabolismem. Díky léčivým látkám, které pampeliška obsahuje, můžete počítat s pročištěním krve a zmírněním problémů spojených s dnou a revmatismem.

Ochutnejte i pampeliškový med Zdroj: iStock

Lektvary z květů

Pokud jste se nechali nalákat skvělými účinky pampelišek, vězte, že využít můžete i jejich květy. Ve starých léčitelských knihách jsme našli například recept na odvar, který pomáhá při žlučových obtížích a kaméncích. Připravuje se z 20 g sušených květů pampelišky a 40 g rebarborových stonků a pije se dvakrát denně. Z květů se připravuje také oblíbené pampeliškové víno a už zmíněná bylinkářka radí, jak připravit léčivý a zároveň lahodný pampeliškový sirup.

Pampeliškový sirup dle Marie Treben:

Do litru studené vody nasypte květy nabrané dvakrát do obou spojených dlaní a pomalu přiveďte k varu. Nechte vzkypět, hrnec odstavte a květy nechte stát ve vodě přes noc. Druhý den sceďte, květy řádně vymačkejte a do šťávy přidejte kilogram přírodního cukru a půlku citronu nakrájeného na plátky. Hrnec dejte na plotnu a pomalu zahřívejte tak, aby se voda odpařovala bez vaření. Správnou sirupovou hustotu docílíte tím, že tekutinu necháte jednou nebo dvakrát vychladnout.

Zdroj: (bras) a Bylinky našich babiček (P. Nardo)