Jedlý plevel: Ochutnejte pýr, pampelišku či pěťour, jejich chuť vás překvapí

Znáte otravnější zahradní práci, než je pravidelné pletí plevelů ze záhonků? Některé plevele však patří mezi docela chutné nebo alespoň velmi zdravé rostliny. Když už se pletí záhonů musíme věnovat, můžeme si tuhle nepříjemnou práci alespoň vylepšit vyhledáváním těch nejpěknějších lístků pro svůj večerní salátek plný vitaminů.

Asi všichni zahradníci i zahrádkáři si občas postesknou nad rychlostí růstu otravných plevelů v zahradě. Ale ne všechny rostliny, které označujeme jako plevel, si takové označení opravdu zaslouží. Většinou je příroda stvořila za dobrým účelem. Některé plevelné rostliny můžeme využít jako léčivky, jiné jako chutný, i když trochu neobvyklý salát a téměř všechny se hodí alespoň do kompostu, samozřejmě jen do té doby, dokud se na nich nevytvoří semena.

Které plevelné rostliny můžeme využít vkuchyni?

Pýr plazivý

Jeden z nejúpornějších zahradních plevelů má překvapivě příjemnou, nasládlou chuť. Mladé lístky můžete přidat do jarního salátku nebo jím ozdobit chleba s pomazánkou. Snad nejchutnější jsou spodní konečky stébel, které jsme rádi ochutnávali i v dětství. Oddenky pýru plazivého jsou i zdravé, obsahují slizové látky, saponiny, minerální soli, kyselinu křemičitou, organické kyseliny a vitaminy A a B.

Bršlice kozí noha

Jako zahradní plevel patří k nejotravnějším rostlinám, ale její mladé listy, které raší téměř po celý rok, můžete využít na špenát i do nádivky, a můžete z nich vytvořit i jedlou ozdobu limonády nebo dezertu. Bršlice obsahuje hodně vitaminu C i A, a také velké množství minerálů.

Popenec obecný

Popenec tvoří dlouhé oddenky a rychle se šíří po celém pozemku. Na druhou stranu má krásně fialovou barvu květů, které hojně navštěvuje užitečný hmyz. Mladé listy se mohou využívat všude tam, kde by se jinak použila petržel kadeřavá nebo hladkolistá.

Sedmikráska

Krásně kvetoucí sedmikrásku jen málokdo považuje za plevel, ale i ona se dokáže vetřít do záhonů, i když ji nikdo nepozval. Sedmikráska vykvétá dokonce i během teplejšího zimního období a často je to první kytička, kterou na jaře najdeme.

Jedlé jsou všechny části sedmikrásky. Lístky můžete využít do salátů i pomazánek, výborné budou v tvarohové pomazánce spolu s pažitkou, česnáčkem a dalšími bylinkami. Jedlé květy sedmikrásek se běžně využívají jako ozdoba salátů, ale i sladkých dezertů. Sedmikrásky obsahují vitamin C, ale také důležité minerály jako vápník, hořčík a draslík.

Smetanka lékařská, pampeliška

Listy pampelišky jsou výrazně nahořklé, proto se využívají jen velmi mladé lístky a vždy jenom v malém množství. Přesto je nezapomeňte přidat do zdravého salátu, protože obsahují stejné množství vitaminu C i draslíku jako nejchutnější zelenina.

Ptačinec prostřední

Ptačinec prostřední, známý pod lidovým názvem žabinec, je další z úporných zahradních plevelů. Stačí jenom maličký kousek, zapomenutý na záhoně, a během dvou týdnů je opět o zábavu postaráno. Na druhou stranu obsahuje více železa než špenát, také hodně vápníku a draslíku, a dokonce i velké množství vitaminu C. Žabinec můžete využít do salátu nebo si z něho připravit tvarohovou pomazánku.

Česnáček lékařský

Na zahradě příliš nevadí, spíš než na záhonech roste někde v koutě zahrady. Jeho květy vyhledávají včely i čmeláci. Jedlá je celá rostlina s vůní připomínající česnek. Česnáček můžete využít do salátů nebo si z něj vyrobit chutné pesto. Obsahuje vitaminy A, B a E, ale i minerální látky jako vápník, draslík, železo a hořčík.

Pěťour malokvětý

Další z protivných plevelů si libuje především v zeleninových záhonech. Vzhledem k tomu, že obsahuje velké množství železa, vápníku a hořčíku, je vlastně sám tak trochu zdravou zeleninou. Hodí se k využití do salátů, polévek, ale i jako základ pro skvělé pesto.

Kopřiva

Protivně žahavá rostlina, kterou většinou všichni ze zahrady nemilosrdně vyhánějí, má rozhodně co nabídnout pro lidské zdraví. Obsahuje hodně vitaminu C i A, ale i spoustu minerálů, například draslík, hořčík a železo. Je bohatá i na bílkoviny. Kopřivu můžete využít na přípravu špenátu.

Zdroj: S. Hanschová, E. Schwarzerová, Plevel na talíři (Kazda, 2022)


Přečtěte si také