Ukrajinci slaví Velikonoce až tento víkend: S kraslicemi, paskou a bez pomlázky
Zatímco u nás se budou letošní Velikonoce slavit už příští týden, Ukrajinci je budou mít až o týden později, protože pravoslavná církev nadále používá juliánský kalendář. Jinak se ale zvyky do velké míry podobají, byť například tradiční velikonoční jídla jsou odlišná.
Velikonoce jsou na Ukrajině největším svátkem během roku, a i když se v některých rodinách a oblastech už neslaví tolik, jako tomu bylo dříve, stále se během nich konají velká příbuzenská setkání.
Velikonoce se ukrajinsky řeknou Velykden neboli Velký den a příprava na ně začíná, podobně jako u katolíků, už dva měsíce předem, obdobím půstu, který se na Ukrajině často drží mnohem přísněji než u nás.
Na svátky lidé připravují tradiční pochoutky pro celou širokou rodinu – stůl je plný ryb, masa a zejména mléčných pokrmů a zdobí ho většinou jarní květiny jako narcisy nebo tulipány. Ukrajinské Velikonoce by nebyly Velikonocemi bez tradičního svátečního pečiva zvaného paska, vysoké buchty se smetanovou polevou zdobenou kandovaným ovocem.
K ukrajinským Velikonocům patří sladký koláč zvaný paska Zdroj: Getty Images
Někdy se tomuto koláči říká také kulič, což je označení pocházející z ruštiny. Pozor, nezaměňovat ukrajinskou pasku s ruskou paschou, což je sice rovněž velikonoční pochoutka, ale nepečená, připravuje se z tvarohu.
Jak se liší pysanka a krashenka?
K ukrajinským Velikonocům patří, podobně jako k českým a moravským, zdobené kraslice. Ty se většinou označují jako pysanky nebo krashenky, přičemž nejde o synonyma. Pysanky jsou kraslice zdobené různými ornamenty a lidovými vzory, vznikají především na západě Ukrajiny, zatímco krashenky se barví červeným potravinářským barvivem. Krashenka symbolizuje krev, kterou Ježíš prolil za hříchy všech lidí. Dnes už se běžně i na Ukrajině vajíčka barví všemi barvami.
Paska a typická červená vajíčka coby upomínka na Kristovu krev Zdroj: Getty Images
Ukrajinci milují tradice, proto má každá rodina svůj vlastní způsob, jak slavit Velikonoce, mnoho z nich ale dodržují všichni – například bdí v noci ze soboty na neděli, kdy se mnozí scházejí v pravoslavných chrámech při bohoslužbě a nechávají si mimo jiné posvětit sváteční jídlo jako koláče, vajíčka, maso, víno nebo místní vodku zvanou horilka. Je to podobné katolické vigilii, mši sloužené v noci z Bílé soboty na neděli.
Po bohoslužbě nastává čas na hodování u plného stolu na oslavu Kristova zmrtvýchvstání. Nejdříve se sní právě paska, z níž nesmí zbýt ani drobek. Zatímco si dospělí povídají u stolu, děti hrají některé tradiční hry – jedna z nich spočívá třeba v tom, že se snaží natvrdo uvařeným vejcem ještě ve skořápce rozbít vejce někoho jiného, nikoliv svoje.
Bez šlehání děvčat pomlázkou
Hostiny někde trvají až několik dní. Součástí oslav, zejména na střední Ukrajině, bývají i takzvané provody, návštěvy hrobů zemřelých příbuzných, které částečně připomínají české Dušičky. Během ukrajinských provodů se však na hřbitovy nosí i jídlo a děti mezi hroby mohou hledat ukryté sladkosti.
Zvyk s pomlázkou a šleháním dívek na Ukrajině neznají. „Místním navíc, když vyslechli vyprávění o českých zvycích, připadalo poněkud netradiční či nepatřičné šlehat děvčata pomlázkou, tedy způsobovat jim bolest, a navíc za to obdržet vařené vejce,“ napsal na webu My a Ukrajina Luděk Jirka, který zažil oslavy ukrajinských Velikonoc přímo na místě.
Zdroje:
https://theculturetrip.com/europe/ukraine/articles/how-do-ukrainians-celebrate-easter/
https://www.myaukrajina.cz/node/294
https://www.timeanddate.com/holidays/ukraine/easter-sunday
Autor článku
