Webové stránky skupiny Prima používají cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti. Používáním tohoto webu souhlasíte s užitím cookies v rámci webů skupiny Prima. Více informací
Souhlasím
návrat zpět

Vyhledávání

Co hledáte?
Smazat
Reklama
Bydlení

Víte, proč malujeme vajíčka, pleteme pomlázku? Co znamenají velikonoční tradice?

Každý ze symbolů Velikonoc má své opodstatnění. Některé jsou křesťanské, mnohé mnohem starší a vycházejí z různých pohanských zvyků.
Vydáno: 15.04.2017
Malovaná vajíčka či kraslice jsou jedním z nejznámějších symbolů Velikonoc
Malovaná vajíčka či kraslice jsou jedním z nejznámějších symbolů Velikonoc Autor: Thinkstockphotos
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Každý rok na Velikonoce barvíme vajíčka, pleteme pomlázky a pečeme beránka, ale kdo z vás ví, co tyto zvyky symbolizují? Pojďme si připomenout pár základních faktů o těch nejčastějších symbolech Velikonoc.

Velikonoční vajíčka

Malovaná vajíčka či kraslice jsou jedním z nejznámějších symbolů Velikonoc a existují důkazy o tom, že v předkřesťanských dobách byly symbolem oslav příchodu jara. Existuje mnoho výkladů, proč tomu tak je. Jeden z nich mluví o tom, že vejce obsahuje nový život a už odpradávna bylo symbolem plodnosti, úrodnosti, života a vzkříšení. Možná zvyk jíst vejce souvisel i s postním obdobím, kdy šlo o zakázanou potravinu. A protože vajíčka byla pro naše předky velmi důležitou součástí jídelníčku, zařadili jej zpět, co nejdříve mohli. Vejce je tajemné, je jako zamčený hrob, ve kterém se schovává život, a křesťané zde vidí symbolické spojení se zmrtvýchvstáním Ježíše.

Jako první zřejmě obdarovávali vajíčky staří Egypťané, a to v období rovnodennosti, a zatímco jejich civilizace vymizela, tento zvyk nikoliv. Nejstarší nalezená kraslice je prý stará 2300 let. V Českých zemích dávaly dívky vajíčka chlapcům jako odměnu za vyšlehání a koledu, vajíčka musela být plná a barevná. Vyfouknutá vejce, takzavné pouchy nebo vejdumky, sloužila především jako dekorace. Tradiční velikonoční barvy jsou červená, žlutá, zelená, hnědá a černá – tedy takové barvy, které je možné získat z přírodních zdrojů. Červená barva ochraňovala podle pověr před démony a zároveň symbolizovala lásku a život. A právě červeně obarvená vejce se původně označovala za kraslice.

Pomlázka

Tato tradice není tak stará jako ostatní, objevila se „teprve“ ve středověku. Jde o svazek vrbových proutků, kterými je možné šlehat dívky i ženy. Do pomlázky se vplétala červená stuha či alespoň nit a dělaly se různě velké – od té nejmenší, která se vešla do kapsy, až po dvoumetrové, obřadní šlehačky. Má také spoustu názvů, které se liší podle krajů, zmíníme například pamihod, mrskút, kyčlovanka, tatar, žíla...

Šleháním se předávala mladost a svěžest obsažená ve vrbových proutcích. Děvčata se šlehala, aby jim mládí vydrželo, aby byla zdravá, pilná a veselá po celý rok. Hospodář vyšlehal čeládku, aby nebyla líná, krávu, aby se brzy otelila, i ovocné stromy, aby se probudily ze zimního spánku. Vdané ženy dostaly pomlázkou, aby nebyly drzé.

Šleháním se předávala mladost a svěžest obsažená ve vrbových proutcích
Šleháním se předávala mladost a svěžest obsažená ve vrbových proutcích
Thinkstockphotos

Krásnou tradicí, která už bohužel téměř zanikla, bylo odplatné úterý. Tedy den, kdy se něžnější pohlaví mohlo pomstít za násilnosti z předchozího dne.

Kříž

Ač si to mnoho lidí myslí, symbol kříže nevznikl s křesťanstvím. Je mnohem starší, objevuje se ve všech starověkých kulturách, ale jeho význam je stejný. Kříž byl chápán jako propojení božského (vertikální rameno) a lidského (horizontální rameno) světa, stal se symbolem věčnosti. V křesťanství ale patří k nejdůležitějším symbolům, protože na něm našel smrt Kristus, Syn boží.

Velikonoční beránek

Když se řekne velikonoční beránek, většina lidí si představí sladkou buchtu, která se peče právě ve formě beránka. Pak se pocukruje, kolem krku se uváže mašle a může se slavit. Jenomže má to svůj důvod, proč se na Velikonoce peče zrovna beránek.

Má to svůj důvod, proč se na Velikonoce peče zrovna beránek
Má to svůj důvod, proč se na Velikonoce peče zrovna beránek
Thinkstockphotos

Tento symbol byl rozšířený již v předkřesťanské tradici v celé středomořské civilizaci, kde pastevci měli po tisíce let své důležité místo ve společnosti. Židovský Bůh je označován za pastýře a věřící za ovečky. V křesťanské církvi se beránek stal symbolem Božího beránka, Krista, a znázorňuje se s praporem vítězství. Křesťané také vidí spojení s původně židovskou tradicí svátků Paschy, kdy se beránek zabíjel na památku vyvedení Izraele z egyptského otroctví.

Zajíček

Dnešní děti znají jen čokoládového zajíčka a je nutné říct, že tento zvyk je převzatý ze západních zemí. Zajíc měl odedávna své místo v mytologii některých zemí – řecké, egyptské i čínské. Někde je dodnes brán jako ten, který nosí vajíčka. Jak tato představa vznikla, to se dnes neví – zřejmě ale proto, že se zajíci v období Velikonoc častěji objevovali v blízkosti lidských obydlí a jakmile spatřili člověka, bázlivě prchali. I proto jej lidé vnímali jako tajemného posla Velikonoc.

Zajíc měl odedávna své místo v mytologii některých zemí – řecké, egyptské i čínské
Zajíc měl odedávna své místo v mytologii některých zemí – řecké, egyptské i čínské
Thinkstockphotos

Řehtačky

Jelikož od Zeleného čtvrtka až do Bílé soboty mlčely zvony, neboť odlétly do Říma, využívali lidé různé dřevěné nástroje: různé řehtačky, klapačky, mlýnky, trakářky a všechno jiné, co vydávalo rámus.

Kočičky

Když Ježíš přijížděl do Jeruzaléma, vítali ho lidé palmovými větvemi. Protože palmy u nás nerostou, nahradily je vrbové větvičky a hlavně kočičky – pučící pruty z jív. O Květné neděli se vysvětily v kostele, lidé si je odnášeli domů, aby je chránily před zlými duchy a nemocemi. Kočičky se spalovaly následující rok o Popeleční středě a z jejich popela v katolických kostelích kněz udílí popelec, tedy křížek na čelo.

Oheň

Na Bílou sobotu se před dveřmi kostela zapaluje oheň, který je požehnán. Od něj se zapálila velká svíce zvaná paškál, od kterého si pak zapalovali své svíčky věřící. Nebo si vzali polínko z posvěceného ohně a tím pak doma opět zažehli svůj oheň. Z ohořelých dřívek lidé dělali křížky a zapichovali je do pole, aby bylo úrodné. Popelem z ohně pak hospodář posypal louku, aby na ní bylo vždy dostatek zelené trávy pro dobytek.

Svíce

Svíce je důležitým symbolem ve všech kulturách, protože světlo je bráno jako znamení života. Nejinak je tomu u velikonoční svíce, která symbolizuje zmrtvýchvstalého Krista, který zvítězil nad smrtí. Na vysoké svíci je kříž a písmena řecké abecedy – alfa a omega. Tato písmena symbolizují, že Kristus je začátek a konec. Do kříže jsou vepsána jednotlivá číslice letopočtu – symbol toho, že Kristus vládne dějinám. Do kříže je také vsazeno pět kadidlových zrn, které představují pět ran Kristových na kříži.

(kor)

Mohlo by vás zajímat:

Zkušenější drátenice či dráteník může používat jiné vzory či přidat korálky

Velikonoce jsou za dveřmi. Naučte se s námi drátování a vyrobte si krásnou dekoraci

Označení Bílá sobota bylo zřejmě odvozeno od bílých rouch, podle jednoho zdroje však kněžských, podle dalších od bílých rouch novokřťenců.

Velký pátek, Bílá sobota. Víte, co v tyto dny slaví křesťané?

Příroda je plná barev

Ekologické barvení vajec: Dejte letos vale chemii

Článek je zařazen v: Velikonoce , pomlázka , tradice , vajíčka
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama