Proč k Velikonocům patří kočičky? Vyzdobte si s nimi byt, ale nechte něco pro včely!
Vyhlížíte nedočkavě první nakvetlé kočičky, tedy květní pupeny vrby jívy, bez kterých si v našich krajích jen málokdo umí představit velikonočně nazdobený stůl? Nic se ale nesmí přehánět! Pamatujte, že s každou odstřiženou větvičkou ubíráte právě probuzeným včelám a čmelákům první potravu.
Velikonoční kočičky
V křesťanské kultuře se o Velikonocích světí palmové ratolesti, které v našich krajích nahrazují poněkud dostupnější vrbové větvičky s narašenými květními pupeny, kterým se říká kočičky. Proč kočičky? Patrně proto, že na první pohled připomínají heboučký kožíšek.
K vrbovým proutkům se vážou i různé křesťanské zvyky. Proto si bez kočiček ve váze málokdo umí Velikonoce představit, i když se v rodině už dávno na jejich pravý účel zapomnělo.
Jarní kočičky k Velikonocům patří, ale všeho s mírou Zdroj: iStock
Kočičky jako první potrava pro včely
Na co by se však zapomínat nikdy nemělo, je hlavní úkol jarních kočiček. Ve skutečnosti jsou to narašené květní pupeny vrby jívy, připravené co nevidět vykvést a poskytnout potravu pro užitečný hmyz. Především pro nedočkavé včely a čmeláky, kteří se začínají probouzet, jen co je slunce pohladí prvními jarními paprsky. Pokud se vydají ze svých úkrytů ven a najdou jen olámané zbytky větví po našem neomaleném nájezdu na kočičky, možná už v sobě nenajdou sílu k dalšímu hledání potravy, které je v téhle předjarní době zatím nedostatek.
Rozkvetlá vrba jíva Zdroj: iStock
Vrba do každé zahrady
Vrba jíva vykvétá v březnu ještě před vyrašením listů, kdy se celý strom či keř obalí nápadnými, stříbřitě šedými jehnědami. Jsou dlouhé 2–3 cm a ještě než se plně rozvinou, vypadají skutečně jako jemná kožešinka. Později jsou samčí jehnědy celé poprášené pylem z prašníků. V samičích, nazelenalých jehnědách zase najdou včely oblíbený nektar. Za slunečných dní to v korunách jív bzučí jako v úlu, jak se k nim slétají včely z celého okolí.
Za slunečných dní to v korunách jív bzučí Zdroj: iStock
Vrby patří do velkého rodu dřevin a vyskytují se téměř po celém světě. I u nás roste dokonce 22 původních druhů vrby. Vyrůstají nejčastěji na vlhkých loukách, kolem potoků a řek, ale i kolem polních cest a na okrajích listnatých lesů. Vrby se dobou květu plně přizpůsobují povětrnostním podmínkám, a tak jsou jejich jehnědy vždy připraveny přesně ve chvíli, kdy se včely a čmeláci vydávají za první potravou. Proto by vrba neměla chybět snad na žádné zahradě.
Zdroj: Simona Sedláčková, autorský článek
Keře v zahradě
Keře v zahradě
Okrasná zahrada
Zahrada
Autor článku
