Zelený čtvrtek: Snězte něco zeleného, zasejte hrách a nehádejte se!
Zelený čtvrtek: Snězte něco zeleného i jidáše s medem, zasejte hrášek a nehádejte se! Zdroj: iStock
Zelený čtvrtek startuje Velikonoce. Tento den, který křesťanům připomíná poslední večeři Ježíše Krista, je spojen s mnoha lidovými tradicemi. Znáte je všechny?
Zeleným čtvrtkem začíná nejdůležitější část liturgického roku, která vyvrcholí během Bílé soboty. Tyto dny připomínají poslední chvíle Ježíšova života na zemi, jeho zajetí, ukřižování a zmrtvýchvstání. Zelený čtvrtek symbolizuje poslední večeři Ježíše Krista s apoštoly. K Zelenému čtvrtku se také vážou mnohé zvyky a pověry. Pojďme si je připomenout.
Proč se říká Zelený čtvrtek
Lidový název Zelený čtvrtek pochází nejspíše z německého Greinen (plakat, lkát) a odtud Greindonnerstag, tedy lkavý čtvrtek. Tento den byl totiž čtvrtkem odpuštění, kdy byli kající se hříšníci přijímáni zpět do společenství věřících.
Postupně se z přídavného jména grein stalo časem grün a z čtvrtka lkavého se stal čtvrtek zelený.
Nenechte si ujít: Pašijový nebo taky Svatý týden: Tradice a zvyky od Květné neděle po Boží hod velikonoční
Tradice a pověry na Zelený čtvrtek
Dříve lidé na Zelený čtvrtek vstávali ještě před rozedněním, aby se pomodlili a omyli ranní rosou (někdy i sněhem). Tím se chránili před onemocněním šíje i dalšími nemocemi. Někde se tato tradice dodržovala až na Velký pátek.
Hlavně paní domu si musela přivstat, aby zametla dům ještě před východem slunce. Smetí z podlahy pak donesla na nejbližší křižovatku cest. To mělo zaručit, že se v domě nebudou držet blechy. Jinde se zvonilo paličkou o hmoždíř, aby stavení opustil hmyz a myši.
Podle pověry se o Zeleném čtvrtku neměl nikdo s nikým hádat a ani si nic půjčovat. Jen tak se mu celý rok vyhýbaly všechny hádky a našly si k němu cestu peníze. Není radno se na Zelený čtvrtek s kýmkoliv hádat. Také by se v tento den nemělo nic půjčovat. Kdo to dodrží, budou se mu pak vyhýbat rozepře a peníze si k němu samy najdou cestu.
Na Zelený čtvrtek je ideální zasít hrách
Podle našich předků je Zelený čtvrtek ideálním dnem pro práci na poli a na zahradě. Rostliny vyseté nebo zasazené v tento den by měly být zdravé a silné tak, že jim neublíží žádní škůdci. Pokud se ještě před rozedněním zatřese s ovocnými stromy a keři, měly by v této sezoně přinést bohatou úrodu plodů.
Na Zelený čtvrtek dříve hospodáři seli hrách a len (samozřejmě podle počasí), protože se věřilo, že to, co se tento den zaselo, dobře prospívá.
Na Zelený čtvrtek se uctívala pramenitá voda jako dárkyně života. Je to den očisty (papež tento den omývá nohy starcům jako výraz pokory a úcty ke starým lidem). Někde házeli lidé do studny chleba s medem nebo jidáše, aby se v ní držela po celý rok voda a nezkazila se.
Inspirujte se: Šťavnatý hrášek celé jaro? Objevte taktiku výsevu a tajemství pěstování hrachu
Co jíst na Zelený čtvrtek
Zelený čtvrtek je předposlední den půstu a v souladu s jeho názvem by měl každý sníst něco zeleného - špenát, hrách, zelí...To aby byl člověk celý rok zdravý. Častým obědem byla také sladká kaše s medem.
Častým pokrmem byla nádivka se zelenými bylinkami, na venkově se spíše vařily polévky, do kterých se dávaly jarní bylinky, které už stačily vykouknout ze země. Například se jedná o:
Nechte se vést při přípravě velikonoční nádivky návodným videoreceptem:
Jidáše s medem
Ráno na stole rozhodně nesměly chybět jidášky, pečené večer na Škaredou středu. Kdo jidáše potřeného medem snědl, byl prý celý rok chráněný před hadím uštknutím a proti bodnutí létavého hmyzu. Před nebezpečím chránil ale jenom ten jidáš, který byl doma pečený.
Jeden jidáš se na Zelený čtvrtek také hodil do studny, aby zajistil čerstvou vodu. A dostal ho také dobytek, aby byl celý rok zdravý.
Nenechte si ujít: Podle legendy jidáše zaručují pevné zdraví a chrání před zradou
Zelené pivo
Novodobá tradice, která se stala velmi oblíbenou, je na Zelený čtvrtek ochutnat zelené pivo, které právě v tento den nabízí mnoho hospod a restaurací po celé České republice.
Zelená barva piva je výsledkem kombinace technologie a surovin. Svou barvu obvykle získává speciálním světlým ječným sladem a bylinným výluhem z kopřiv, máty, meduňky nebo zeleného ječmene.
Zdroje: Český lidový a církevní rok (Alena Vondrušková); Lidové obyčeje a nápady pro šikovné ruce Jaro (Martin Bestajovský); cs.wikipedia.org; Prima FRESH
Autor článku
Lenka Valjentová
Lenka Valjentová je redaktorkou webu Prima Living. Píše hlavně o zahradě, pěstování, o historii a tradicích.
