Zaručený návod na kraslice zdobené voskem. Jaké barvy musíte použít?

Někdo vytahuje každý rok klasické zdobené kraslice, které má už roky, další vytváří každý rok nová originální zdobená vajíčka. Co všechno potřebujete na tradiční kraslice? Přinášíme kompletní návod na to, jak je zvládnout doma, jak se naučit potřebnou techniku a vysvětlíme, kde se vůbec kraslice objevily poprvé.

Bez kraslic by velikonoce nebyly velikonocemi. Patří mezi nejrozšířenější velikonoční tradice a jsou populární v mnoha zemích světa. Je pravda, že mnohde už z nich do dnešních dnů zbyla především čokoládová vajíčka a různá tematická velikonoční dekorace, ale ve východní střední Evropě je malování vyfouknutých vajíček stále oblíbené. At už jako tradiční lidové řemeslo, nebo domácí tvoření.

Návod na zdobení kraslic krok po kroku

Podrobný návod na to, jak vytvořit tradiční kraslice počítá s určitou zkušeností a zručností tvrůce, ale můžete se jím jen inspirovat a vytvořit si vlastní variantu zdobených vajíček. Přinášíme popis asi nejpopulárnějšího zdobení vajíček pomocí vosku, díky němuž například na Moravě vytvářejí ženy kraslice v několika barvách.

Obvykle dominuje červená, k ní se přidává černá, bílá, případně oranžová a žlutá. Zelená už je vzácnější, modrá se prakticky neobjevuje. I u zdobení vosku existuje více různých postupů, nebo například použitých barev. Nebojte se proti i vy trochu experimentovat.

Na barvení svých voskových kraslic pomocí vrstvené batiky můžete použít přírodní barvy, ale práce s nimi vyžaduje hodně trpělivosti, trvá dlouho, než dobře přilnou a ani tak to nemusí vždycky vyjít - žlutá se dělá například pomoci vývaru z ovsa nebo nověji pomocí kurkumy, tmavé oranžová, červená až hnědá slupkami z cibule - záleží na tom, jak silný výluh si uděláte a jak dlouho v něm vajíčka budou. Modrofialovou vám zaručí červené zelí. K roztokům se přidává ocet.

A černá, která se na kraslicích také objevuje? Autorky na ni používají tuš, pozor, musí to být tuš grafická, jiná špiní. Pokud u přírodních barev nevěříte výsledku, klidně použijte hotové barvy z drogerie. Tak jako tak, měli byste po dokončení díla kraslici namastit, ideálně špekem. Barvy krásně vyniknou.

A jak na samotné barvení? Kromě bílého vejce potřebujete včelí vosk, čajovou svíčku a špendlík s kovovou hlavičkou. Skutečné lidové umělkyně někdy používají tenoučký plíšek stočený do trubičky, který mají upevněný v krátké dřevění násadě. I špendlík si můžete upevnit do nějakého dřívka, třeba do staré pastelky.

Od bílé po černou

  • Nejdříve na bílé vejce naneste vzor, který má být nakonec bílý, potí ho ponořte do žlutooranžové barvy. Pozor, barva musí být teplá, ale nikoli horká, to by vosk rozpustilo.
  • Nechte dobře uschnout a přidejte na žlutá místa vzor, který by pak měl být žlutooranžový. Poté ponořte do červené barvy.
  • Do černé barvy už se vajíčko neponořuje, černý vzor se kreslí na některá červená místa. Můžete si také vytvořit ještě další vzor pomocí vosku, aby bylo černí zdobení prezicní.
  • Nakonec odstraníte vosk. Buďte opatrní a na vajíčko moc netlačte. Postupně ho ohřívejte u plamínku a tající vosk otírejte hadříkem. Pozor, měl by to být lihový plamínek, svíčka nechává černé šmouhy.

Další techniky a barvy

Jinou metodou jsou takzvané zelové kraslice, kdy se ozdobená vejce musí na závěr práce ponořit do slané šťávy z kysaného zelí, která voskem nepokryté plochy vyleptá doběla. Dnes se používá spíše ocet. Tato vejce se dělala s výhradně geometrickými vzory, například červeno-žlutými kosočtverci.

Vzory lze na obarvené kraslice tvořit i ze slámy, která se napařuje, rovná a vystřihuje do vzorů, které se na vejce nalepují. Případně se dá vzor vyškrabovat, někde se vejce zdobí pomocí drátkování nebo dokonce metodou metodou prořezávání a vrtání. Pokud jde o vosk, někde se na vajíčkách nechává, pak jde o takzvané reliéfní kraslice.

Děti milují i polepování vajíček koupenými samolepkami, my můžeme zkusit třeba zdobení sofistikovanější metodou ubrouskovou technikou neboli découpage.

Tradice stará nejméně tisíce let

Vajíčka byla symbolem plodnosti a znovuzrození odjakživa, a proto se zřejmě nějakým způsobem zdobila již v pravěku - tehdy se podle dochovaných pramenů pracovalo především se skořápkami. Pštrosí vejce zdobení rytinami, které se našlo v Africe, bylo staré kolem šedesáti tisíc let.

Barvení vajíček, ať už vařených nebo vyfouknutých kraslic, je každopádně mnohem starší než křesťanství, můžeme se s ním setkat dlouhé tisíce let před Kristem.

Barvená vajíčka znali už ve starověkém Egyptě a v Persii, kde se barvila na červeno. Nešlo však o kraslice, jak je známe dnes, ale častěji o vařená vajíčka - obarvená se dala snáze rozlišit od syrových. Křesťané v barvení vajec zřejmě navázali na perskou tradici, která se rozšířila do raně křesťanských komunit v Mezopotámii. Vejce se barvila v antickém Římě, kraslice byly objeveny i v polských vykopávkách z desátého století.

Tradice se různě protínají, zejména východní křesťanství později vysvětlovalo červenou barvu vajec jako Kristovu krev. Každopádně, červená barva dala kraslicím název - pochází ze staroslovanského krasnyj, červený.

Z Mezopotámie - kromě červené používali i zelenou a žlutou barvu - se zdobení vajíček rozšířilo do oblasti dnešního Ruska spolu s ortodoxním křesťanstvím, později s římskými katolíky nebo protestanty i dále do Evropy. K oblibě vajec přispělo i to, že se dříve nesměla jíst během předvelikonočního půstu, který předcházel největším křesťanským svátkům, takže o to více si je pak lidé užívali. Ve východním křesťanství se tento zvyk částečně drží i nadále.

České regionální odlišnosti

Obdarovávání malovanými vejci je součástí českých tradic a má nepochybně ještě pohanský původ. První kraslice byla nalezena ve Velkých Hostěrádkách na Jižní Moravě, našla se v hrobě z 11, století, autor nebo autorka použili techniku rytí na tmavém podkladě. Dochoval se hnědofialový, původně byl zřejmě černý.

Jednobarevně barvené kraslice mají tradici na Chodsku a v jižních Čechách, kde se jim říkalo straky na Horácku a na Valašsku, vícebarevné pro změnu na jihovýchodní Moravě. Na místě pak člověk snadno zjistí, že skoro co vesnice, to jiný tradiční vzor a používaná variace některé z technik zdobení.

Na Hané byly populární kraslice slámové.

Jak se zdobí vajíčka ve světě

Se zdobenými vejci, ať už vařenými nebo vyfouknutými se pojí mnoho různých tradic. Pro křesťany je symbolem vzkříšení, proto se například v pravoslavné církvi žehnají na konci velikonoční vigilie - připadá na Bílou sobotu. Také římskokatolická církev v Polsku žehná velikonoční vajíčka, zatímco v Řecku ženy před velikonočními svátky tradičně chystají obřadní vejce zvaná kokkina avga, barví je  tradičně na červenohnědou cibulovými slupkami a octem - nicméně už je dále nezdobí.

V Německu barevná vejce zdobí stromy a keře, v místech, kde žili západní Slované, tedy například v Lužickém Srbsku se drží tradice zdobení kraslic podobná té moravské.

Zdobená vajíčka se používají jako dekorace například v Libanonu, stejně jako například v Gruzii , Bulharsku, Kypru , Řecku , Makedonii, Rumunsku, Rusku, Srbsku a na Ukrajině - v této zemi mají rovněž kraslice podobní naším, říkají jim krashanky a o velikonocích je dávají na stůl na památku zemřelých členů rodiny. Kraslicím zdobeným voskem se na Ukrajině říká pysanky.

Mimochodem, existuje i Asociace malířů a malířek kraslic České republiky, která pečlivě sleduje tvorbu v této oblasti. Jednou za pět let provádí klasifikaci malířek a malířů podle předložených prací k žádosti o udělení jednoho ze dvou titulů:

Malířka – malíř lidové umělecké tvorby kraslic jako základní stupeň

Mistryně – mis­tr lidové umělecké tvorby kraslic jako stupeň nejvyšší

Zdroj: https://www.denik.cz/z_domova/sefka-asociace-maliru-kraslic-modra-barva-na-vajicka-nepatri-cerna-nevadi-201303.html; https://primanapady.cz/clanek-28990-nejkrasnejsi-kraslice-10-napadu-jak-nazdobit-velikonocni-vajicka


Přečtěte si také