Webové stránky skupiny Prima používají cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti. Používáním tohoto webu souhlasíte s užitím cookies v rámci webů skupiny Prima. Více informací
Souhlasím
návrat zpět

Vyhledávání

Co hledáte?
Smazat
Reklama

Dnes je zelený čtvrtek. Víte, proč se mu tak říká?

Ve čtvrtek začíná nejdůležitější část liturgického roku, která vyvrcholí během Bílé soboty.
Vydáno: 24.03.2016
Zelený čtvrtek
Zelený čtvrtek Autor: Thinkstock
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Barvíme vajíčka, pečeme beránky a mazance a v pondělí chodíme na pomlázku či šmigrus, hodovačku, šlehačku. To jsou zvyky, které všichni známé, méně už víme, co Velikonoce znamenají pro křesťany - pro ty jsou to nejdůležitější svátky v roce, důležitější než Vánoce.

Velikonoce začínají ve čtvrtek - tento den získal svůj český název poněkud podivně. Původně se tento den totiž jmenoval německy Greindonnerstag, tedy lkavý čtvrtek. Jenomže lidé jsou líní pořádně vyslovovat a byli vždy, a tak se z přídavného jména grein, stalo časem grün a z lkavého čtvrtka čtvrtek zelený.

Na Zelený čtvrtek si dejte kopřivy

Tento den byl každý měl sníst něco zeleného, a tak hospodyňky nejčastěji vařily polévky, do kterých daly jarní bylinky, tedy kopřivy, hluchavky, bršlici a další, které už stačily vykouknout ze země. Zvykem bylo také jíst pro zdraví špenát nebo zelí. V domácnostech se vařila sladká kaše s medem a pekly se Jidáše, podlouhlé kroucené sladké pečivo, které mělo připomínat provaz, na němž se Jidáš oběsil. Kdo jej snědl, toho prý celý rok chránilo před hadím uštknutím a proti bodnutí létavého hmyzu, jako jsou vosy a včely. Zajímavé je, že před nebezpečím chránil jenom ten jidáš, který byl doma pečený. Kupované takovou sílu neměly. Pečený jidáš se pak také hodil do studny, aby zajistil čerstvou vodu, nebo ho dostal dobytek, aby byl celý rok zdravý.

Na Zelený čtvrtek večer vstupujeme do nejdůležitější části liturgického roku, do velikonočního třídení, které začíná nyní o večerní mši na Zelený čtvrtek, pokračuje na Velký pátek, vrcholí na Bílou sobotu o velikonoční vigilii a Neděli zmrtvýchvstání Páně. Je to oslava velikonočního tajemství Kristova, jeho utrpení a vzkříšení. Při zpěvu Gloria večerní mše zvoní zvony, které se pak na několik dní odmlčí. Říká se, že odletěly do Říma. Když zazní zvony naposledy, zacinkejte si penězi, aby se vás držely celý rok.

Zvuk zvonů a zvonků býval nahrazen dřevěnými klepači nebo řehtačkami. S těmi obcházely děti stavení ve vsi za každého klekání a za svoji službu dostávaly drobné odměny. Někde se obyčejné obcházení domů z řehtačkami proměnilo na skutečné honění maskovaného chlapce – Jidáše. Ten rychle vyběhl z kostela na hřbitov, na náměstí a do polí. Při jeho dopadení mu ostatní chlapci intenzivně hrkali a klepali kolem hlavy a pokřikovali popěvky o nevěrném Jidášovi a nevěrných židech.

Lidé tento den vstávali časně a omyli se ranní rosou, čímž se ochránili před onemocněním šíje a dalšími nemocemi. Paní domu si ale musely pořádně přivstat, aby zametly dům ještě před východem slunce, což jen pro představu bude zítra několik minut po půl sedmé. Nečistoty z podlahy se vysypávaly nikoliv do koše, ale na nejbližší křižovatce. To mělo zaručit, že se v domě nebudou držet blechy. Jinde se zvonilo paličkou o hmoždíř, aby stavení opustil hmyz a myši.

Tento den byl každý měl sníst něco zeleného, a tak hospodyňky nejčastěji vařily polévky, do kterých daly jarní bylinky, tedy kopřivy, hluchavky, bršlici a další, které už stačily vykouknout ze země.
Tento den byl každý měl sníst něco zeleného, a tak hospodyňky nejčastěji vařily polévky, do kterých daly jarní bylinky, tedy kopřivy, hluchavky, bršlici a další, které už stačily vykouknout ze země.
Thinkstockphotos

Ani tento den se neměl nikdo s nikým hádat a ani si od nikoho půjčovat. Pak se mu celý rok vyhýbaly všechny hádky a našly si k němu cestu peníze. Zvykem také bývá, že kněží omývají chudým nohy. Jde o odkaz na Ježíšovo gesto pokory vůči apoštolům.

K zelenému čtvrtku se také váže několik pranostik. Podle první můžeme odhadnout, jaké bude léto. Praví totiž: „Je-li Zelený čtvrtek bílý, tak je léto teplé.“ Tak uvidíme. Další pak hovoří o tom, že Zelený čtvrtek je vhodný den pro výsadbu hrachu i obilí. Pak až do Bílé soboty se nesmí orat či jinak s půdou zacházet, protože v ten čas v zemi odpočívá Kristus Pán, a kdo by půdou hýbal, tomu se na poli neurodí.

V noci na Bílou sobotu přichází nejdůležitější událost celých Velikonoc – mše připomínající vzkříšení Ježíše Krista. Začíná slavnostní svěcení ohně, vykřesaného z kamene a rozdělaného před vchodem do kostela. V mnoha domácnostech se zhasínaly ohně, paní domu z něj vzala polínko a přiložila jej na oheň před kostelem. Od něj se zapálila velká svíce, zvaná paškál, od které si pak zapalovali své svíčky věřící. Nebo si vzali polínko z posvěceného ohně a tím pak doma opět zažehli svůj oheň. Z ohořelých dřívek lidé dělali křížky a zapichovali je do pole, aby bylo úrodné. Popelem z ohně pak hospodář posypal louku, aby na ní bylo vždy dostatek zelené trávy pro dobytek. Na mnoha místech lidé třásli ovocnými stromy, aby je tak probudili ze zimního spánku.

Mohlo by vás zajímat:

Jak dál využít papírovou tašku, ve které jste domů donesli nákup? Třeba takhle

Krok za krokem: Velikonoční košík z papírové tašky

Zkušenější drátenice či dráteník může používat jiné vzory či přidat korálky

Velikonoce jsou za dveřmi. Naučte se s námi drátování a vyrobte si krásnou dekoraci

Článek

Pokud zatím nemáte vymyšleny detaily letošní velikonoční výzdoby, nechte se inspirovat Foto:

10 nápadů, jak snadno vyladit byt na Velikonoce

Kdo by se netěšil na jaro a vše, co s jeho příchodem souvisí?


Článek je zařazen v: zelený čtvrtek
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama