Webové stránky skupiny Prima používají cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti. Používáním tohoto webu souhlasíte s užitím cookies v rámci webů skupiny Prima. Více informací
Souhlasím
návrat zpět

Vyhledávání

Co hledáte?
Smazat
Reklama

Dnes je Zelený čtvrtek. Víte, proč se mu tak říká?

Velikonoce jsou křesťanskými oslavami konce období půstu připomínající poslední dny Ježíše Krista. Jsou také obdobím lidových tradic spojených s vítáním jara. Ve čtvrtek začíná nejdůležitější část liturgického roku, která vyvrcholí během Bílé soboty. Nezapomeňte, že na Zelený čtvrtek hrachy zasévej, na Velký pátek se zemí nehýbej.
Vydáno: 15.04.2019
Na Zelený čtvrtek se konají dvoje liturgické obřady: dopoledne v katedrálách, večer pak v jednotlivých farních kostelech.
Autor: istock.com Na Zelený čtvrtek se konají dvoje liturgické obřady: dopoledne v katedrálách, večer pak v jednotlivých farních kostelech.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Barvíme vajíčka, pečeme beránky a mazance a v pondělí chodíme na pomlázku či šmigrus, hodovačku nebo klidně i šlehačku. To jsou zvyky, které všichni známé. Méně už víme, co Velikonoce znamenají pro křesťany - pro ty jsou to nejdůležitější svátky v roce, důležitější než Vánoce.

Zelený čtvrtek je podle křesťanské tradice pátý den Svatého týdne a předvečer velikonočního tridua.
Autor: istock.com Zelený čtvrtek je podle křesťanské tradice pátý den Svatého týdne a předvečer velikonočního tridua.

Velikonoce začínají ve čtvrtek

Tento den získal svůj český název poněkud podivně. Původně se tento den totiž jmenoval německy Greindonnerstag, tedy lkavý čtvrtek. Jenomže lidé jsou líní pořádně vyslovovat a byli vždy, a tak se z přídavného jména grein, stalo časem grün a z lkavého čtvrtka čtvrtek zelený.

Velikonoce začínají Zeleným čtvrtkem.
Autor: istock.com Velikonoce začínají Zeleným čtvrtkem.

Na Zelený čtvrtek si dejte kopřivy

Ve čtvrtek měl každý sníst něco zeleného, a tak hospodyňky nejčastěji vařily polévky, do kterých daly jarní bylinky, tedy kopřivy, hluchavky, bršlici a další, které už stačily vykouknout ze země.

Zelený čtvrtek
Autor: Thinkstock Zelený čtvrtek

Jidáš je velikonoční tradice

Zvykem bylo také jíst pro zdraví špenát nebo zelí. V domácnostech se vařila sladká kaše s medem a pekly se Jidáše, podlouhlé kroucené sladké pečivo, které mělo připomínat provaz, na němž se Jidáš oběsil. Kdo jej snědl, toho prý celý rok chránilo před hadím uštknutím a proti bodnutí létavého hmyzu, jako jsou vosy a včely. Zajímavé je, že před nebezpečím chránil jenom ten jidáš, který byl doma pečený. Kupované takovou sílu neměly. Pečený jidáš se pak také hodil do studny, aby zajistil čerstvou vodu, nebo ho dostal dobytek, aby byl celý rok zdravý.

Svým tvarem by jidáše měly připomínat provaz, na kterém se Jidáš oběsil poté, co zradil Ježíše.
Autor: istock.com Svým tvarem by jidáše měly připomínat provaz, na kterém se Jidáš oběsil poté, co zradil Ježíše.

Proč je čtvrtek zelený?

Na Zelený čtvrtek večer vstupujeme do nejdůležitější části liturgického roku, do velikonočního třídení, které začíná nyní o večerní mši na Zelený čtvrtek, pokračuje na Velký pátek, vrcholí na Bílou sobotu o velikonoční vigilii a Neděli zmrtvýchvstání Páně. Je to oslava velikonočního tajemství Kristova, jeho utrpení a vzkříšení. Při zpěvu Gloria večerní mše zvoní zvony, které se pak na několik dní odmlčí. Říká se, že odletěly do Říma. Když zazní zvony naposledy, zacinkejte si penězi, aby se vás držely celý rok.

Malovaná vajíčka či kraslice jsou jedním z nejznámějších symbolů Velikonoc

Víte, proč malujeme vajíčka, pleteme pomlázku? Co znamenají velikonoční tradice?

Proč a kdy se na Velikonoce barví vajíčka?

Velikonoční tradice: Kdy hledat poklady, kdy neprat a kdy třást ovocným stromem?

Co všechno si připomínáme na Zelený čtvrtek?

Zvuk zvonů a zvonků býval nahrazen dřevěnými klepači nebo řehtačkami. S těmi obcházely děti stavení ve vsi za každého klekání a za svoji službu dostávaly drobné odměny. Někde se obyčejné obcházení domů z řehtačkami proměnilo na skutečné honění maskovaného chlapce – Jidáše. Ten rychle vyběhl z kostela na hřbitov, na náměstí a do polí. Při jeho dopadení mu ostatní chlapci intenzivně hrkali a klepali kolem hlavy a pokřikovali popěvky o nevěrném Jidášovi a nevěrných židech.

Zelený čtvrtek byl dnem odpuštění.
Autor: istock.com Zelený čtvrtek byl dnem odpuštění.

Které tradice již nedodržujeme?

Lidé tento den vstávali časně a omyli se ranní rosou, čímž se ochránili před onemocněním šíje a dalšími nemocemi. Paní domu si ale musely pořádně přivstat, aby zametly dům ještě před východem slunce, což jen pro představu bude zítra několik minut po půl sedmé. Nečistoty z podlahy se vysypávaly nikoliv do koše, ale na nejbližší křižovatce. To mělo zaručit, že se v domě nebudou držet blechy. Jinde se zvonilo paličkou o hmoždíř, aby stavení opustil hmyz a myši.

Tento den byl každý měl sníst něco zeleného, a tak hospodyňky nejčastěji vařily polévky, do kterých daly jarní bylinky, tedy kopřivy, hluchavky, bršlici a další, které už stačily vykouknout ze země.
Autor: Thinkstockphotos Tento den byl každý měl sníst něco zeleného, a tak hospodyňky nejčastěji vařily polévky, do kterých daly jarní bylinky, tedy kopřivy, hluchavky, bršlici a další, které už stačily vykouknout ze země.

Ani tento den se neměl nikdo s nikým hádat a ani si od nikoho půjčovat. Pak se mu celý rok vyhýbaly všechny hádky a našly si k němu cestu peníze. Zvykem také bývá, že kněží omývají chudým nohy. Jde o odkaz na Ježíšovo gesto pokory vůči apoštolům.

Je-li Zelený čtvrtek bílý, tak je léto teplé

K zelenému čtvrtku se také váže několik pranostik. Podle první můžeme odhadnout, jaké bude léto. Praví totiž: „Je-li Zelený čtvrtek bílý, tak je léto teplé.“ Tak uvidíme. Další pak hovoří o tom, že Zelený čtvrtek je vhodný den pro výsadbu hrachu i obilí. Pak až do Bílé soboty se nesmí orat či jinak s půdou zacházet, protože v ten čas v zemi odpočívá Kristus Pán, a kdo by půdou hýbal, tomu se na poli neurodí.

O Zeleném se čtvrtku doporučovalo jíst pokrm ze zelených surovin.
Autor: istock.com O Zeleném se čtvrtku doporučovalo jíst pokrm ze zelených surovin.

Co je na Velikonocích nejdůležitější?

V noci na Bílou sobotu přichází nejdůležitější událost celých Velikonoc – mše připomínající vzkříšení Ježíše Krista. Začíná slavnostní svěcení ohně, vykřesaného z kamene a rozdělaného před vchodem do kostela.

V mnoha domácnostech se zhasínaly ohně, paní domu z něj vzala polínko a přiložila jej na oheň před kostelem. Od něj se zapálila velká svíce, zvaná paškál, od které si pak zapalovali své svíčky věřící. Nebo si vzali polínko z posvěceného ohně a tím pak doma opět zažehli svůj oheň. Z ohořelých dřívek lidé dělali křížky a zapichovali je do pole, aby bylo úrodné. Popelem z ohně pak hospodář posypal louku, aby na ní bylo vždy dostatek zelené trávy pro dobytek. Na mnoha místech lidé třásli ovocnými stromy, aby je tak probudili ze zimního spánku.

Mohlo by vás zajímat:

Jak dál využít papírovou tašku, ve které jste domů donesli nákup? Třeba takhle

Krok za krokem: Velikonoční košík z papírové tašky

Zkušenější drátenice či dráteník může používat jiné vzory či přidat korálky

Velikonoce jsou za dveřmi. Naučte se s námi drátování a vyrobte si krásnou dekoraci

Článek je zařazen v: zelený čtvrtek , Velikonoce , svátky jara , proč je zelený čtvrtek , čtvrtek velikonoce , prázdniny o velikonocích , tradice , zvyky , Česká republika , české zvyky , velikonoce pro věřící , velikonoční prázdniny , proč slavíme velikonoce , pomlázka , barvy jara , zelená
Speciály: Velikonoce – svátky jara i oslava zmrtvýchvstání
Reklama