reklama

návrat zpět

Vyhledávání

Co hledáte?
Smazat

reklama

Dnes je Zelený čtvrtek. Víte, proč se mu tak říká?

zidkovm , Vydáno: 09.04.2020
Dnes je Zelený čtvrtek. Víte, proč se mu tak říká?
Autor: istock.com Dnes je Zelený čtvrtek. Víte, proč se mu tak říká?
Velikonoce jsou nejvýznamnějším svátkem křesťanů a podle jejich pojetí se váží k ukřižování a zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Jsou také časem lidových tradic a zvyků, spojených s vítáním jara. Zeleným čtvrtkem začíná nejdůležitější část liturgického roku, která vyvrcholí během Bílé soboty. Ve čtvrtek měl každý sníst něco zeleného, a tak se vařily hlavně polévky s jarními bylinkami. K Zelenému čtvrtku se také vážou lidové pranostiky, podle jedné se dá odhadnout, jaké bude léto. Praví totiž: „Je-li Zelený čtvrtek bílý, tak je léto teplé.“ A taky nezapomeňte, že se říká: „Na Zelený čtvrtek hrachy zasévej, na Velký pátek se zemí nehýbej."

reklama

Na Velikonoce barvíme vajíčka, pečeme beránky a mazance a v pondělí chodíme na pomlázku či šmigrus, hodovačku nebo klidně i šlehačku. To jsou zvyky, které všichni známé. Méně už víme, co Velikonoce znamenají pro křesťany - pro ty jsou to nejdůležitější svátky v roce, důležitější než Vánoce.

Zelený čtvrtek je podle křesťanské tradice pátý den Svatého týdne a předvečer velikonočního tridua.
Autor: istock.com Zelený čtvrtek je podle křesťanské tradice pátý den Svatého týdne a předvečer velikonočního tridua.

Velikonoce začínají ve čtvrtek

Tento den získal svůj český název poněkud podivně. Původně se tento den totiž jmenoval německy Greindonnerstag, tedy lkavý čtvrtek. Jenomže lidé jsou líní pořádně vyslovovat a byli vždy, a tak se z přídavného jména grein, stalo časem grün a z lkavého čtvrtka čtvrtek zelený.

Popenec obecný, dříve břečťanolistý (Glechoma hederacea) roste jako plevel takřka všude

Popenec milovaly už naše babičky. Poradí si s únavou a hodí se do velikonoční nádivky

Sedmikráska chudobka pro zdraví: Utrhněte a snězte každý den sedm květů po dobu sedmi týdnů

Sedmikráska pro zdraví: Utrhněte a snězte každý den sedm květů po dobu sedmi týdnů

Na Zelený čtvrtek si dejte byliny

Ve čtvrtek měl každý sníst něco zeleného, a tak hospodyňky nejčastěji vařily polévky, do kterých daly jarní bylinky, tedy kopřivy, hluchavky, bršlici, popenec, sedmikrásky a další, které už stačily vykouknout ze země.

Zelený čtvrtek
Autor: Thinkstock Zelený čtvrtek

Jidáš je velikonoční tradice

Zvykem bylo také jíst pro zdraví špenát nebo zelí. V domácnostech se vařila sladká kaše s medem a pekly se Jidáše, podlouhlé kroucené sladké pečivo, které mělo připomínat provaz, na němž se Jidáš oběsil. Kdo jej snědl, toho prý celý rok chránilo před hadím uštknutím a proti bodnutí létavého hmyzu, jako jsou vosy a včely. Zajímavé je, že před nebezpečím chránil jenom ten jidáš, který byl doma pečený. Kupované takovou sílu neměly. Jede jidáš se na Zelený čtvrtek také hodil do studny, aby zajistil čerstvou vodu, nebo ho dostal dobytek, aby byl celý rok zdravý.

Celý den se usmívejte a večer upečte jidáše aneb návod na Škaredou středu

Celý den se usmívejte a večer upečte velikonoční jidáše aneb návod na Škaredou středu

Upečte si velikonoční jidáše

Velikonoční jidáše – upečte si tradiční dobrotu z kynutého těsta

Proč je Zelený čtvrtek zelený?

Na Zelený čtvrtek večer vstupujeme do nejdůležitější části liturgického roku, do velikonočního třídení, které začíná nyní o večerní mši na Zelený čtvrtek, pokračuje na Velký pátek, vrcholí na Bílou sobotu o velikonoční vigilii a Neděli zmrtvýchvstání Páně. Je to oslava velikonočního tajemství Kristova, jeho utrpení a vzkříšení. Při zpěvu Gloria večerní mše zvoní zvony, které se pak na několik dní odmlčí. Říká se, že odletěly do Říma. Když zazní zvony naposledy, zacinkejte si penězi, aby se vás držely celý rok.

Malovaná vajíčka či kraslice jsou jedním z nejznámějších symbolů Velikonoc

Víte, proč malujeme vajíčka, pleteme pomlázku? Co znamenají velikonoční tradice?

Proč a kdy se na Velikonoce barví vajíčka?

Velikonoční tradice: Kdy hledat poklady, kdy neprat a kdy třást ovocným stromem?

Co všechno si připomínáme na Zelený čtvrtek?

Zvuk zvonů a zvonků býval nahrazen dřevěnými klepači nebo řehtačkami. S těmi obcházely děti stavení ve vsi za každého klekání a za svoji službu dostávaly drobné odměny. Někde se obyčejné obcházení domů z řehtačkami proměnilo na skutečné honění maskovaného chlapce – Jidáše. Ten rychle vyběhl z kostela na hřbitov, na náměstí a do polí. Při jeho dopadení mu ostatní chlapci intenzivně hrkali a klepali kolem hlavy a pokřikovali popěvky o nevěrném Jidášovi a nevěrných židech.

Zelený čtvrtek byl dnem odpuštění.
Autor: istock.com Zelený čtvrtek byl dnem odpuštění.

Které tradice již nedodržujeme

  1. Lidé tento den vstávali časně a omyli se ranní rosou, čímž se ochránili před onemocněním šíje a dalšími nemocemi.
  2. Paní domu si ale musely pořádně přivstat, aby zametly dům ještě před východem slunce, což jen pro představu bude zítra několik minut po půl sedmé.
  3. Nečistoty z podlahy se vysypávaly nikoliv do koše, ale na nejbližší křižovatce. To mělo zaručit, že se v domě nebudou držet blechy. Jinde se zvonilo paličkou o hmoždíř, aby stavení opustil hmyz a myši.
  4. Ani tento den se neměl nikdo s nikým hádat a ani si od nikoho půjčovat. Pak se mu celý rok vyhýbaly všechny hádky a našly si k němu cestu peníze.
  5. Zvykem také bývá, že kněží omývají chudým nohy. Jde o odkaz na Ježíšovo gesto pokory vůči apoštolům.
Tento den byl každý měl sníst něco zeleného, a tak hospodyňky nejčastěji vařily polévky, do kterých daly jarní bylinky, tedy kopřivy, hluchavky, bršlici a další, které už stačily vykouknout ze země.
Autor: Thinkstockphotos Tento den byl každý měl sníst něco zeleného, a tak hospodyňky nejčastěji vařily polévky, do kterých daly jarní bylinky, tedy kopřivy, hluchavky, bršlici a další, které už stačily vykouknout ze země.

Je-li Zelený čtvrtek bílý, tak je léto teplé

K zelenému čtvrtku se také váže několik pranostik. Podle první můžeme odhadnout, jaké bude léto. Praví totiž: „Je-li Zelený čtvrtek bílý, tak je léto teplé.“ Tak uvidíme. Další pak hovoří o tom, že Zelený čtvrtek je vhodný den pro výsadbu hrachu i obilí. Pak až do Bílé soboty se nesmí orat či jinak s půdou zacházet, protože v ten čas v zemi odpočívá Kristus Pán, a kdo by půdou hýbal, tomu se na poli neurodí.

Mohlo by vás zajímat:

Veselé Velikonoce: Lidové tradice a zvyky si můžeme užít i dnes

Veselé Velikonoce: Lidové tradice a zvyky si můžeme užít i dnes

Jak dál využít papírovou tašku, ve které jste domů donesli nákup? Třeba takhle

Krok za krokem: Velikonoční košík z papírové tašky

Zkušenější drátenice či dráteník může používat jiné vzory či přidat korálky

Velikonoce jsou za dveřmi. Naučte se s námi drátování a vyrobte si krásnou dekoraci

reklama

Článek je zařazen v: zelený čtvrtek , Velikonoce , svátky jara , proč je zelený čtvrtek , čtvrtek velikonoce , prázdniny o velikonocích , tradice , zvyky , Česká republika , české zvyky , velikonoce pro věřící , zelená

reklama

Přečtěte si také