Líbí se vám vřesoviště? Tak si ho založte! Tipy na nejlepší rostliny
Založte si vlastní vřesoviště! Máme pro vás tipy na nejlepší vřesovištní rostliny, správnou půdu a péči. Obohaťte svou zahradu o celoročně kvetoucí krásu.
Představa po celý rok nádherné, netradiční a přitom nenáročné zahrady je hodně lákavá. Skvělým řešením je takřka nepřetržitě kvetoucí i voňavé vřesoviště. Zkuste si ho alespoň v části zahrady vytvořit.
Než se pustíte do výsadby vřesoviště, zajděte se podívat třeba do botanické zahrady nebo do lesa. Tady na vlastní oči uvidíte, na jakém místě se vřesovištním rostlinám daří a co roste v jejich blízkosti. Pak můžete začít plánovat, jak bude vaše budoucí vřesoviště vypadat.
Jak vybrat správné místo pro vřesoviště
Uspořádání vřesoviště je otázkou osobního vkusu a velikosti plochy. Vřesoviště vyžaduje poměrně velkorysý prostor, aby dokonale vyniklo.
Ideální místo pro vybudování vřesoviště v zahradě je slunečné až mírně polostinné, chráněné před větry a průvanem.
Největším oříškem bývá správná půda a podloží vřesoviště. Ihned zavrhněte místo po rekultivaci, kde se v podloží nachází suť a zbytky ze stavby, omítka a cihly. I když takové místo kryje ornice, vřesovištním rostlinám by se tu nedařilo; vyžadují půdu kyselou a vápno nesnášejí.
Mohlo by vás taky zajímat: Inspirace pro podzimní truhlíky. Jaké otužilé rostliny jsou nejlepší?
Jak založit vřesoviště
Všechny vřesovištní rostliny mají rády kyselou půdu a potřebují především rašelinu. Ideální poměr je rašelina, písek a zahradní půda v poměru 5 : 2 : 1. Speciální substrát koupíte ve všech hobby marketech a zahradnictvích už připravený.
Při zakládání vřesovištního záhonu nejprve vykopejte původní zeminu, která ve většině případů není ideální, do hloubky asi 30 cm. Budete-li do vřesoviště vysazovat i azalky a rododendrony, pak musí být úprava půdy, alespoň v místě jejich výsadby, ještě hlubší.
Na dno jámy nasypejte drenážní štěrk do výšky asi 10 cm a pak teprve doplňte vřesovištní zeminu.
Tvar vřesoviště by měl být spíše nepravidelný, lépe tak zapadne do okolní zahrady.
Na okraj vřesoviště pak vysaďte jehličnany, ale tak, aby nízké vřesoviště volně přecházelo do vyšších jehličnanů.
Uspořádání vřesoviště je otázkou osobního vkusu a velikosti plochy. Zdroj: iStock
Založit vřesoviště je nejlepší na podzim
Nejvhodnější čas k výsadbě vřesovištních rostlin jsou podzimní měsíce, protože tehdy je pro ně nejpříznivější klima i vlhkost. Po výsadbě vždy vše pořádně zalijte, jinak hrozí, že se sazenice neujmou. Dobře uděláte mulčováním vrstvou drcené kůry, která na jaře zabrání i prorůstání plevele.
Vřesovištní rostliny sázejte do skupin zhruba po třech stejného druhu.
Při výsadbě rostlin je nutné ponechat mezi nimi dostatek prostoru, aby se mohly později rozrůst, podle velikosti se sazenice sází ve vzdálenosti 25 až 50 centimetrů od sebe.
Během následujících tří let se rostliny rozrostou, propojí a vytvoří krásný koberec, prakticky celoročně kvetoucí pestrobarevnou mozaiku.
Přečtěte si také: Proč jsou chryzantémy symbolem Dušiček? Tipy, jak je pěstovat
Jaké rostliny jsou pro vřesoviště nejlepší?
Dekorativní vřes
Vřes obecný (Calluna vulgaris) je kompaktní, dekorativní stálezelený keřík, který dorůstá obvykle do výšky okolo 25 cm. Má metličkovitě větvené výhony s jehlicovitými listy dlouhými 1–3 mm. Vřes vykvétá od konce léta do podzimu zvonkovitými, drobnými kvítky v několika odstínech růžové a fialové barvy, ale také v barvě bílé.
Vřesovce kvetou celou zimu
Vřesovec (Erica) je rod stálezelených keříků zahrnující až 860 druhů. Vřesovec je vysoký 30–40 cm a má jehlicovité listy dlouhé 2–15 mm. Kvete od pozdního podzimu až do jara květy bílými, žlutými, růžovými až červenými, ale dokonce i zelenými. Všechny květy vykvétají současně a rostliny jsou jimi doslova obaleny.
Libavky s červenými plody
Libavka poléhavá (Gaultheria procumbens) je drobnější, 10–15 centimetrů vysoký keřík s poléhavými výhony. Libavka má vejčité listy dlouhé 2–5 centimetrů a vykvétá v malých hroznech nenápadnými zvonkovitými bílými květy. Výrazné červené plody mívají okolo půl centimetru v průměru.
Libavka hrotitá (Gaultheria mucronata) je stálezelená vřesovitá rostlina, která dorůstá až do 60 centimetrů až metru. Svým kompaktním růstem a zářivými sytě červenými plody vytváří celoročně atraktivní prvek, vyniká zejména v zimním období.
Libavka hrotitá (Gaultheria mucronata) Zdroj: iStock
Dabécie alias irský vřes
Dabécie kantabrijská (Daboecia cantabrica) je stálezelený keřík, vysoký 20–50 cm, který je velmi podobný vřesovci. Kvete po celé léto hrozny krásných bílých nebo růžových květů. U nás se dabécii také říká irský vřes.
Leucothoe neboli bělavka
Leukotoe (Leucothoe): Stálezelené, pomalu rostoucí keříky ke svému růstu potřebují slunce až polostín a kyselou půdu. Zatímco v létě potěší lesklými, elegantními listy a krémovými květy, s příchodem prvních mrazíků se zbarví do odstínů vínové, rudé a bronzové barvy.
Zdroje: blog.zelenekolo.cz; cs.wikipedia.org; A–Z encyklopedie zahradních rostlin (Knižní klub, 2008)
Autor článku
Lenka Valjentová
Lenka Valjentová je redaktorkou webu Prima Living. Píše hlavně o zahradě, pěstování, o historii a tradicích.
