Libavka: Dekorativní keřík, který zdobí především výrazné plody
Libavky se na pultech květinářství objevují především na podzim, kdy jsou jejich masité bobule naprosto nepřehlédnutelné. Pořiďte si je na záhony nebo do truhlíku za okna, kde jim to bude slušet především vedle vřesů a vřesovců, se kterými mají podobné nároky na péči.
Libavka (Gaultheria)
Dekorativní keříky či keře z čeledi vřesovcovitých (Ericaceae) mají svůj původ v různých oblastech Asie, Oceánie i Severní a Jižní Ameriky. Bývají to nízké, poléhavé keříky nebo i větší keře, a dokonce i malé stromy. Libavky mají rozmezí výšky od 10 centimetrů až po 2,5 metru u keřů a stromy jsou vysoké až 5 metrů. Patří mezi stálezelené dřeviny se střídavými nebo protilehlými listy. Vykvétají solitérními květy nebo květy uspořádanými v hroznech. Většinu druhů zdobí výrazné plody, masité bobule, v bílé, růžové a červené barvě. Některé druhy mají jen suchou tobolku s mnoha semeny. Plody jsou sice jedlé, ale u většiny druhů mají mdlou chuť.
Libavka (Gaultheria) Zdroj: iStock
Libavkám se daří, podobně jako například vřesům či vřesovcům, v půdě s vysokým podílem rašeliny. Půda by neměla nikdy úplně vyschnout.
Libavka poléhavá (Gaultheria procumbens)
Nejčastěji v zahradnictví nebo v květinářství potkáte libavku poléhavou. Je to drobnější, 10–15 cm vysoký keřík s poléhavými výhony.
Libavka poléhavá (Gaultheria procumbens) Zdroj: iStock
Pochází ze Severní Ameriky, ale velmi dobře se této libavce daří i u nás. Má vejčité listy, dlouhé 2–5 cm a vykvétá v malých hroznech nenápadnými zvonkovitými bílými květy. Výrazné červené plody mívají okolo půl cm v průměru. Pokud bobule rozemnete v prstech, jsou velmi aromatické.
Tato libavka je mrazuvzdorná, nenáročná a velmi snadno se pěstuje. Vyžaduje umístění na plném slunci, v polostínu může dobře růst, ale nebude vytvářet květy a plody. Nesnáší vápník a vyhovuje jí propustná vlhká a humózní půda s dostatkem rašeliny.
Libavka poléhavá (Gaultheria procumbens) Zdroj: iStock
Listy libavky poléhavé se využívají k výrobě čaje, který je znám pod názvem horský čaj. Stejně tak se lístky používají k výrobě aromatických olejů, které jsou vhodné pro tlumení bolestí svalů a při revmatismu.
Jak je to se jménem rostliny
V minulosti se některé druhy libavek pocházející z jižní polokoule začleňovaly do samostatného rodu Pernettya. Členění však nezaznamenalo stálé a spolehlivé morfologické a genetické rozdíly na podporu uznání dvou rodů, a tak jsou nyní sjednoceny do jediného rodu Gaultheria. Ale v obchodech se stále můžete setkat s libavkami, nabízenými pod názvy pernetya i Pernettya.
Zdroj: https://www.ireceptar.cz/specialy/libavky-okrasne-keriky-s-atraktivnimi-plody-jak-o-ne-pecovat.html; https://www.ceskestavby.cz/rostliny/gaultheria-libavka.html