Černý kořen: Jak pěstovat hadí mord španělský. Dietní zelenina vás okouzlí svou chutí

Černý kořen (Scorzonera hispanica) byl původně nazýván hadí mord španělský. Prý proto, že když se vloží hadovi do tlamy, ten zahyne. Jak je to s pravdivostí tohohle úsloví stoprocentně nevíme, i když o hadově smrti dost pochybujeme. Jiná pověst praví, že kořeny pojídaly keltské a germánské kmeny, protože věřily, že je ochrání před hadím kousnutím a dýmějovým morem. Faktem je, že se černý kořen jako zelenina začal používat až v 16. století, pochází z jižní Evropy a Blízkého východu a že se do Evropy rozšířil právě ze Španělska.

Černý kořen účinky

Černý kořen je plný vitaminů A, B1, B2, C a E a minerálních látek, jako je fosfor, draslík, hořčík, vápník a železo. Kromě sacharidů, bílkovin a tuků obsahuje také inulin, který je vhodný pro diabetiky. Ale hlavně se v něm nachází látka allantoin, která podporuje léčbu ran, trávení a činnost žláz s vnitřní sekrecí. Léčí i chronické záněty močových cest a ledvinové kaménky.

Povzbuzuje látkovou výměnu, je vhodný při ekzému, dně a revmatismu, ale také při osteoporóze, zlomeninách a problémech s klouby, protože vyživuje klouby i kosti. Při zlomeninách a dalších akutních problémech ho lze jako doplněk stravy užívat 1 až 2krát denně, jinak je nejlepší užívat asi třikrát týdně jako doplněk léčby.

Můžeme pít také čaj, není však tak účinný jako pojídání čerstvého kořene. I listy mají léčivé účinky, používají se jako obklad, například na revmatické klouby

Černý kořen je velmi málo kalorický, na 100 gramů obsahuje pouhých 64 kalorií, takže je ideální pro všechny, kteří se snaží zhubnout. Pomáhá také s nechutenstvím dětí i dospělých a srovnává trávení. Hodně záleží na způsobu úpravy. Kořen smažený v trojobalu příliš dietní není, nejlepší je konzumovat ho syrový v salátech.

9 pravidel pěstování černého kořenu

1. Užitkovou částí je kořen, který  á jemnou dužinu a poněkud nasládlou, trochu trpkou, ale velmi příjemnou chuť. Kůra kořene je téměř černá, odtud český název. Dužnina je bílá.
2. Přestože je černý kořen nenáročnou rostlinou na pěstování, u nás se zatím bohužel pěstuje zřídka. I proto není příliš jednoduché kořen koupit, občas ho seženeme na farmářských trzích. Pokud na něj narazíme v obchodě, bude nejčastěji z Nizozemí, Francie či Belgie, jelikož tyto tři země jsou největšími světovými pěstiteli. Nikdy ale nevíme, jak se s kořeny zacházelo, než se k nám dostaly, a tak je vždy lepší si vypěstovat vlastní.
3. Větší úrodu kvalitních kořenů poskytuje v teplejších oblastech. Vyžaduje hluboké, lehčí, hlinitopísčité půdy s dostatkem humusu a vápníku, dobře vyhnojené a hluboce zpracované půdy s dostatečnou vlhkostí. Nesnáší čerstvé organické hnojení ani přihnojování dusíkem  v průběhu vegetace. Při přehnojení bývají kořeny hořké a dužnina řidší až houbovitá.
4. Vyhovuje mu slunné místo, snese i mírný polostín. Záhon nesmí být přemokřený, protože pak by rostlinu napadly plísně.
5. Černý kořen pěstujeme z přímého výsevu do volné půdy. Semínka černého kořenu vyséváme buď na jaře v březnu až začátkem dubna, protože má velmi dlouhou vegetační dobu, nebo v červenci a v srpnu pro sklizeň v příštím roce na podzim, pak je ale nutno vylomit květní stvoly.
6. Semena vyséváme do řádků širokých 30 - 45 cm do hloubky 20 - 30 mm. Po vzejití porost vyjednotíme na vzdálenost rostlin v řádku 8 až 10 cm. Vhodnější je pěstovat černý kořen na hrůbcích podobně jako mrkev, v tomto případě semena vyséváme do dvojřádků vzdálených od sebe 75 cm.
7. Sklízíme od října postupně do jara, pokud není zamrzlá půda. Kořeny sbírané na jaře jsou jemnější, příjemné chuti připomínající čerstvý hrášek.
8. Při vyrývání dlouhých štíhlých kořenů postupujeme opatrně, často se lámou a tím i znehodnocují. Pod povrchem se skrývá bílá a křehká dužina, kterou když narušíme, začne z ní vytékat bílá šťáva, která po několika minutách zasychá a v místě poškození či řezu utvoří bílý film.
9. Nepoškozené kořeny je nejvhodnější skladovat při teplotě 0 - 1 °C a relativní vlhkosti vzduchu nad 90 %, protože rychle vysychají a scvrkávají se. Kořeny starší než jeden rok jsou dřevnaté a nevhodné pro konzum.

Černý kořen v kuchyni

Zahrada

Zeleninový horoskop aneb Jezte a pěstujte zeleninu podle barev a znamení zvěrokruhu

Před kuchyňským zpracováním zbavíme kořen černé slupky. Po oškrabání namočíme kořeny do okyselené vody, aby nezhnědly. Můžeme konzumovat syrový v zeleninových salátech (např. s jablkem, mrkví, jogurtem nebo smetanou) nebo použít do pomazánek. Častěji se tepelně zpracovává, kořeny se po uvaření lépe loupou. Používá se obdobně jako chřest nebo květák, do polévek, smaží se jako řízek nebo se dusí. Nepochutnáme si ale jen na kořenu, zajímavou chuť mají i listové výhonky, které využijete do salátu či je upravíme podobně jako špenát.

Gratinovaný černý kořen

Ingredience

• 1 kg černého kořene
• 2 rajčata
• 4 plátky šunky
• 1 žloutek
• 200 ml mléka
• 250 ml kysané smetany
• 100 g strouhaného sýra
• sůl
• pepř

Příprava

Kořen oloupeme a uvaříme doměkka 20 - 30 minut. Mezitím připravíme směs ze smetany, mléka, žloutku, soli a pepře. Po uvaření necháme kořen okapat a dáme ho do zapékací formy. Posypeme na kostičky nakrájenou šunkou a zalijeme připravenou směsí. Poklademe rajčaty nakrájenými na plátky, posypeme strouhaným sýrem a zapečeme v troubě.

Doporučená odrůda černého kořenu

Libochovický

Válcovitý, tupě zakončený kořen je dlouhý 20 – 30 cm, nahnědlý až černohnědý na povrchu. Dužnina je krémově bílá, mramorovaná, velmi jemná, výborné chuti. Spolehlivě přezimuje na stanovišti.