Jak rychle a levně vypěstovat čerstvé vitaminy z odřezků kořenové zeleniny

Možná vás láká mít doma za oknem svěží zelené natě, i když venku ještě vládne zima. Kromě kouzlení s klíčky a semínky můžete sáhnout i po odřezcích zeleniny. Stačí jen správně recyklovat zbytky cibule, česneku, celeru, mrkve, petržele či bílé ředkve a červené řepy. Dejte je do květináče nebo do vody a za týden pustí nové výhonky či lístky plné vitaminu C, antioxidantů a dalších prospěšných látek včetně vlákniny.

Cibule a česnek

Bohatou nálož čerstvým vitaminů nám v zimě poskytnou cibule a česnek pěstované na nať na okenním parapetu v květináči se substrátem nebo ve sklenici s vodou. „Kromě toho nať cibule i česneku obsahuje různé léčivé látky s antiseptickými, antibakteriálním a antivirovými účinky známé jako fytoncidy, které jsou schopny zastavovat růst virů, bakterií, plísní, případně je i ničit,“ uvádí bylinkář Martin Kolár. A to už je dost důvodů, proč to zkusit.

Čerstvé vitaminy nám v zimě poskytne cibule pěstovaná na nať na okenním parapetu v květináči nebo ve sklenici s vodou Zdroj: iStock

10 tipů, jak pěstovat cibuli na nať

Potřebujeme zdravé cibule, nejlépe o průměru 3 až 4 cm.
Pokud je to nutné, z cibule odstraníme suchou slupku, ale ne úplně, nejméně jednu necháme. Vršek cibule můžeme, ale nemusíme trochu uříznout.
Cibule namočíme přes noc do vody. Vyjmeme je a necháme oschnout.
Do květináče nebo jakékoli jiné vhodné nádoby dáme nejprve zhruba 6cm vrstvu pilin nebo hoblin či keramzitu, která slouží jako pohlcovač nadbytečné vlhkosti. Zasypeme kvalitním substrátem. Zvlhčíme.
Cibule sázíme rovnoměrně, nepříliš hluboko a blízko k sobě. I když je zemina vlhká, ještě jednou cibule zalijeme.
Nádobu s cibulemi dáme ideálně na parapet okna směrem na východ nebo jihovýchod, protože potřebují dostatek světla a i v zimě ráno trochu sluníčka. Jinak nať cibule bude spíše žlutá než zelená.
Teplota by neměla klesnout pod 18 °C, ale neměla by přesahovat 25 °C, proto není příliš vhodné mít květináč s cibulemi přímo nad radiátorem.
Dbáme na přiměřenou zálivku. Cibuli je potřeba zalévat každý den po malých dávkách, můžeme používat rozprašovač. Hlavně zpočátku zaléváme povrch cibulí. Vždy však pozor na přelití, cibule lépe snášejí sucho než přemokření!
První zelené výhonky se objeví zhruba za týden.
„Zelenou nať sklízíme opakovaně, většinou dvakrát, maximálně třikrát, dokud se vlastní cibule nevyčerpá. Poznáme to podle toho, že když ji zmáčkneme, je měkká. Pak ji vyhodíme a zasadíme novou,“ radí šlechtitel a pěstitel Jan Prášil.

Česneková nať

Stejně tak pěstujeme česnek na nať. Do květináče vložíme buď celou paličku, nebo ji rozebereme na jednotlivé stroužky. Česnekovou nať ovšem většinou sklízíme jen jednou, pak je nutno stroužky vyměnit za nové.

Cibulová a česneková nať z vody

Cibuli nebo paličku česneku dáme do sklenice s odstátou nebo převařenou studenou vodou. Sklenička ovšem musí mít takový průměr, aby do ní celá cibule nebo palička česneku nezapadla, musíme nejprve vyzkoušet, aby si správně sedly.
Ve vodě pak musejí být ponořeny pouze kořeny, ne samotná cibule nebo česnek. Je nutné sledovat, aby voda nevyschla a vodu dolévat, aby kořeny byly stále ponořené.
Za zhruba týden pustí kořeny a také zelené natě, které můžeme postupně sklízet. Většinou máme na jedné cibuli dvě opakované sklizně, z česneku jednu.

Zelené natě z kořenové zeleniny

Také kořenová zelenina se dá v zimě snadno pěstovat doma za oknem na zelené natě. Stačí jen vhodně recyklovat zbytky zeleniny. „Čerstvá nať kořenové zeleniny obecně dodá tělu velké množství vápníku a železa i vitaminů C, A a K, které mají významný vliv na posílení imunity. Dále antioxidanty, chránící nás před viry a infekcemi, nebo vlákninu, pomocnici se správným trávením a vylučováním,“ komentuje bylinkář.

Kořenová zelenina se dá v zimě snadno pěstovat doma za oknem na zelené natě Zdroj: iStock

Jak pěstovat zeleninové natě

Potřebujeme jen skrojky celeru (bulvového i řapíkatého), mrkve, petržele, pastináku, bílé ředkve či červené řepy, které bychom jinak vyhodili.
Při čištění kořenové petržele odkrojíme širší okraj kořene 1 až 4 cm od horního okraje . Skrojek by měl být silný alespoň centimetr u menší mrkve a několik centimetrů v případě celeru.
Řeznou plochou položíme na talířek nebo misku či hrnek s vodou tak, aby skrojek kořene byl ponořený dva až pět milimetrů ve vodě. Vodu stále pečlivě doléváme.
Za pět až šest dnů vyraší nať, kterou můžeme postupně sklízet.
„Když odřezek pustí jemné kořínky, můžeme ho opatrně zasadit do zeminy a zkusit dále pěstovat, ale většinou začne zahnívat, proto je lepší průběžně staré vyhazovat a měnit za nové,“ doporučuje Jan Prášil

Zdroje: bylinkář Martin Kolár, šlechtitel a pěstitel Jan Prášil, bydleni.instory.cz