Jak pěstovat mrkev a petržel. Podzim je čas sklizně i výsevu

Na podzim se kořenová zelenina sklízí, to asi není potřeba připomínat. Ovšem že bychom měli mrkev a hlavně petržel zároveň vysévat, to už za připomenutí stojí. Pádným důvodem je fakt, že mrkev a hlavně petržel klíčí pomalu a i zkušenému zahrádkáři se občas při jejich pěstování nezadaří. My sice zázračný a stoprocentní recept nemáme, ale několik dobrých rad ano.

Proč vysévat mrkev a petržel na podzim

Mrkev obecná (Daucus carota), ale zejména petržel zahradní kořenová (Petroselinum crispum) často neklíčí tak rychle, jak bychom si představovali. „Příčinou jsou kumariny obsažené v semenech. Tyto přírodní látky, když se uvolní do půdy, brání klíčení jiných druhů rostlin včetně plevelů. Rostlina si tím zajišťuje životní prostor pro růst a vývoj. Pro nás pěstitele to v praxi znamená, že záhonek s petrželí a mrkví nevyžaduje tolik odplevelování.

Kumariny se v procesu klíčení postupně ze semen odbourávají, což ale vyžaduje určitý čas, a proto nám tyhle kořenové zeleniny (je to typické hlavně pro petržel) nevyklíčí okamžitě ani v případě, že je na jaře vysejeme za optimálních vlhkostních podmínek do dostatečně vyhřáté půdy.

Petržel i mrkev dlouho klíčí a v době klíčení jsou citlivé na přísušky a škraloup na povrchu půdy. Na klíčení petržele a mrkve má každý pěstitel svůj recept. Jeden zalévá, druhý nezalévá, další zakryje výsev netkanou textilií, jiný položí na vysetý řádek desku a nechá ji tam, až pokud se neobjeví první klíčky. A podzimní výsev je dobrou alternativou setí jarního,“ vysvětluje šlechtitel a pěstitel Jan Prášil.

Podobně můžeme postupovat i při pěstování petrželky, tedy petržele zahradní naťové hladkolisté a kadeřavé. Lepší vzejití, využití jarní vláhy a ranější sklizeň – to jsou zásadní profity podzimního výsevu.

Záhon s petrželí a mrkví nevyžaduje tolik odplevelování Zdroj: iStock

Podzimní výsevy mrkve a petržele

Záhon uvolněný po sklizni letních zelenin (salátů, hrášku, fazolí, cibuli, česneku) si připravíme v průběhu října. Zryjeme, rozdrtíme hroudy, uhrabeme a půdu necháme slehnout.
S výsevem bychom neměli spěchat! Doporučujeme semínka vysévat až těsně před příchodem mrazů v listopadu nebo i v prosinci podle aktuálního počasí, aby již semena letos nevyklíčila. Semena petržele a mrkve vzejdou až v příštím roce na jaře v době, kdy bychom mohli půdu jen těžko připravit pro jarní výsevy.
Mrkev a petržel vyséváme přímo na záhon. Jde o zeleniny druhé tratě, které potřebují záhon vydatně pohnojený rok či dva před výsadbou. Živiny během pěstování nedoplňujeme.
Mrkev a petržel nepěstujeme nejméně dva, ideálně tři roky po sobě na stejném místě.
Kořenová zelenina vyžaduje kvalitní hlinitopísčitou půdu s dostatkem humusu. Jak mrkev, tak petržel dobře rostou i v lehkých písčitých zeminách, když jim zajistíme dostatečnou závlahu. Na těžkých jílovitých nebo kamenitých půdách se jim dařit nebude.
Semena vyséváme do řádků od sebe vzdálených 30 až 40 centimetrů. Po vzejití vyjednotíme rostliny na 4 až 7 centimetrů od sebe. Většinou platí, že čím déle necháváme kořenovou zeleninu na záhonu, tím více místa potřebuje.

Výsev kořenové zeleniny na hrůbcích

„Kdo má na zahradě těžší půdy, má problémy s deformací kořenů mrkve i petržele. Příčinou je to, že se kořenové špičky poškodí, když se dostanou na nepropustné podloží nebo do půdní vrstvy s nedostatkem kyslíku. Poškození růstového vrcholu vede k deformaci a rozvětvení kořenu. A hrůbky v tomto případě většinou pomohou,“ uvádí Jan Prášil a dodává: „Hrůbky vytvoříme přihrnutím zeminy do výšky přibližně 15 cm, široké mají být 50 až 60 centimetrů s rovnou horní částí. Do připraveného hrůbku vysejeme dvojřádek petržele či mrkve. Kořeny obou plodin budou hezčí a vyrovnanější, výrazně snadněji se budou sklízet. Hrůbky si připravíme předem, ale semena vyséváme tak pozdě, jak to jen jde.“

Hrůbky vytvoříme přihrnutím zeminy do výšky přibližně 15 cm, široké mají být 50 až 60 centimetrů s rovnou horní částí. Zdroj: Jan Prášil

Odrůdy kořenové petržele pro podzimní výsevy

Petržel zahradní kořenová Orbis

Jedna z nejoblíbenějších českých odrůd kořenové petržele. Vyznačuje se velmi dobrým zdravotním stavem a vysokým výnosem. Hladký středně dlouhý kořen je vyrovnaně bílý na povrchu i v dužině. Orbis má vysokou tmavě zelenou nať a můžeme jej s úspěchem pěstovat i na těžších půdách.

Petržel zahradní kořenová Atika

Raná odrůda se středně vysokou, tmavě zelenou natí, která se vyznačuje vyšší odolností vůči padlí. Kořeny jsou robustní, dlouhé, trojúhelníkového tvaru. Vzhledem k rychlosti růstu kořenů lze sklízet pro přímý konzum dříve než ostatní odrůdy. Je také dobře skladovatelná.

Odrůdy mrkve pro podzimní výsevy

Mrkev obecná Maxima F1

Extra velká, pozdní skladovatelná mrkev. Kónický kořen je dlouhý 25–30 cm. Odrůda vyniká vysokým výnosem a uniformitou, má vysoký obsah sušiny a zdravé nezelenající vrcholy. I navzdory svojí velikosti má lahodnou a sladkou dužinu.

Mrkev obecná Jitka F1

Polopozdní a vyrovnaná karotka typu Berlikumer. Kořen je 18 až 22 cm dlouhý, mohutný, má válcovitý tvar a tupé zakončení. Odrůda je vhodná pro přímý konzum, skladování i zpracování. Při pozdějším sběru nepraská a dále dorůstá.

Zdroje: pěstitel a šlechtitel Jan Prášil, Zelenina na zahrádce (Antonín Dolejší)