Až do prosince vysazujeme živé ploty. Poradíme, jak

Je stále čas pro založení živých plotů.

Tvarovaná zeleň

Živé ploty se v zahradní architektuře využívají velmi často. Dávají se tam, kde je třeba zakrýt nežádoucí pohled, kde je nutné rozčlenit velkou plochu, oddělit dva různorodé záhony nebo vytvořit intimní prostředí pro odpočinek. Takové oplocení nejen snižuje prašnost prostředí, ale tlumí i zvuky.

Jestliže mají živé ploty plnit požadované funkce a vytvářet i estetické prostředí, vyžadují kvalitní založení a odbornou údržbu. Abyste toho dosáhli, musíte vybrat vhodný druh dřeviny, vysadit ho podle požadavků a pravidelně stříhat.

Listnaté, nebo jehličnaté živé ploty?

Chcete tvarovaný, nebo volně rostoucí živý plot? V obou případech můžete použít buď listnaté, nebo jehličnaté dřeviny. U tvarovaných musíte počítat s tím, že jednotlivé keře musí být od sebe vzdálené tak, aby časem „zarostly“ do sebe a vytvořily souvislou plochu. U volně rostoucích je důležité jejich následné tvarování.

živý plot - Obrázek 2 Zdroj: Archiv Marty Pawlicové

Záleží na půdě

Baví vás zahradničení? Inspirujte se v naší Encyklopedii.Pro kterou dřevinu se rozhodnout, to závisí nejen na našem přání, ale především na stanovištních podmínkách. Jde o komplexní účinek půdních podmínek a klimatických vlivů. Věnujte zvýšenou pozornost přípravě půdy. Keře po vysazení mají totiž zvýšené nároky na živiny. Nesnášejí například konkurenci starých stromů. Nezapomeňte také na dokonalé odplevelení plochy, kde budete keře vysazovat. Na vytrvalé plevele jako jsou pýr plazivý (Elytrigia repens), pcháč oset (Cirsium arvense), smetanka lékařská (Taraxacum officinale) a další kromě motyky použijte ještě před výsadbou přípravek Roundap.

Důležité jsou také světelné podmínky

V hlubokém stínu pod korunami stromů roste jen máloco. Extrémní podmínky ve stínu snese například tis červený (Taxus baccata) a zimostráz vždyzelený (Buxus sempervirens).

Jak vysázet keře daleko od sebe?

živý plot - Obrázek 4 Zdroj: Archiv Marty Pawlicové

Volně rostoucí ploty mají tu výhodu, že vzdálenost mezi jednotlivými keři závisí na velikosti budoucí dřeviny. Jestliže vám vyrostou pouze do výšky jednoho metru, sázejte je maximálně půl metru od sebe. Keře vyšší než dva metry umisťujte vedle sebe po třech až čtyřech metrech.

Stříhané živé ploty vysazujte do přesně stanoveného sponu (viz tabulka). Pozor, keřům neprospívá, když je dáváte příliš blízko k sobě. Ani zbytečná šetrnost není na místě, při velké vzdálenosti od sebe se budoucí živý plot „nezapojí“.

Spon výsadby živých plotů (počet rostlin na délku jednoho metru)

Plůtky do výšky 0,5 m – 4 až 6 ks

Nízké ploty do výšky 1 m – 3 až 4 ks

Středně vysoké ploty do 3 m – 2 až 3 ks

Vysoké tvarované stěny vyšší než 3 m – 1 až 2 ks

Kdy sázet živé ploty?

Živé ploty z opadavých (listnatých) dřevin zakládejte vždy na podzim po opadu listů až do zámrazu. Pokud jste tuto činnost neudělali včas a uhodily mrazy, s výsadbou počkejte a pokračujte zjara, když keře vyraší. Porosty z jehličnanů potřebují na zakořenění delší dobu, proto na podzim vysazujte pouze rostliny se zemním balem. Rostliny v kontejneru můžete vysazovat po celý rok.

živý plot - Obrázek 3 Zdroj: Archiv Marty Pawlicové

Vhodný sestřih živých plotů

Jehličnany, stálezelené dřeviny a některé druhy listnáčů neřežte, pouze podle potřeby u nich odstraňte polámané a zaschlé větve. První sestřihnutí udělejte až po roce.

Na podzim příštího roku, když keř ukončí zakořeňování, provedete výchovný řez, po kterém výhony zkrátíte asi o jednu třetinu. Toto udělejte ještě další rok. Od druhého roku už řežte podle požadované potřeby a požadavků a to koncem června nebo července. Tímto řezem plot již tvarujete.

Doporučení!

I odolné druhy dřevin můžou napadnout škůdci nebo choroby. Zdravotní stav porostů proto pravidelně kontrolujte a poškozené keře buď okamžitě odstraňte, nebo použijte vhodnou chemickou ochranu.

Nezapomeňte!

Kromě mechanického odstraňování plevelů růstu nežádoucích rostlin zabrání mulčování. Vhodný je organický substrát z kůry stromů.