Jeřabiny prospívají kloubům, podporují trávení, pomáhají při chřipce i stresu. Jak je to s jejich jedovatostí?

Červenooranžové kuličky jeřabin jsou krásnou dekorací podzimní přírody se zajímavými léčivými účinky. Říká se, že příjemně ovocně vonící a trpce chutnající čerstvé plody jeřábu ptačího jsou jedovaté. Je to pravda? Po usušení nebo tepelné úpravě jsou skvělým přírodním lékem, prospívají kloubům, pomáhají s trávením a stimulují obranné síly organismu. Jako přírodní lék se nejčastěji připravují čaj, tinktura, sirup či víno.

Když červenají jeřabiny, je tu bez jakýchkoli pochybností podzim. Můj děda říkával, že čím dříve jeřabiny začnou zrát, tím bude delší a krutější bude zima. Jeřabiny, červenooranžové plody jeřábu ptačího (Sorbus aucuparia) příjemně voní po jablkách a hruškách a jejich chuť je trpká a hořká.

Jeřabiny léčivé účinky

Jeřabiny mají celou řadu léčivých účinků. „Plody jeřábu ptačího prospívají kloubům, trávení a posilují obranyschopnost, jako přírodní lék pomáhají při revmatických potížích s bolavými klouby, ledvinových chorobách, problémech močových cest, nedostatečné činnosti střev, dlouhodobém průjmu, žaludečních neurózách, zánětech dýchacích cest,“ uvádí bylinkář Martin Kolár.

„Jeřabiny výborně poslouží jako podpora obranných sil organismu v podzimním a zimním období, v době zvýšeného výskytu virových onemocnění nebo při stresu a únavě. Pro léčebné využití se z plodů nejčastěji připravují čaj, tinktura, sirup či víno a bylinné likéry. Používají i sladší plody šlechtěných odrůd jeřábu, jako je například jeřáb moravský sladkoplodý.“

Jsou jeřabiny jedovaté?

„Jeřabiny obsahují mj. velké množství vitaminu C (podobně jako šípky a rakytník řešetlákový), tříslovin, hořčin, silic, ale taky kyselinu parasorbovou a glykosid kyseliny kyanovodíkové, které ve větším množství mohou vyvolávat nevolnost, zvracení a bolesti hlavy. Sušením nebo tepelným zpracováním ale tyhlejedy' zmizí a jeřabiny můžeme bez obav použít,“ vysvětluje bylinkář.

Jak zpracovat jeřabiny

Jeřabinový čaj na podporu trávení

Ingredience

  • 1 lžička sušených drcených jeřabin
  • 250 ml vroucí vody

Příprava

Plody zalijeme vroucí vodou, zakryjeme a necháme 10–15 minut vyluhovat, pak scedíme. Vlažný čaj můžeme osladit medem. Pijeme dva šálky denně.

Jeřabinová tinktura na bolavé klouby

Ingredience

  • 1 díl podrcených jeřabin
  • 5 dílů vodky nebo domácí pálenky

Příprava

Jeřabiny zalijeme alkoholem, zakryjeme a necháme nejméně tři týdny macerovat na tmavém místě při pokojové teplotě. Pak přefiltrujeme přes kávový filtr. Přelijeme do menších lahviček.

Užívání

Užíváme 1 lžičku jeřabinové tinktury třikrát denně buď pod jazyk, nebo ve sklence vody. Můžeme jí také používat jako mazání a bolavé klouby masírovat.

Jeřabinový sirup proti stresu

Ingredience

Příprava

Očištěné jeřabiny zalijeme vodou a asi čtvrt hodiny povaříme, potom rozmixujeme a scedíme přes sítko. Přidáme cukr a za stálého míchání necháme probublávat, aby se šťáva zahustila – sirup ochutnáme, když tak přidáme ještě cukr. Do lahve vypláchnuté alkoholem vložíme hřebíček, vlijeme sirup a uzavřeme. Skladujeme v chladu.

Užívání

Jeřabinový sirup užíváme 1 až 2 lžičky sirupu třikrát denně, nejlépe ve sklenici vody nebo v čaji.

Posilující jeřabinové víno

Ingredience

  • 500 g zralých jeřabin
  • 1 l kvalitního bílého vína

Příprava

Očistěné, omyté a osušené jeřabiny nahrubo nadrtíme, zalijeme bílým vínem a uzavřeme. Jeřabiny necháme v chladu macerovat ve víně zhruba 15 dnů, jednou za dva dny protřepeme. Pak zahřejeme a dvakrát scedíme přes plátno. Vychladlé skladujeme v lednici.

Užívání

Za vyzkoušejí stojí desetidenní posilující kúra, která našemu organismu pomůže překonat nástrahy  sychravého podzimního počasí. Jednu sklenku jeřabinového vína (max. 100 ml) vypijeme před večeří.

Jeřabiny magické

Větvičky jeřábu ptačího se v dřívějších dobách přivazovaly nad dveře domů, aby jeho obyvatele chránily proti blesku a ohni, očarování a uhranutí. „Z Anglie pochází výstižná říkanka: ‚Jen jeřáb svázaný červenou nití vyděsí pekelné babizny k smrti.‘ Jeřáb byl oblíbeným stromem keltských druidů (kněží), kteří jej podle ochranného znamení pentagramu na jeho plodech považovali za magický. Plody a listy se sušily a zapalovaly k přivolání duchů, skřítků a duchovních rádců,“ shrnuje Kolár.

Zdroje: bylinkář Martin Kolár, bylinkyprovsechny.cz


Přečtěte si také