Vřes a vřesovec: Jak rozeznat rostliny s podobným jménem, květem i barvou

Vřes (Calluna)

Menší stálezelený keřík, který dorůstá do výšky 20–50 cm. Má metličkovitě větvené výhony sjehlicovitými listy dlouhými 1–3 mm. Vykvétá od léta do podzimu zvonkovitými, drobnými kvítky vněkolika odstínech růžové a fialové barvy, ale také vbarvě bílé.

Je typickou vřesovištní rostlinou vseverních částech Evropy, Asie i Ameriky. Vyskytuje se i u nás na okrajích borovicových a dubových lesů.

Vřesovec (Erica)

Stálezelený keřík, vysoký 30–40 cm, který má rovněž jehlicovité listy, dlouhé 2–15 mm. Pochází zJižní Afriky, a pak zAfriky severní a také zEvropy. U nás se vyskytuje vřesovec pleťový. A vzácně, vJizerských horách, i vřesovec čtyřřadý.

Vřesovec vykvétá květy bílými, žlutými, růžovými až červenými, ale dokonce i zelenými. Všechny květy vykvétají současně a rostliny jsou jimi doslova obaleny.

Jak rozeznat květ vřesu a vřesovce

Na první pohled to tak úplně jednoduché není a mnoho lidí si obě rostliny plete. Ale stačí se podívat hodně zblízka. Květ vřesu je složen zpěti malých lístků a koruna je rozdělena do samostatných lístků. Květ vřesovce se skládá obvykle jenom ze čtyř lístků, lístky bývají srostlé vtrubkovitý nebo džbánkovitý květ. Jsou však známy i kultivary vřesovců sjedním až pěti lístky. Záměna těchto podobných rostlin zjednoho rodu je tak velmi častá. Jistějším vodítkem je proto doba jejich květu, ale co dělat na podzim, kdy se obě rostliny vkvětu potkávají? Nic! Jednoduše se při nákupu rostlin zeptejte prodavačky nebo zahradníka.

Chaos vrozeznávání obou rostlin vzniká i lidovým pojmenováním vřesu. Vřes je latinsky Calluna a vřesovec Erica. Ovšem erika se lidově říká i vřesu. A pak se vtom vyznejte!

A ještě vám můžeme prozradit jednu, ne úplně vědeckou metodu rozeznávání. Když v obchodě vedle sebe uvidíte stát dva květináče, tak vřesovec bývá ten hezčí. Květy jsou většinou výraznější a bohatší a zakrývají celou rostlinu. U vřesu zase bývají více vidět zelené jehlicové lístky.

Jak a kde pěstovat vřesy a vřesovce

Jedná se o poměrně nenáročné rostliny, musíme jim však zajistit dostatečně kyselou propustnou půdu. Vřesy milují směs rašeliny, písku a jílu. Vřesovce jsou vtomto směru méně náročné a dokážou se spokojit i sběžnou zahradní půdou spříměsí rašeliny. Obě rostliny preferují umístění na slunci. Snesou i polostín, kde ale budou méně kvést a patrně budou mít i méně sytou barvu květů. Vřes zvládá polostín lépe než vřesovec.

Vřesy i vřesovce špatně snášejí přesazování. Zasaďte je na vhodné místo a vyčkejte nejméně tři roky, než se dokonale usadí a začnou dobře růst. Teprve čtvrtý rok budou rostliny dobře zakořeněné. Oběma rostlinám také dopřejte mulč zdrcené kůry a během zimního období je chraňte chvojím před mrazy.

Pěstování na balkoně

Vřes i vřesovec se výborně hodí kpěstování vnádobách. Na dno truhlíku nasypte drenážní vrstvu zkeramzitu, štěrku nebo zoblázků, abyste dopřáli oběma rostlinám dostatečnou propustnost vrchního substrátu. Na drenážní vrstvu přidejte rašelinový substrát. Vřes i vřesovec se vjednom truhlíku dobře snášejí i sjehličnany nebo sbřečťanem.