Období jarní výsadby keřů nastane od března, ale už dnes byste si měli dobře rozmyslet, které keře jsou pro vaši zahradu ty pravé. Potřebujete jenom zelenou nepropustnou stěnu? Hledáte keře, které nasytí hladové ptáčky? Nebo byste se raději dívali na živý plot, který pokvete a bude se během ročních období stále proměňovat, a navíc vám poskytne chutnou svačinku?
Dřevina, vhodná do volně rostoucích i stříhaných živých plotů. Na jaře, v dubnu, vás potěší krásnými bílými květy a zajímavé jsou i listy. Nejprve mají barvu bronzovou, v létě zelenou a na podzim se barví do oranžova až červena. Má chutné, jedlé plody, podobné borůvkám, které jsou plné vitaminů a minerálů.
Muchovník dobře snáší sucho a je plně mrazuvzdorný. Vyžaduje písčitohlinitou, sušší půdu a umístění na slunci nebo v polostínu. Výborně snáší tvarovací řez a bez řezu dorůstá do výšky asi 10 m. Roste velmi rychle.
Kříženec černého rybízu a angreštu byl vyšlechtěn docela nedávno, teprve v roce 1977, v bývalé NDR. Dokáže dorůst až do výšky 2 m, a tak se hodí i do živého plotu. Vykvétá brzy z jara nenápadnými květy, které se však promění ve velmi chutné plody plné vitaminu C. Po angreštu jsou plody mírně oválné, po rybízu pak temně fialové.
Josta má ráda hluboké půdy, plné živin s dostatkem vláhy a vyhovuje jí umístění na slunci. Na suchém stanovišti špatně roste i málo plodí. Stejně špatně plodí i při umístění ve stínu. Jostu si můžete snadno sami namnožit, většinou úplně stačí, zapíchnout větvičku do vlhčí půdy.
Nejčastěji je tento keř známý pod názvem černá jeřabina. Většinou se pěstuje ve formě keře, ale dá se sehnat i roubovaný na kmínku. Vykvétá malými, bílými květy, ale zajímavé jsou pro nás především plody, které se sklízejí až po přemrznutí prvním mrazíkem. Jsou to tmavě fialové až černé malvice, svíravé chuti, které velmi lákají ptáky. Používají se jako potravinářské barvivo, ale mohou se zpracovat i na kompoty nebo šťávy.
Aronie roste na slunci i v polostínu a je velmi odolná vůči škůdcům. Není náročná na půdu, roste prakticky kdekoliv.
Opadavý keř, který však může růst i ve formě menšího stromu. Dorůstá až do výšky 6 m a pěstuje se jako okrasná i ovocná rostlina. Má velmi zajímavé, stříbřitě zelené listy. Kvete od března do května. Plody jsou oranžové, žluté či načervenalé peckovice, které dozrávají od srpna do září a vydrží na keři dlouho do zimy. Z plodů rakytníku se vyrábí rakytníkový sirup, likér i marmeláda. Do stříhaných živých plotů se nehodí, pěstuje se volně.
Potřebuje slunné stanoviště a lehkou, spíše písčitou půdu. Velmi dobře zvládá letní suchá období. Rakytník se vysazuje do živých plotů, ale i solitérně.
Rozkladitý keř, který však může růst i ve formě stromu. Vykvétá žlutými květy, které se rozvíjejí ještě před olistěním, v březnu. Jedlý plod, červená peckovice zvaná dřínek, má natrpklou, sladkokyselou chuť. Využívá se na výrobu sirupů, kompotů i marmelád.
Dřín ke svému růstu potřebuje lehkou, spíše sušší půdu, klidně i kamenitou a umístění na slunci. Je to teplomilná a suchomilná křovina.
Ovocný keř, který dorůstá do výšky asi 1,5 m. Patří mezi nenáročné dřeviny, vykvétá během května až června a v červenci dozrávají plody, jimiž jsou modré bobule. Konzumovat je můžete syrové i zavařené v kompotech či sirupech. Ačkoliv ho většinou známe pod jménem kamčatská borůvka, ve skutečnosti nemá s borůvkami nic společného. Je to keř dlouhověký, přizpůsobivý a mrazuvzdorný.
Tyto keře vysazujte do zahradní zeminy vylepšené listovkou a dobře zetleným kompostem. Na rozdíl od skutečných borůvek nevyžadují kyselou půdu a dobře rostou v běžné zahradní půdě. Daří se jim při umístění na slunci, ale dobře snáší i polostín. Potřebují dostatek vody a pravidelné přihnojování. Hodí se do volných živých plotů, ne do stříhaných, ale zmlazovací řez provádět můžete.
