reklama

Pryč se sterilním mulčem. Ať žije rostlinný koberec

zidkovm
18. května 2021
Nemáte chuť plít záhony, sekat trávník a mulčovací kůra kolem květin vám připadá fádní a nudná? Plně s vámi souhlasím.
reklama

Je to logické, každý chce mít krásnou zahradu, ne každý ale na ní má čas pracovat. A držet tempo s přírodou, zejména na jaře, je přímo vražedné. Dát si na chvíli "time out" se nevyplácí. Pak má člověk co dělat, aby bujnou vegetaci vrátil do hranic, ve kterých se má podle něho pohybovat. Zkrátka příroda si dělá, co sama uzná za vhodné, a nechápe, že plevel má růst jen za hranicemi zahrádky.

A tak si člověk usnaďňuje práci, záhony pokrývá fólií, kde vystřihuje otvory, do nichž sází vybrané zástupce rostlinné říše, zbytek fólie pokrývá mulčovací kůrou či štěpkou. Nepřipadá vám, že pak všechny zahrady působí stejně – jak z německého katalogu?

Na zahradu nemám čas, mulčovací kůru nechci a už roky jsem maximálně spokojená s kapradinami, bohyškami zvanými též fungie a kakosty (gerániemi). Kakostům jsme doma dlouho říkali "bulharské chrastí", protože ho babička kdysi kousek uštípla v Bulharsku – od té doby si vydobylo značnou část zahrady. A to je právě ta vlastnost, která je u těchto rostlin neocenitelná. Tedy u druhů, které spadají do tzv. skupiny půdopokryvných rostlin.

Tedy rostlin, které jsou vitální, rozrůstají se oddenky, tak trochu si dělají, co chtějí, ale pozor! – vypadají dobře a na rozdíl od plevele jsou v zahradě žádané. Například kakosty i bohyšky jsou momentálně vysloveně módní rostliny. Tihle bojovníci válcují plevel, protože jsou zkrátka vyšší a k pleveli nepustí slunce. A když nedej bože někde v jejich středu přece jen vykoukne odvážná tráva, tak ji prostě vyškubnete, anebo necháte žít. Navíc řada těchto rostlin roste i ve stínu, kde naopak nikdy nedocílíte svěžího pažitu.

Markéta Žídková

Sílejte článek
Zobrazit komentáře ke článku
reklama