Sušte zeleninu a ovoce snadno a rychle podle těchto 9 pravidel

Devět pravidel, která byste měli dodržovat při sušení ovoce a zeleniny.

Léto bývá nejen plné sluníčka, ale také ovoce, zeleniny, různých bylinek a pochopitelně i hub. Někdy těchto přírodních laskomin máme kolem sebe tolik, že je všechny nemáme šanci hned zkonzumovat. Přicházejí tedy na řadu různé způsoby jejich uchování. Jednou z prastarých technik, která přirozeně zachovává kvalitu živin v potravinách, je sušení.

Sušené ovoce a zelenina - Obrázek 7 Zdroj: Thinkstock

Výhody sušení

Je to takřka ideální způsob prodloužení životnosti plodů přírody a některých jídel. Živiny nejsou nijak vylouhovány a navíc se zintenzivní originální chuť každého plodu. Ovoce se bez vody stává sladším a můžete jím tak lépe přirozeným způsobem a zdravěji prosladit pokrmy. Kromě toho vám sušené potraviny šetří místo a jsou lehčí. Ve srovnání energetické náročnosti uchování potravin pomocí chladu a vysušení, pak to druhé vyhrává na plné čáře. Například jablka je dobré sušit tak 10 hod. Jak dlouho je držíte v lednici, den, dva, týden? Křížaly si můžete dát i za půl roku a budou skvělé. Aby však usušené ovoce a zalenina byly kvalitní a vlastní sušení vám nezabralo příliš mnoho času, dodržujte následující pravidla:

Sušte jen zdravé a správně zralé plody. Natlouklé nebo nahnilé ovoce i po vykrojení zasažených částí do sušičky nevkládejte, mohlo by nakazit i zbytek kousků zdravého ovoce.
Sušicí proces neurychlíte tím, když nastavíte vyšší teplotu, než je doporučená. Vše v životě potřebuje správný čas.
Sušit jedno plato nebo více (dle doporučení výrobce) by taktéž nemělo ovlivnit výsledek. Více naplněných sít neubírá tolik na účinnosti sušení, jak by se mohlo na první pohled zdát. Příkon i čas sušení zůstává stejný
Na jedno plato se doporučuje rozložit zhruba 0,5 kg potravinové náplně.
U plodů, které krájíte, zvolte tloušťku plátků zhruba 5 mm a snažte se, aby byly kousky od jednoho druhu plodiny stejně velké.
Chcete-li, aby si sušená jablka nebo třeba meruňky uchovaly svou barvu, namočte je před sušením zhruba na 5 min. do citronové šťávy a pak je osušte a klaďte na plato sušičky.
U zeleniny, která se dlouho vaří, zas pomůže před jejím sušením blanšírování, nejlépe v páře, a následné zchlazení ve studené vodě. Tímto způsobem úpravy také zmenšíme počet mikroorganismů, zachováme barvu a zastavíme destruktivní chemické změny. Například mrkev se blanšíruje cca 5 min.
Jak již bylo uvedeno výše, můžete v sušičce sušit i bylinky, koření nebo květiny.
Časy sušení se liší, ale zde je několik čas. údajů pro představu: jablka se suší 8–10 hod., meruňky 10–28 hod., banány 12–16 hod., citrusy 16–18 hod., hroznové víno 20–30 hod., mrkev 8–10 hod. a třeba houby 5–8 hod.

Které ovoce a zeleninu sušit?

Ne všechny plody jsou vhodné na sušení. Ideální je ošem sušit následující plodiny:

Jak se sušilo dřív?

Lidé využívali k sušicí úpravě potravin to nejpřirozenější, s čím přišli do styku. Dodnes se tak můžete setkat zejména v jižních státech se sušením potravin na slunci. Využíval se ale také vítr. I naše babičky byly šetrné a nápadité, takže, když nebyl dostatek slunečního svitu, využili rozehřátou troubu po upečení chleba. V bytech se ve 20. století občas využívaly k sušení i radiátory ústředního topení. Rozprostřeli jste si noviny (ti zdatnější si udělali rámy, v nichž měli napnutou síťovinu) a na ně nakladli třeba nakrájená jablka. Vyrobily jste si tak vlastní činžákové křížaly.

(fis)

Mohlo by vás zajímat: