Hlíva ústřičná skvěle chutná a navíc i léčí. Sbírejte ji v zimním lese nebo pěstujte doma

Hlíva ústřičná je typicky zimní houba, ve volné přírodě ji můžeme najít a nasbírat zhruba od listopadu do března. Houbaři jí přezdívají královna zimního lesa, protože její velké plodnice v sobě spojují vznešenou eleganci s výbornou chutí a vynikajícími léčivými účinky. Hlívu ústřičnou taky můžeme poměrně snadno sami pěstovat. Poradíme, kde a kdy hlívu ústřičnou v lese objevíme, proč a co pomáhá léčit a jak na její domácí pěstování, včetně výroby vlastní sadby.

Hlívu ústřičnou (Pleurotus ostreatus) poznáme v lese velmi lehce, a kdybychom ji náhodou zaměnili s její blízkou příbuznou, žloutnoucí hlívou plicní (Pleurotus pulmonarius) či žlutoolivovým pařezníkem pozdním (Panellus serotinus), nic se nestane, obě totiž patří k výborným jedlým houbám. Hlíva ústřičná svým lasturnatým tvarem připomíná větší ústřice. Zbarvená bývá bíle, šedomodře nebo hnědě.

Ve volné přírodě hlívu sbíráme přibližně od listopadu do konce března. Zdroj: iStock

Kde roste hlíva ústřičná

Vyrůstá nejčastěji ve vrstvách či trsech, které mohou vážit až několik kilogramů. Můžeme se s ní setkat na pařezech a odumírajících kmenech listnatých stromů, nejčastěji na bucích, dubech, ořešácích, topolech, jívách, osikách, jasanech i jiných dřevinách, vzácně se objeví na jehličnanech. Hlívě ústřičné se daří dobře podél vodních toků, v lužních lesích, údolích a na dalších místech bohatých na vláhu.

Ve volné přírodě hlívu sbíráme přibližně od listopadu do konce března.

Hlíva ústřičná účinky

Hlíva ústřičná obsahuje vitaminy B1, B2, B3 (niacin), B5 (kyselina pantothenová), B7 (biotin), B9 (kyselina listová), C, D a K, z minerálů a stopových prvků zejména železo, draslík, sodík, zinek, jód, dále beta glukany, množství proteinů, enzymů, terpenů, statiny a steroly.

Konzumace hlívy ústřičné pozitivně a poměrně rychle upravuje hladinu cholesterolu v krvi a krevní tlak, zvyšuje odolnost proti infekcím, pomáhá při některých kožních onemocněních.

Významně posiluje imunitní systém, dokonce se doporučuje jako podpora při chemoterapiích. Hlíva ústřičná je houba nízkokalorická (100 gramů = 36 kalorií) s dobrým poměrem tuků, bílkovin a vlákniny, a tak se hojně využívá v jídelníčku při redukčních dietách.

Více o houbách a houbaření najdete v našem speciálu zde

Hlíva ústřičná v kuchyni

Hlíva ústřičná se hodí do všech houbových jídel, k nakládání do octa i k sušení a mražení, dobrá je v teplých zeleninových salátech, klasické bramboračce a houbové smaženici, oblíbená je drštková polévka z hlívy nebo guláš. Houba je výtečná i uzená. Její delikátní chuť vynikne v kombinaci se smetanou – skvělá je bílá krémová polévka nebo omáčka k masu a těstovinám. Vynikající jsou také smažené řízky z mladých plodnic nebo hlívová sekaná.

Jak očistit hlívu ústřičnou

V první řadě je třeba z trsů hlívy ústřičné odkrojit spodní část. Pokud tak učiníte, zbavíte se největšího nánosu hlíny, která se na hlívě ústřičné nachází. Spodní část hlívy ústřičné je ostatně hodně tuhá a z hlediska konzumace rozhodně ne ideální. Klobouk už jednoduše setřete vlhkým hadříkem. Určitě je dobré hlívu nakrájet na relativně tenké proužky, v takovém případě se totiž připraví mnohem rychleji a pohodlněji.

Falešná dršťková polévka z hlívy ústřičné

Ingredience

asi 400 g hlívy ústřičné
2 velké cibule
3 lžíce sádla
kmín
1 chilli paprička
2–3 lžičky sladké mleté papriky
asi 3 bobkové listy
asi 250 g brambor
chlebová střídka
česnek podle chuti
majoránka
sůl

Příprava

Hlívu ústřičnou ručně natrháme na proužky – dršťky. Cibule oloupeme a nakrájíme nadrobno. Vhrnci rozehřejeme sádlo a nakrájenou cibuli na něm orestujeme. Než cibule zhnědne, přidáme kmín, nasekanou feferonku a sladkou papriku. Krátce orestujeme, aby paprika nezhořkla. Zalijeme horkou vodou, promícháme a přidáme hlívu a bobkový list. Mírně osolíme. Vaříme zhruba 30 minut. Přidáme nakrájené brambory a uvaříme je doměkka. Osolíme a zahustíme chlebovou střídkou. Nakonec dochutíme lisovaným česnekem, solí a majoránkou.

INSPIRUJTE SE: I v zimě rostou! Nasbírejte si pomrazky, překvapivě dobré a pěkně barevné houby

Domácí pěstování hlívy ústřičné

Přestože hlíva ústřičná ve volné přírodě roste jen do jara, nemusí nutně zmizet z našeho stolu ani pak. Velká výhoda hlívy je, že se dá poměrně lehce vypěstovat třeba na zahrádce nebo i na balkoně.

Asi nejjednodušší, hlavně pro začínající pěstitele, je koupit předpřipravené balení štěpkového substrátu s naočkovanou sadbou, říká se mu hlívová zahrádka. Běžné je pěstování hlívy v pytlích, jako substrát hodí sláma nebo piliny. Pro pěstování na dřevě jsou nejvhodnější měkké listnaté dřeviny jako bukové, vrbové nebo ořešákové. Hlívová zahrádka a pěstování v pytlích dává 3 až 4 sklizně. Záleží na nás, jaký způsob si vybereme.

Jak si vyrobit vlastní sadbu hlívy

Potřebujete plodnici hlívy, čím čerstvější, tím lepší, kousek kartonu a fólii nebo plastový sáček. Karton dejte na několik minut do vody. Pak sloupněte vrchní hladkou vrstvu. Nohu hlívy nakrájejte malé kousky a rovnoměrně rozložte na mokrý karton, zaviňte do ruličky a zmáčkněte tak, aby hlíva měla kontakt s papírem. Zabalte do fólie a nechte na místě, kde je okolo 20 °C.

Zhruba po 10 dnech byste měli mít sadbu, kterou můžete očkovat slámu i dřevo. Pro očkování slámy roztrhejte karton s podhoubím na menší kousky a promíchejte se slámou. Při očkování dřeva místo klasické sadby vložte na dřevo svou vlastní jednorázovou sadbu.

Hlíva ústřičná je léčivá houba. Významně posiluje imunitní systém, dokonce se doporučuje jako podpora při chemoterapiích. Zdroj: iStock

Jak pěstovat hlívu ústřičnou na dřevě

Dřevěné špalky dlouhé asi půl metru o průměru 15 až 20 cm nařežeme z čerstvě pokácených listnatých stromů (topol, osika, jasan, ořešák) a naočkujeme je sadbou hlívy ústřičné (koupíme v prodejnách pro zahrádkáře, v hobby marketech nebo na internetu). Očkujeme do vyvrtaných otvorů.
Špalky potom dáme buď do průhledného umělohmotného pytle nebo do místa, kde se teplota pohybuje konstantně okolo 25 °C a relativní vlhkost vzduchu je od 90 % výše.
Při těchto podmínkách proroste podhoubí do dřeva za zhruba dva měsíce.
Potom můžeme špalky (pytel odstraníme) zakopat na zahradu do stínu pod strom nebo mezi husté keře, aby byl krytý před větrem. Podle potřeby zaléváme.

NENECHTE SI UJÍT: Hlívu ústřičnou můžete pěstovat i na slámě

Zajímavost: hlíva ústřičná je masožravá

Věřili byste tomu, že je hlíva masožravá? „Její mycelium totiž dokáže polapit a pozřít některé druhy hlístic, jež patří k důležitým půdním organismům. Chytá je po pytláckém způsobu do oka, spleteného z myceliových vláken. Toxiny hlívy hlístici ochromí a houbová vlákna pak mohou nerušeně prorůstat do těla oběti a v podstatě ji zaživa vysát,“ vysvětluje mykolog Jaroslav Vanča.

Zdroj: mykolog Jaroslav Vanča, cs.wikipedia.org, zeny.iprima.cz, planetahub.cz, bylinkyprovsechny.cz