Teď je nejlepší čas nasbírat a nasušit na zimu mátu, šalvěj, meduňku a libeček. Jak na to?

Mátu, libeček, meduňku nebo šalvěj na zahradě nejčastěji pěstujeme, abychom je mohli čerstvé použít jako zelené koření k dochucení či ozdobení pokrmů. Ale poslouží i jako léčivé byliny. Nasušit si je na zimu můžete ideálně právě teď,.

Meduňka nahradí tabletku na spaní

Meduňka lékařská (Melissa officinalis) má antibakteriální, antivirové, dezinfekční účinky a blahodárný vliv na psychiku, zklidňuje a přináší nerušený spánek i při stresu, depresi a psychickém vypětí.

Šálek meduňkového nálevu oslazený lžičkou medu nahradí tabletku na spaní. Meduňka působí pozitivně na dýchací cesty, tiší záchvaty kašle. Pomáhá při žaludečních a střevních potížích, nadýmání, plynatosti a nechutenství, osvědčila se proti zvracení v těhotenství. Meduňka má své místo také při bolestech hlavy, migréně, závratích a při vysokém krevním tlaku.

Obklady se přikládají na pohmožděniny, otoky a místa postižená revmatismem. Meduňka je osvědčeným prostředkem proti oparům i při poštípání hmyzem, doporučuje se potírání rozdrceným čerstvým listem.

Sběr a sušení meduňky

Meduňku jako léčivku na sušení sbíráme ručně těsně před rozkvětem nejlépe v červnu.
Nať nebo jen list sklízíme za suchého, slunného a chladnějšího počasí kolem poledne.
Sušíme přirozeným teplem v jedné vrstvě bez obracení. Umělým teplem při teplotě 30 °C.
Správně usušená meduňka si uchovává původní barvu a citronové aroma.

Šalvěj je přírodní antidepresivum

Šalvěj lékařská (Salvia officinalis) je univerzální léčivka, sušená má silnější účinek než čerstvá. Má protizánětlivé účinky, pomáhá při chorobách z nachlazení působí potopudně, mírní bolest v krku a usnadňuje odkašlávání. Zlepšuje trávení, povzbuzuje chuť k jídlu, činnost střev, žaludku a žlučníku.

Šalvěj je výborné přírodní antidepresivum, uvolňuje stres a celkově uklidňuje a především u žen v klimakteriu se využívá její schopnosti čelit psychickému rozladění a melancholii. Odvar je vhodný jako kloktadlo, které pomáhá při bolestech v krku, zánětech mandlí. Je to dobrá dezinfekce ústní dutiny a prevence proti kazivosti zubů a paradentóze. Žvýkání listů šalvěje odstraňuje pach z úst. Obklady ze šalvěje se používají na hnisající rány, popáleniny a štípnutí hmyzem.

Sběr a sušení šalvěje

Listy šalvěje lékařské se sbírají krátce před rozkvětem kolem poledne (obsahují nejvíc éterických olejů) během slunečných a suchých dní, protože vlhké listy hnědnou.
Sušíme je v tenkých vrstvách rychle ve stínu při teplotě okolo 30 °C.
Při umělém sušení nemá teplota překročit 35 ° C.
Sušené šalvějové lístky jsou šedozelené až stříbrošedé a plstnaté.
Sušená šalvěj má silný kořenitý pach a kořenitou, hořkou a svíravou chuť.
Listy se mohou také sbírat tak, že se sebere nať a po usušení se listy sdrhnou z rostliny.

Libeček se hodí při hubnutí

Libeček lékařský (Levisticum officinale) je mohutná, výrazně aromatická bylina, která má antibakteriální, antioxidační a protizánětlivé účinky. Libeček celkově posiluje organismus. Pomáhá rozpouštět žlučové kameny a stimuluje tvorbu žluči, čistí krev a odstraňuje škodlivé látky z organismu.

Rovněž podporuje činnost jater a sleziny, vylučování trávicích šťáv, mírní nadýmání a plynatost. Rovněž mírně stimuluje srdeční činnost a působí protirevmaticky. Libeček pomůže při potížích s dýchacími cestami, protože uvolňuje hleny. Má také uklidňující, protistresové účinky. V neposlední řadě dokáže povzbudit látkovou výměnu, proto se hodí při hubnutí.

Sběr a sušení libečku

Libeček jako koření sbíráme po celou dobu vegetace, pravidelně zastřihování je nutné, aby stále vyrůstaly mladé listy.
Pokud si chceme nasušit léčivku, sbíráme mladé lístky nebo nať ještě před kvetením, nejlépe v červnu.
Bylinu sušíme volně v tenké vrstvě ve stínu na vzdušném místě při teplotě do 35 °C.
Při sušení v sušičce nesmí teplota překročit 40 °C.
Uchováváme dobře uzavřené a chráníme před světlem a vlhkem.
Dají se sbírat také kořeny a semena libečku.

Máta pomáhá při problémech s trávením

Máta peprná (Mentha piperita) vyniká dezinfekčními a antibakteriálními účinky, především pomáhá při všech poruchách trávení: zvyšuje produkci žaludečních šťáv, povzbuzuje tvorbu a vylučování žluče, tiší bolesti při žlučových kamenech, zmírňuje nadýmání, uvolňuje křeče žaludku, léčí střevní koliky, zastavuje zvracení, zvyšuje chuť k jídlu. Pomáhá také potlačit stres a zbavit se napětí. Silná mentolová vůně příjemně uvolní dýchací cesty a zklidní mysl.

Při vnějším použití se osvědčuje k výplachům a kloktání při bolestech zubů a dásní; zároveň zpříjemňuje a čistí dech. Používá se rovněž ve formě obkladu proti svědivým vyrážkám a zánětům kůže, vyvolává pocit chladu a znecitlivuje.

Sběr a sušení máty

Mátu jako léčivku sklízíme listy před rozkvětem za suchého počasí.
První sběr provádíme, když rostliny dorostou do výšky 25–30 cm, a to bývá většinou v červnu.
U máty lze sbírat celou olistěnou nať a sušit ji ve svazcích nebo z natě listy otrhat a sušit je samostatně, což je efektivnější postup.
Sušíme volně rozložené na platech ve stínu při teplotě do 25 °C.
Při umělém sušení nesmí teplota překročit 30 °C.
Skladujeme v suchu a temnu, dobře uzavřenou.

Zdroje: bylinkář Martin Kolár, cs.wikipedia.org