Libeček: Jak pěstovat přírodní maggi a uvařit si českou bramboračku

Libeček, kterému se říká přírodní maggi koření, je statná bylina s naprosto nezaměnitelně typickým aroma i chutí a mnoha pokrmům dodá ten správný říz. Jako léčivka má účinky antibakteriální, antioxidační, protizánětlivé a hlavně podporuje trávení. Na pěstování je nenáročný a navíc na zahradě i za oknem vypadá moc pěkně. Poradíme, jak libeček pěstovat a jak ho využít při vaření.

Libeček lékařský (Levisticum officinale) je u nás asi nejstatnější a nejmohutnější bylina. Libeček obsahuje vitamin C a A, hořčiny, pryskyřici, silice, třísloviny a organické kyseliny. Důležité je zastoupení ftalidů, které uvolňují křeče. Ftalidy obsahuje ještě celer, jinak jsou v rostlinách vzácné.

Libeček lékařský (Levisticum officinale) je u nás asi nejstatnější a nejmohutnější bylina. Zdroj: istock.com

Léčivé účinky libečku

Libečku se přisuzují antibakteriální, antioxidační a protizánětlivé účinky.
Působí močopudně, podporuje činnost jater a sleziny, je také mírně žlučopudný.
Podporuje vylučování trávicích šťáv, mírní nadýmání, plynatost a snižuje podráždění střev.
Rovněž mírně stimuluje srdeční činnost.
Působí protirevmaticky.
Má také uklidňující, protistresové účinky.
Listy i oddenky se přidávají do koupelí při kožních onemocněních i pro osvěžení mysli.

9 pravidel pěstování libečku

Vzhledem k mohutnosti téhle trvalky– může vyrůst až do výšky dvou metrů – potřebuje dostatečný prostor. Na zahradě nám bohatě bude stačit jedna, maximálně dvě rostliny.
Libeček nikdy nevyséváme a nevysazuje na místo, kde byly v loňském roce mrkev, petržel, pastinák, celer, kopr, kmín či koriandr. Omezíme tak možný výskyt nemocí a škůdců. Na záhonu si dobře rozumí s hlávkovým salátem.
Libeček je sice rozměrná bylina, ale pěstovat se dá také ve větších nádobách doma na okenním parapetu nebo na balkoně. V nádobách dorůstá jen do výšky 50 cm a většinou nekvete. Semínka libečku do nádob vyséváme v březnu a v dubnu do zahradního substrátu. Květináč se semínky zakryjeme fólií, aby substrát zůstal stále vlhký. Dáme na světlé a teplé místo.
Libečku vyhovuje světlé místo, ale dobře prospívá i v polostínu. Půdu potřebuje výživnou, vlhkou, spíše vápenatou a kyprou, v těžké a přemokřené se mu nedaří.
Před pěstováním libečku se můžeme rozhodnout, jestli vysejeme semínka přímo na záhon nebo vysadíme předpěstované sazenice (dají se běžně koupit) či si na jaře pořídíme kořenové odkopky (třeba od sousedů), které nám vytvoří v krátkém čase docela pěkný trs.
Po výsevu semínka klíčí velmi pomalu, rostlinky vzcházejí zhruba měsíc i déle, proto se vyplatí vysévat je s rychle klíčící značkovací plodinou (např. salátem či ředkvičkami). Semena se vysévají v březnu a dubnu do hloubky asi 1 cm, řádky by měly být od sebe nejméně 60 cm. Větší rostlinky vyjednotíme na vzdálenost asi 30 cm. Semena můžeme vysít také v září, na jaře z nich vyrostou rostliny.
Libeček potřebuje během vegetace dostatek vláhy, ale nesmí se v žádném případě přelévat. Květní stonky jsou krásné, chceme-li však mít co největší množství aromatických listů, květenství před rozkvětem odstraníme. Také tím zamezíme tvorbě semen, tedy pokud je nechceme sklízet. Chceme-li sami nasušit či zamrazit kvalitní listy libečku, měli bychom to stihnout před rozkvětem.
Libeček pěstovaný v nádobách je potřeba častěji zalévat malým množstvím vody, jelikož má méně substrátu, který rychleji vysychá. Pozor ale na přelévání, aby neuhnil! Jednou ročně ho musíme přesadit do většího květináče. Pravidelně stříháme nať, aby byl košatější.
V našich podmínkách libeček většinou bez problémů přezimuje. Jakmile na podzim po prvních mrazících stonky zaschnou, je vhodné nať odstřihnout, příští rok bude libeček kompaktnější a bohatší.

Vzhledem k mohutnosti téhle trvalky může vyrůst až do výšky dvou metrů potřebuje dostatečný prostor. Na zahradě nám bohatě bude stačit jedna, maximálně dvě rostliny Zdroj: istock.com

Co asi děláme špatně, že nám libeček chřadne

Listy libečku žloutnou

Záleží na tom, jak žloutnou. Žluté dužnaté listy jsou důsledkem přemokření, takže omezíme zálivku a listy ustřihneme. Listy žluté se zaschlými špičkami jsou způsobeny delším nedostatkem vláhy, proto dopřejeme libečku vydatnou zálivku ke kořenům. Objeví-li se na listech hnědé skvrny, patrně jsou popálené přímým sluncem. Chce to libeček přistínit.

Libeček lékařský: Listy i oddenky se přidávají do koupelí při kožních onemocněních i pro osvěžení mysli. Zdroj: istock.com

Libeček v kuchyni

Libeček se jako koření používá prakticky celý – čerstvé (i sušené nebo zmrazené) listy, ale i kořen a plody. Na dochucení pokrmu stačí jen malé množství libečku. Listy jsou skvělé do masových i zeleninových vývarů a polévek, jako je například poctivá česká bramboračka, omáček k masu, salátů, marinád, nádivek, k dochucení rýže, brambor, masa i ryb, využít je lze i při pečení. Můžeme si připravit také domácí libečkové maggi dochucovadlo. Vynikne také ve spojení s luštěninami nebo jídly z vajec.

Libečkové listy jsou skvělé do masových i zeleninových vývaru a polévek, jako je například poctivá česká bramboračka, omáček k masu, salátů, marinád, nádivek, k dochucení rýže, brambor, masa i ryb, využít je lze i při pečení. Zdroj: istock.com

Libeček se dává do bylinkových olejů a domácí bylinných octů. Přidání libečku do starých brambor při vaření zlepší jejich chuť. Plody se přidávají do nakládané zeleniny i do pečiva. Stejně jako listy lze použít i kořen, který má ještě výraznější chuť. Z podzemní části se vyrábí polévkové koření, slouží k přípravě některých lékových forem a na výrobu žaludečních likérů. Duté lodyhy, nakrájené na kolečka, se kandují a používají na zdobení moučníků.