Webové stránky skupiny Prima používají cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti. Používáním tohoto webu souhlasíte s užitím cookies v rámci webů skupiny Prima. Více informací
Souhlasím
návrat zpět

Vyhledávání

Co hledáte?
Smazat
Reklama

Chaty a chalupy slaví 100 let. Proč jsme si je tak oblíbili?

Nejdřív jsme na ně jezdili za dobrodružstvím, potom jsme do nich začali utíkat. Češi milují chaty a chalupy. Podívejte se, jak se chataření a chalupaření vyvíjelo.
Vydáno: 09.09.2018
Typické české prázdniny...
Typické české prázdniny... Autor: istock.com
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Ve strmých svazích nad Vltavou se krčí chaty, kolem kterých vede turistická stezka. V okolí leží taky několik chatařských osad, těch nejstarších v Česku. Vůbec první vznikla na dnešním dně Štěchovické přehrady v roce 1920.

Chatařství úzce souvisí s trampingem, který se k nám dostal ihned po první světové válce. Mladí se vzepřeli společenským konvencím a inspirováni Amerikou se vydali dobývat i naši divočinu v okolí Vltavy, Sázavy a Berounky. Nejprve si vystačili s dekou, později se stanem a nakonec začali stavět dřevěné sruby. Už za první republiky se obliba nedělního odpočinku v přírodě stala masovou a rozrůstající se osady vedli šerifové.

Nejlépe je u řeky
Nejlépe je u řeky
istock.com

Domečky neměly tekoucí vodu, odpad ani elektrickou přípojku. Solární panely na střechách dnes zajišťují proud alespoň pro dobití telefonu, ale k osobní hygieně i k mytí nádobí pořád slouží potok za chatou nebo studna. Češi si chataření zamilovali, naučili se opékat buřty a využili tak příležitosti k rekreaci, která nikdy předtím nebyla. Alespoň ne pro široké vrstvy. Za monarchie si odpočinek mimo město mohli dovolit jen ti nejbohatší.

Od chataření k chalupaření

Když po druhé světové válce došlo k odsunu sudetských Němců, zůstalo v pohraničí množství prázdných nemovitostí, které bylo potřeba znovu zabydlet. Část hospodářských stavení se proměnila v chalupy. Domy už neměly jen jednu nebo dvě místnosti a dalo se v nich bydlet celoročně. K proměnám venkovských stavení na chalupy ale docházelo po celé republice. Mohlo se jednat o staré stodoly nebo domy po rodičích a prarodičích. Lidé z měst se tak alespoň na víkendy vraceli ke svým kořenům.

Paroží k chatám patří
Paroží k chatám patří
unsplash.com

Cesta na chalupu se navíc po roce 1968 proměnila v možnost, jak uniknout z reality a odpočinout si. Opéct si buřty, jako to dělávali trampové, lehnout si do trávy a zmizet ze znečištěného města. Češi si navíc chalupy museli uzpůsobovat svým představám sami. Často v garážích nebo kůlnách se objevily ponky a z Čechů chalupářů se stávali i Češi kutilové.

Chalupy jsou tak dodnes ukázkou naší tvořivosti a fantazie, ať už se to týká často bizarních dekorací v zahradách, nebo rozvodů elektřiny uvnitř stavení.

Kdo by nechtěl roubenku?
Kdo by nechtěl roubenku?
istock.com

Chalupaření v novém tisíciletí

Ačkoli máme příležitost si koupit zájezd nebo letenku prakticky kamkoli, chaty a chalupy pořád zůstávají oblíbené. Nároky se ale změnily, jak ukazuje výzkum Raiffeisenbank z loňska. Už nechceme zmizet mezi stromy a objevovat přírodu, chceme si odpočinout. Většina lidí tak má zájem spíš o chalupu než chatu a téměř čtvrtina řekla, že by na chalupě ocenila WiFi.

Chatu si užijí i mladí
Chatu si užijí i mladí
unsplash.com

Sledujte živě velký speciál 100 let republiky už 28. října na www.iprima.cz/100let 

Článek je zařazen v: chata , chalupy , chatař , chataření , chalupář , chalupaření , chatařství , 100 let republiky
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama