Webové stránky skupiny Prima používají cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti. Používáním tohoto webu souhlasíte s užitím cookies v rámci webů skupiny Prima. Více informací
Souhlasím
návrat zpět

Vyhledávání

Co hledáte?
Smazat
Reklama

Jak se změnilo české bydlení za 100 let? Od vil přes paneláky k loftům

Za posledních sto let se naše bydlení výrazně změnilo. Podepsaly se na něm nejen nové nároky lidí, ale taky politika.
Vydáno: 09.09.2018, Matouš Hartman
Jak se vyvíjelo české bydlení?
Jak se vyvíjelo české bydlení? Autor: profimedia.cz
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Po vzniku republiky mnozí Češi neměli ani postel a babička autora tohoto textu často vzpomíná, jak si její maminka půjčovala jedny boty se svými sourozenci. Zvlášť na venkově se nežilo pohodlně. Postupem času se situace zlepšila, urbanizace zvětšila města a dnešní bydlení odpovídá světovým standardům.

Ideály první republiky

Meziválečné období si často idealizujeme, za což mohou zejména filmy pro pamětníky ukazující život tehdejších pánů továrníků. První republika ale nejprve musela překonat důsledky války, aby nakonec bojovala s dopady ekonomické krize z roku 1929. Ve vyšších vrstvách bylo standardem držet si služebnou. Dodnes najdeme nejen v pražských činžácích pokojíčky nebo bytečky pro služebné, které přijely za štěstím z venkova.

Vila Tugendhat je dnes dědictvím UNESCO a obdivujeme ji. Takhle ale nebydlelo mnoho lidí.
Vila Tugendhat je dnes dědictvím UNESCO a obdivujeme ji. Takhle ale nebydlelo mnoho lidí.
profimedia.cz

Do bydlení se promítala propast, která oddělovala chudé od bohatých. Dnes můžeme obdivovat funkcionalistické vily, které nám meziváleční architekti zanechali, ale takhle tehdy nebydlel každý. V roce 1928 si zemědělci přišli zhruba na pět stovek korun, dělníci na tisícovku a vysokoškoláci na 1500 korun. Přitom ceny vybavení do domácnosti výrazně převyšovaly průměrné platy. Zařídit si byt za první republiky tak bylo značně nákladnější než dnes.

Stěhování do králíkáren

První panelák vznikl v Československu už roku 1947. Takže ačkoli tyto betonové stavby spojujeme s komunistickým režimem, jejich stavba začala ještě před osudným únorem. Prefabrikované kusy pro stavbu domů navíc začal vyvíjet už Baťův koncern ve třicátých letech.

Paneláky se rozrostly kolem center měst
Paneláky se rozrostly kolem center měst
profimedia.cz

Panelové domy jsou vyústěním funkcionalismu a snahy o umožnění co nejvíce lidem bydlet „ve vlastním“. Stavby z betonu se vyvíjely, z pár pater rostly až do věžáků sedmdesátých roků. I jejich vybavení podléhalo jednotnému vkusu. Fenomén sektorového nábytku dodnes straší v mnoha českých domácnostech. Zároveň se u nás zvýšila obliba chalupaření, která pozměnila český venkov. Lidé utíkali za klidem do přírody a dnes třetina Čechů vlastní chatu nebo chalupu.

Až moc optimistické devadesátky

Po revoluci k nám dorazil trend podnikatelského baroka. Nově nabytá svoboda dala příležitost asi tomu nejnevkusnějšímu, co český venkov kdy zažil. Stavěly se velké domy s garážemi a balustrádičkami na balkonech. Fasády hýřily barvami, což se může zdát jako příjemná změna oproti betonové normalizaci, ale ve výsledku nám podnikatelské baroko nijak hodnotné domy nepřineslo. Rozhodně se takové stavby nemohou rovnat s prvorepublikovými vilami.

Podnikatelské baroko se na českém venkově výrazně podepsalo...
Podnikatelské baroko se na českém venkově výrazně podepsalo...
profimedia.cz

Domy jsou často postaveny nekvalitně a neodpovídají dnešním ideálům o bydlení. Podnikatelské baroko se usídlilo zejména v satelitních městečkách, která v současnosti mladé lidi nelákají. Nejsou tu služby a načančané hrady po letech vypadají jen lacině, rozhodně ne luxusně.

Zároveň k nám přišel nový stavební materiál – plast, ze kterého se začaly vyrábět hlavně okna a dveře. Plastová okna a nastěhovala se do mnoha domů včetně těch historických. Lépe izolují a u nově postavených budov nijak nevadí, potíž je, když člověk jde po venkově nebo historickém jádru města a najednou vidí plastové okno ve sto let starém domě.

Poslední trendy

Vracíme se do bytů a na okrajích velkých měst vznikají nová sídliště, jsou zelenější, nešplhají se do takových výšek a dá se v nich pohodlně bydlet. Vlastnit dům či byt je neustále snem většiny Čechů. Poskytuje to větší pocit jistoty a jsme na takovou situaci zvyklí, což se nedá říct o státech na západ od nás. Tam lidé nájemní byty za své domovy považují.

Dnes dáváme přednost jednoduchosti a skandinávskému stylu
Dnes dáváme přednost jednoduchosti a skandinávskému stylu
istock.com

Vzhledem k tomu, že se dnes velké vily z devadesátých let daří jen těžko prodávat, Češi dávají přednost menším nemovitostem. Zároveň vzrostla obliba skandinávské jednoduchosti. Čelíme ale také nedostatku bytů a rostoucím nájmům, které nás tentokrát nechtěně přibližují Západu. Už není neobvyklé, že Češi zaplatí polovinu výplaty za bydlení. 

Sledujte živě velký speciál 100 let republiky už 28. října 2018 na www.iprima.cz/100let

Článek je zařazen v: 100 let republiky , 100 let Československa , panelák , víla , architektura , domov
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama