Jak se starat o pokojovky během zimy. Co jim rozhodně nedělat?

Zahrada na konci podzimu a v zimě spí, a tak můžeme více času věnovat pokojovým rostlinám. Jenže v tuto roční dobu by jim přehnaná pozornost mohla spíše škodit. Také si potřebují odpočinout, stačí jim méně vody a obejdou se bez hnojení.

Zima je obdobím, kdy můžeme v péči o pokojovky udělat pár zbytečných chyb, kvůli nimž nezbude na jaře nic jiného než pár kousků vyhodit. Naštěstí je docela snadné těmto situacím předejít. Stačí vědět, jak rostliny správně zalévat nebo kam je v tomto ročním období umístit, aby to nemělo negativní dopad na jejich kondici. Mnohé z doporučení ohledně zimní péče o pokojovky se nakonec dají vztáhnout k celému roku – řeč je třeba o zalévání, protože až na výjimky tu platí, že méně je více. V zimě je třeba na to myslet dvojnásob.

Péče o pokojové rostliny: Průvodce pro začátečníky i pokročilé

5 běžných chyb v péči o pokojovky během zimy

1. Příliš časté zalévání pokojových rostlin

Není divu, že se přehnané zalévání objevuje jako vůbec nejčastější chyba, které se v péči o pokojovky v tuto roční dobu dopouštíme. Příliš vydatná zálivka jim škodí i během roku, ale v zimě je riziko, že jim to ublíží, větší, protože květiny obecně potřebují méně vody než během teplých měsíců.

„V zimě byste měli omezit zalévání pokojových rostlin ze dvou hlavních důvodů,“ citoval web Homes & Gardens zahradnici Julii Bawden-Davis. „Zaprvé, během zimních měsíců potřebují vody méně, protože rostou pomaleji. Zadruhé, nechcete, aby dlouho zůstávaly v mokré půdě, protože to může rychle vést k hnilobě kořenů pokojových rostlin,“ vysvětluje odbornice.

Většina pokojových rostlin je během zimního období v takzvaném dormantním stavu, kdy kvůli úspoře energie zpomalují růst a životní procesy. V bytech sice zůstává díky topení teplo, ale mnoho lidí byty zase tak moc nepřetápí a rozhodně je méně světla. Rostliny v tomto období nevytvářejí nové listy ani květy. Na zalévání je dobré používat odstátou vodu pokojové teploty.

2. Hnojení pokojových rostlin v době klidu

Tady je to podobné jako se zálivkou. Pokojové rostliny během chladnější části roku obvykle nepotřebují hnojit, protože jsou v útlumu a moc nerostou. Hnojivo nevyužijí, to se může hromadit v hlíně a způsobit spálení kořenů nebo přispět k jejich hnilobě. Kvůli zimnímu hnojení mohou také některé rostliny mít dlouhé a přitom neduživé výhonky.

Tady je ale na místě říci, že existuje pár výjimek, jde například o pokojovky, které v zimě kvetou. Týká se to třeba afrických fialek, azalek nebo bramboříků – posledně jmenované pokvetou klidně až do dubna, ale potřebují k tomu spíše nižší než standardní pokojovou teplotu. Dobře jim bude třeba na izolované, ale nevytápěné verandě.

Vyplatí se vědět: Brambořík kvete od podzimu do jara. Jak se vyhnout chybám v péči?

3. Příliš studené okno

Některé pokojové rostliny snášejí nižší teploty lépe než jiné. Pokud však během roku poblíž okna pěstujete kolekci tropických pokojovek, zvažte jejich přemístění, zvláště pokud u okna není topení a ještě jím trochu táhne. V tom případě bude květinám lépe dále od okna, i když to pro ně bude znamenat o něco méně světla. Pozor ale na to, abyste květiny dali moc blízko k topení, protože teplý vzduch by pro ně byl příliš suchý.

Platí následující: Vyhýbejte se průvanu, studeným oknům a zdrojům tepla, aby se vaše pokojové rostliny během zimního období nemusely potýkat s velkými tepelnými výkyvy.

Bramboříky patří mezi kvetoucí rostliny, které je třeba hnojit i v zimě. Má ale rád nižší než pokojové teploty. Zdroj: iStock

4. Nedostatek světla

I když je moudré přesunout pokojové rostliny od chladných oken nebo z míst, kde táhne, dbejte na to, abyste jim zcela neodepřeli přístup ke světlu. Zimní dny jsou kratší a tmavší samy o sobě, a když dáte rostlinu navíc do tmavého kouta, bude to ještě horší. Pokud máte květin hodně a světlých a přitom teplých míst málo, není od věci uvažovat nad koupí plnospektrálního pěstebního světla pro pokojové rostliny.

Světla můžete použít ke zvýšení úrovně světla nebo je používat výhradně k pěstování rostlin. Některé dokonce umožňují nastavit časovač tak, aby se automaticky zapínal a vypínal.

Nenechte si ujít: Jak se starat o vánoční květiny

5. Škůdci bez dozoru

I když jsou v zimě rostliny v útlumu, pro škůdce to platit nemusí. Proto byste měli pokojovky občas zkontrolovat jako jindy během roku. Někteří škůdci jsou totiž v zimě dokonce aktivnější než v době, kdy je teplo – jde třeba o obávané třásněnky. Lepší je předejít jejich rozmnožení než pak ze všech sil zachraňovat hodně napadenou rostlinu. Čas od času proto svou sbírku pokojovek kompletně prohlédněte, včetně kontroly spodní strany listů, kde se hmyz často schovává.

Pravidelné čištění listů pokojových rostlin vodou a hadříkem z mikrovlákna nebo sprchování také pomáhá udržet škůdce na uzdě.

Poznejte, co rostlinám v zimě chybí nebo přebývá

Pokojové rostliny mohou v zimě vyžadovat zvlhčování vzduchu, protože během topné sezony bývá vzduch sušší. Existuje mnoho způsobů, jak zvýšit vlhkost pokojovým rostlinám, včetně použití zvlhčovače vzduchu a umístění pokojových rostlin blíže k sobě. Můžete také pokojovky dát na podmisku s oblázky a s vodou, aby se kolem nich voda vypařovala a zvyšovala tak lokálně vlhkost. Rosení naopak moc velký efekt nemá, navíc ho některé květiny nesnesou. Každopádně většina pokojových rostlin potřebuje vlhkost nejméně 50 procent.

Mohlo by vás zajímat: Rady pro začínající pěstitele orchidejí. Dopřejte jim česnekovou kúru a pokvetou jako divé.

Pokud vaše pokojové rostliny mají v zimě tendenci žloutnout, svědčí to o tom, že v péči o ně nastal nějaký zádrhel. Může jít o důsledek některé z výše uvedených chyb. Nadměrné zalévání, hnojení během chladných měsíců a umisťování pokojových rostlin na chladné místo během zimy jsou chyby, které mohou někdy vést k žloutnutí listů. Upravte pěstební podmínky, abyste rostliny vrátili do zdravého stavu.

Vyplatí se vědět: Naučte se správně zalévat pokojové květiny. Bez vody to nejde, ale všeho moc škodí.

Je chybou myslet si, že žluté listy svědčí o tom, že rostlina je málo zalitá; to mívá jiné projevy. Přelité rostliny mívají tmavé skvrny na listech, které jsou na dotek měkké až jakoby gumové. Listy se mohou také kroutit a opadávat, ačkoli nejsou suché. Můžete si také všimnout tmavšího stonku; svědčí to o jeho uhnívání a znamená to často, že hniloba postihla i kořeny.

Shazováním listů může rostlina reagovat na nedostatek světla, typicky to dělá například pilea nebo fíkus benjamin. Napadlo by vás třeba fíkus přemístit blíže ke světlu? Raději ho nechte být tam, kde je. Je citlivý na přemisťování, zvláště pokud jde o starší a větší kousek. Raději mu pořiďte vhodné osvětlení.

Zdroje: homesandgardens.com; youtube.com; gardenersworld.com